Komentář: Šlachta i Maláčová zažívají těžké časy. Čára ponoru straší

Volby v Německu 2025 dopadly podobně jako volby v Česku 2021. A sice tak, že pouhý zlomek hlasů dramaticky ovlivnil povolební matematiku.

Kdyby se do Spolkového sněmu dostala levicově-populistická BSW, nejspíš by vítězní křesťanští demokraté nedosáhli na většinu s SPD, ale potřebovali by ještě jednu partaj. Což by skládání vlády značně ztížilo, stejně jako by to změnilo obrázek, který volby o Německu přinesly.

Ale BSW v neděli scházelo 14 tisíc hlasů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dostala 4,97 procenta. Pod čarou ponoru tak zůstala ještě těsněji než Přísaha a ČSSD před čtyřmi lety, těm ke vstupu do Sněmovny chybělo kolem 17 tisíc hlasů. Kdyby je tehdy bývaly získaly, sestavování vlády a asi i jeho výsledek by vypadaly jinak.

Na „kdyby“ se samozřejmě nehraje –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ale průzkumy před dalšími českými volbami napovídají, že voliči se znovu chystají rozdávat mnoho karet právě kolem magické pětiprocentní hranice.

Momentálně to vypadá takhle: Tématem číslo jedna bude, jak blízko se ANO dokáže dostat k nadpoloviční většině mandátů, nebo zda jí dokonce dosáhne. Hned druhá klíčová otázka: které strany „prolezou“ a které skončí jako letos BSW a minule Přísaha.

Mimochodem, obě partaje mají společné to, že jsou nové a vznikly jako projekt jedné ženy, respektive muže. Jejich jména se dostala i do názvu hnutí. Přísaha se v roce 2021 jmenovala „Přísaha –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ občanské hnutí Roberta Šlachty“.

Před čtyřmi lety byla Přísaha ze svého výsledku paradoxně v euforii: šlo přece o start z nuly na pět, málem. Letos už by si nad takovým výsledkem zoufala, i když by jí opět zajistil státní příspěvek na činnost.

Přísaha patří ke stranám, které sedm měsíců před volbami usilovně, a místy až zoufale hledají, jak takticky zabezpečit své vyhlídky na nějaké to poslanecké křeslo. Kromě ní se to týká hlavně Motoristů, Socdem a Stačilo! Jdou na to různě.

Motoristé sobě furiantsky sólově. Šlachtovi dali po eurovolbách vale a kandidují sami. Risk.

Sociální demokraty straší pětiprocentní hranice asi nejvíc. Buď se o ni pokusí sami (risk), nebo potřebují vymyslet, ke komu své kandidáty přifaří. Anebo s kým utvoří koalici –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jenže dvoučlenná koalice nepotřebuje pět, ale už osm procent hlasů. A na takový podnik není Socdem zrovna nejbohatší nevěstou.

Socdem i Přísaha si budou muset brzy vybrat nějaký strategický, asi i bolestný předvolební kompromis.

Stačilo! Kateřiny Konečné pětiprocentní otázku začalo řešit tím, že se po krajských volbách 2024 přestalo nazývat koalicí a registrovalo se jako hnutí. Koalice, anebo hnutí? To může rozhodovat o vstupu do Parlamentu a třeba významně ovlivnit i sestavování vládní většiny. Hnutí potřebuje pět procent hlasů, koalice osm nebo i jedenáct, když ji tvoří tři a více stran.

Hnutí Stačilo! přitom funguje v první řadě jako marketingová nálepka pro Komunistickou stranu Čech a Moravy. Samo asi nebude mít skoro žádné členy, protože ti jsou všichni v KSČM. Včetně její předsedkyně Konečné.

Média někdy označují Stačilo! bezbarvě jako „uskupení“. Wikipedie šalamounsky uvádí, že „Stačilo! je volební koalice českých politických stran, od 10. října 2024 se jedná také o politické hnutí“. Ale jestli to hnutí je (protože je tak zaregistrované na vnitru), pak to koalice BYLA, protože Stačilo! nemůže být hnutím a koalicí zároveň. Anebo je Stačilo! hnutí jen naoko, aby zvýšilo své šance na zvolení do Parlamentu.

Kolem přemalování koalice na hnutí je prostě příliš mnoho otázek, které stojí nejen za zájem KSČM, která to z velké části platí. Ujasnit si, čím Stačilo! je a bude, není žádné politické slovíčkaření, ale veřejný zájem par excellence. V důsledku může jít o to, kdo s kým a za jakých podmínek bude vládnout.

Zbrojení partají kolem pětiprocentní hranice se neodehrává na billboardech, ale v zákulisí. Přesto je teď tou nejžhavější –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a v něčem i nejdůležitější – fází volební kampaně.