Článek
Na jednání s vítězem voleb Andrejem Babišem přijeli o víkendu Motoristé v pick-upu Dodge RAM. A v pondělí ve stejném tanku dorazil jejich šéf Petr Macinka – který se, mimochodem, hlásí o post ministra životního prostředí v Babišově možné vládě –, na slovutný Pražský hrad za prezidentem Petrem Pavlem. Vyjímal se s tou kraksnou na nádvoří jako naklíčená brambora vprostřed diamantového náhrdelníku.
I ve Spojených státech, kde jsou tahle auta na vnitrozemských nezpevněných prašných cestách doma, by jím za Donaldem Trumpem do Bílého domu přijela asi jen karikatura Old Shatterhanda. Aby jej pobavila. Má-li tedy americký prezident smysl pro humor, což stále nevíme.
Abych se preventivně vyhnul atakům, že nejapně závidím, připouštím, že dvakrát třikrát do týdne, není-li zbytí, nastartuji postarší volvo, které, rovněž přiznávám, nejezdí na elektřinu nebo vodík a nebere si 0,3 litru benzinu na 100 kilometrů, nýbrž pět šest litrů nafty.
Leč nežiji v Praze a netrhám v RAMu s ozubnicovými pneumatikami asfalt z ulic ve starobylém městě. Jezdím po prozaicky strmých Jizerských horách. A věkovitý švédský automobil mě už nejednou ve sněhové vánici zachránil před umrznutím v závějích.
Kdežto túrovat po Praze Dodge RAM je zhůvěřilost. Nepředpokládám, že Macinka, Turek nebo snad jejich duchovní pastýř Richard Chlad vlastní takzvanou vránu – jak se mezi řidiči říká starším modelům –, která by brala 30 nebo 50 litrů paliva.
Turek opouští Babišovu parcelu.Video: Seznam Zprávy
Na Hrad a předtím k Babišovi dorazili zřejmě v šestimetrovém modelu pick-up RAM 1500, který váží pěkných 3500 kilogramů a bere si ve standardu 13 litrů. V kopcích však mnohem, mnohem víc. Což z něj, uznejte, činí bezvadný vehikl do zvlněných úzkých pražských ulic krytých dlažbou.
Dosti ironie.
Pokud chtěli Motoristé demonstrovat ignorantský postoj vůči klimatické změně, gratulujeme. Zadařilo se senzačně.
Seriózně řečeno, pick-up určený texaským honákům pro převážení menších stád oslů, nemá v moderním evropském velkoměstě místo. Tenhle kolos je považovaný za doménu high-tech rednecků, kde má opodstatnění. V Česku snad u Horské služby, jinak nikoliv.
S aktuální znalostí jeho neutěšených finančních poměrů vlastně není až tak překvapivé, že jím nejezdí krachující komerční bolševik Daniel Sterzik, který sám o sobě hovoří jako o Vidlákovi. Za megavolant místo něj sedají opravdoví dnešní vidláci. Motoristi.
Může to vypadat jako trivialita. Jenže není. Kdo nemá obecný elementární vkus, nebude jej mít ani v politice.
