Hlavní obsah

Konečná chce zpět do Sněmovny. Když Stačilo! uspěje, vrátí se z Bruselu

Foto: Profimedia.cz

Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM a lídryně Stačilo!

Strany uskupení Stačilo! daly zelenou spolupráci pro podzimní sněmovní volby. Lídryní hnutí bude šéfka komunistů Kateřina Konečná, jejím cílem je vrátit levici do Parlamentu. „Jsme připraveni si vzít naši zemi zpátky,“ vzkázala.

Článek

Současná europoslankyně Kateřina Konečná svým voličům ve středu slíbila, že se v případě volebního úspěchu vrátí z Evropského parlamentu do českého. „A věřte mi, že to bude jízda. Nenecháme dál dělat z lidí blbce,“ prohlásila s tím, že pokud jí dají voliči hlas, mají jistotu, že nepropadne.

Při návratu do tuzemské politiky jí bude v koalici kromě komunistů sekundovat i Česká strana národně sociální (ČSNS) a Spojení demokraté-Sdružení nezávislých (SD-SN). Právě s těmi podepsala KSČM společné memorandum v rámci hnutí Stačilo! Memorandum zůstává otevřené, mohou se k němu tedy případně připojit další levicové vlastenecky smýšlející subjekty, potvrdila lídryně hnutí.

Nadále se spekuluje nad účastí sociálních demokratů. Společný projekt zatím svým podpisem nepodpořili, předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová nicméně naznačila, že ještě hodlá několik týdnů vyjednávat s možnými partnery.

Program i kandidátky až v březnu

S jakým konkrétním programem chce hnutí Stačilo! získat na podzim poslanecká křesla, ale zatím není úplně jasné. Detailní program totiž zveřejní až v březnu, stejně tak lídry kandidátek.

Ve středečním vystoupení nicméně Konečná představila několik klíčových bodů, s nimiž chce před voliče předstoupit. „Nechceme být kolonií Bruselu nebo Washingtonu. Odmítáme válku, nechceme vojenské základny na našem území,“ uvedla s tím, že bude požadovat i změnu česko-americké obranné smlouvy. „Před zbraněmi musí mít přednost lidé,“ zdůraznila.

Naznačila dále, že Stačilo! bude požadovat důsledný audit kroků vlády Petra Fialy (ODS). Hnutí je i pro zpřísnění migrační politiky, zásadně odmítá euro a chce zestátnění veřejnoprávních médií.

Šéf ČSNS Michal Klusáček i předsedkyně SD-SN Alena Dernerová potvrdili svoji podporu. „Hnutí bude ctít národní zájmy. Je nutné ukončit špatnou vládu nynější politické garnitury. Nemáme být na co hrdi,“ dodala Dernerová.

Maláčová si vzala čas

Pod hlavičku Stačilo! by se mohli přidat i zmiňovaní sociální demokraté, jasno ale ještě není. „Jednání běží. Snažím se, protože jsem přesvědčena o tom, že široká levicová koalice po francouzském vzoru je žádoucí. Nesmí se opakovat ten milion propadlých hlasů,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy Maláčová.

Podle zjištění redakce brzdí sbližování zejména zahraničněpolitická témata, přičemž sociální demokracie je tradičně proevropsky orientovaná. Naopak uskupení Stačilo! se staví proti členství v NATO a EU a v programu má i to, že účast na zahraničních vojenských misích je možná pouze za souhlasu OSN.

„To je politika. Takových složitých jednání už jsem zažila opravdu hodně,“ podotkla šéfka někdejší vládní strany, která ale kvůli případné spolupráci s komunisty čelí hrozbě dalšího stranického exodu.

Hnutí místo koalice

Komunisté se letos pod hlavičkou Stačilo! pokusí po čtyřech letech vrátit do dolní parlamentní komory. Volební modely jim prozatím dávají naději. Z nedávného průzkumu agentury STEM vyplynulo, že Stačilo! by nyní volilo 5,3 procent voličů. A to pro návrat do poslaneckých lavic postačí, protože Stačilo! bude kandidovat jako hnutí, tudíž potřebuje překročit pětiprocentní hranici.

Kdyby kandidovalo jako koalice, potřebovala by o poznání víc procent –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ podle toho, kolik uskupení by ji tvořilo. Například dvoustranná koalice musí získat alespoň osm procent hlasů, u tří a více stran je to pak 11 procent.

Volební premiéru si Stačilo! vyzkoušelo během loňských voleb do Evropského parlamentu, kde získalo dva mandáty. Jeden obhájila Konečná, druhý někdejší odpadlík od Pirátů Ondřej Dostál.

Rok voleb

Speciální projekt Seznam Zpráv, v němž podrobně sledujeme dění v politice před sněmovními volbami v říjnu 2025. Pohled do marketingu a strategií jednotlivých stran. Sledování zástupců konkrétních voličských skupin. Aktivita dezinformací v kampani. Vzestup nových stran. Rozhovory, reportáže, průzkumy veřejného mínění a podcasty.

Doporučované