Hřib chce být volebním lídrem Pirátů. Blíží se zvrat v pražské koalici?

„Kdo jiný než předseda!“ zaznívala v posledních dnech z úst Pirátů a členů jejich týmu odpověď na otázku, kdo by měl být volebním lídrem. Navenek logická a jednoduchá volba se ale nerodila snadno. Sám Zdeněk Hřib několikrát zopakoval, že lídrem být nechce, naposledy v lednovém rozhovoru pro Seznam Zprávy.

S velkou dávkou jistoty se nicméně dá předpokládat, že bude na únorovém jednání celostátního fóra ve Zlíně zvolen, ostatně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na prvním oficiálním kampaňovém billboardu už je právě jeho podobizna s opraveným Barrandovským mostem.

Tématem nejen billboardů, ale i mediálních prohlášení pirátských politiků v poslední době prozatím je: „Chceme změnit stávající stav (poplatky OSA, smlouva s Vatikánem, blokování dostupného bydlení), ale ostatní nám to nedovolí.“

Hřib v tom zjevně hodlá pokračovat.

„Představa takového vidláka ze Slavičína, který navíc bydlí v paneláku na Jižňáku a lidé ho zvolili do vedení hlavního města, ty staré struktury i jejich poskoky upřímně děsí,“ stojí v nominační řeči pirátského předsedy. V ní mimo jiné zmiňuje, že se Piráti budou snažit „přetavit“ úspěchy z pražské komunální politiky, ze které Hřib vzešel, do té celostátní.

Jak bude jeho strategie a hlavně samotná kampaň vypadat?

Má být čistší, jednodušší než ty z posledních několika voleb, ve kterých Piráti neuspěli. Program nemusí být detailně propracovaný a plný floskulí či právnických frází, ale spíše bodový a zaměřený na témata, která budou více rozebírat jednotliví lídři v krajích.

O těch se ještě vede velká vnitrostranická diskuze, jak Seznam Zprávám potvrdil zdroj blízký fungování strany. Sám Hřib tvrdí, že chce přitáhnout lidi, kteří se nyní snaží být od politiky co nejdál. „Často voláme po nových neokoukaných tvářích a pak jim vyčítáme, že nemají politické zkušenosti,“ vysvětloval již dříve Hřib.

Strategii pro SZ nastínil Jan Fára Andrš, nový volební manažer Pirátů. Uplynulý rok byl podle něj pro Piráty krušný, pád dolů má ale podle něj výhodu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na podzim se podle něj strana volbou nového předsedy odrazila ode dna.

„Ve zkratce: Sáhneme si ke kořenům a přitvrdíme. A na nové vlně doplujeme k dvoucifernému volebnímu výsledku – ať zájmy občanů můžeme hájit ještě větší silou. Už teď k němu míříme,“ řekl Seznam Zprávám.

Kampaň podle volebního manažera nebude buď jen návrat ke kořenům, nebo nová vlna. Spíš něco mezi. „Doplňuje se to. Hodnoty, na kterých Piráti vyrostli, zůstávají pořád stejné. Přestavěli jsme ale kampaňový tým. Zprofesionalizovali ho a šlapeme do toho. Volby budou o tom, kdo bude schopen oslovit konkrétní voliče napřímo, ať už skrze online prostor nebo fyzicky. A my budeme nejen oslovovat, ale i poslouchat,“ přiblížil Fára Andrš.

Témata by pod Hřibovým vedením měla být hlavně ekonomická –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Česko by podle něj mělo začít směřovat ke „znalostní ekonomice, ve které podnikatelé budou konkurovat kvalitou a vyšší přidanou hodnotou“.

Takový směr prosazuje momentálně silnější „křídlo“ v Pirátské straně, které Hřiba podpořilo už v nominaci na předsedu a v podpoře zatím logicky pokračuje. Stojí za ním například bývalý předseda Ivan Bartoš, který ho podpořil na facebooku, Olga Richterová, Jakub Michálek nebo Mikuláš Ferjenčík.

„Má mou maximální podporu,“ napsal Bartoš na sociální síti.

Podporu Hřib má i u současného vedení strany. Stejně jako Bartoš se pro SZ vyjádřil například Michal Bláha, místopředseda strany a zakladatel neziskové organizace Hlídač státu. „Je to dobrý krok, má mou podporu,“ napsal Bláha Seznam Zprávám.

Podle Richterové, místopředsedkyně strany a Poslanecké sněmovny, má Hřib potenciál oslovit velké množství voličů. „Je to velký bojovník proti odsávání veřejných peněz a zákulisním hráčům, a zároveň dodává výsledky,“ řekla Richterová pro SZ.

Příkladem výsledků je podle ní například kampaň před komunálními volbami v roce 2022, kdy Piráti v jednom z průzkumů dostali pět procent a nakonec se dostali až na 18 procent.

„Zlevnil velmi výrazně třeba elektronické tabule oznamující příjezdové časy MHD, čímž šetří stovky milionů všem Pražanům. Když vidím, jak různí zákulisní hráči tahají v tomhle státě za nitky, chci do čela člověka se Zdeňkovými schopnostmi jim čelit. V Praze ho neustále ostřelují právě proto, že nám všem šetří peníze,“ doplnila Richterová.

Vyzyvatelkou bude Hřibovi zřejmě Adéla Šípová, senátorka, jež se mu postavila i při volbě předsedy, ze které ale na poslední chvíli odstoupila a podpořila jeho protikandidáta. Šípová nyní sbírá nominace na lídryni, podporovat ho tedy nebude.

„Zdeněk Hřib má své výhody, ale nevýhody. Osobně si myslím, že jeho hendikepem je absence parlamentní zkušenosti. Uvidíme, jak se bude prezentovat,“ sdělila Šípová.

S očekávaným zvolením Hřiba jako volebního lídra se mohou pohnout ledy také na pražském magistrátu, kde působí jako náměstek primátora pro dopravu. Koalice ve složení Spolu, Piráti a STAN má po celou dobu vlády problémy, které politici řeší mimo jiné na dlouhých schůzích zastupitelstva.

S Hřibem jako jedničkou pro parlamentní volby by podle zdrojů SZ blízkých jednání o předvolební strategii nebyl vyloučený odchod z pražské koalice. Pirátský předseda by se tak před volbami stal „mučedníkem“ a Piráti by mohli zcela přepnout na opoziční notu.

Proti by nebyl primátor Bohuslav Svoboda (ODS), což potvrdil v nedávném rozhovoru pro SZ. „To mu docela rád umožním, mám určitou představu, jak to dopadne. Momentálně nevidím důvod, proč koalici měnit. Na druhou stranu všechny věci mají své hranice, pokud ji Piráti překročí, jinak to prostě nepůjde,“ naznačil Svoboda.

Takový zvrat by byl podle expertů pro Piráty velmi riskantní, a to ze dvou důvodů. Především proto, že vedení Prahy je poslední silový „resort“, kde mají Piráti reálné šance ovlivňovat kvalitu života lidí a zároveň z něj mohou čerpat prostředky pro chod strany. Zadruhé není zaručené, že voliči dramatický odchod Pirátům lidově řečenou sežerou.

„Na politické scéně už jsou dlouho, nejsem si jistý, jestli by jim to vyšlo. Status opozičních stran mimo Parlament a celostátní politiku, bez bafuňářů, mají sociální demokracie, komunisté nebo Motoristi,“ jmenoval Milan Školník, politolog z Katedry humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.

Potenciální volba Zdeňka Hřiba jako lídra je podle něj věrohodná a praktická. V Česku totiž není jiný model pro parlamentní strany výhodný. „Kdyby nebyl poslancem, neměl by ve Sněmovně přednostní právo mluvit a reagovat tak okamžitě na ostatní politiky na plénu,“ vysvětlil Školník.

Politolog Petr Jüptner z Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity považuje pirátské šance pod Hřibem za přiměřené současným náladám ve společnosti a průzkumům. „Je velmi reálné, že se dostanou na sedm až osm procent, což by pravděpodobně znamenalo větší počet poslanců než v minulých parlamentních volbách, kdy šli v koalici se STAN,“ přiblížil politolog.

Měli by se podle něj ale držet svých témat a nespoléhat se jen na úspěchy v pražské politice, což se stalo například u prvního billboardu se sloganem „Opravíme Česko jako Barranďák“.

„K tomu bych byl velmi skeptický, úspěch Pirátů v posledních komunálních volbách souvisel s tím, že měli pozici primátora, což bývá velmi viditelná postava. Žijeme v době úpadku politických stran, média i sociální sítě jsou zaměřené na jednotlivce. Piráti už primátora nemají, takže úspěch z posledních komunálních voleb do těch parlamentních podle mě přenést nepůjde,“ uzavřel Jüptner.