Babiš plánuje, jak penězi přimět české ženy rodit. Inspiraci hledá u Orbána

Andrej Babiš plánuje, jak v Česku zvýšit porodnost. Že se rodí málo dětí, zmínil šéf hnutí ANO jako jeden z problémů, který je potřeba urychleně řešit, i ve svém novoročním vzkazu občanům.

Jeho hnutí, které v předvolebních průzkumech s přehledem vede, chce v kampani slibovat zmocněnce pro rodinu, výhodné půjčky a podporu bydlení. V konkrétních opatřeních se Babiš hodlá inspirovat například v Maďarsku u Viktora Orbána.

„V Maďarsku například mají půjčky pro vysokoškolačky, které pak nemusí splácet, když mají více dětí,“ popisuje Babiš na sněmovních chodbách, kudy se ubírají jeho úvahy, jak podpořit porodnost českých žen.

„Budeme mít také speciální program na bydlení pro mladé,“ dodává Babiš. Poslankyně ANO Monika Oborná zmiňuje například hypotéky pro mladé rodiny s výhodnějším úrokem. Šéf ANO konkrétnější být nechce - máme si prý počkat na program hnutí, který momentálně ladí stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

Ekonomické pobídky pro rodiny zkouší téměř všechny evropské státy, i Babišem zmiňované Maďarsko. Zvýšení porodnosti ale nepřinášejí. Extrémním příkladem je Polsko, které na podporu rodin vydalo za 8 let částku, jako je celý český rozpočet, a porodnost tam dál klesá.

Babiš je však přesvědčený, že v Česku ekonomická pomoc zabere. „V jiných zemích nemají tak prudký pokles porodnosti. Pokud je porodnost tak hluboko pod očekáváním demografů, jako je tomu teď, a je nejnižší, jaká tu kdy byla, znamená to, že mladé rodiny nechtějí mít děti, protože pro to nemají podmínky,“ je si jistý šéf ANO.

V posledních několika letech porodnost v Česku klesala opravdu strmě, rychleji, než demografové ve svých prognózách očekávali. Přesná čísla za rok 2024 ještě nejsou zveřejněna, země ale míří k 84 tisícům dětí za rok. Což je o 30 tisíc dětí méně než před pěti lety.

Po letech, kdy plodnost v Česku stoupala (v tom jsme byli mezi evropskými státy spíše výjimkou), se v roce 2021 začala propadat - dnes je na hodnotě 1,45 dítěte na ženu. Z výzkumů vyplývá, že ekonomická situace na rozhodnutí pořídit si děti vliv má, není to ale jediný faktor. Přibývá i lidí, kteří děti zkrátka nechtějí, bez ohledu na finance.

„Částečně by to rozhodně pomoci mohlo, protože ve výzkumech se problém se zajištěním vhodného bydlení pro rodinu objevuje jako jeden z hlavních. Do jaké míry, to se asi dá těžko odhadnout. Je to jen jeden z faktorů, podle kterých se lidé rozhodují,“ říká demograf Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Ostatně, v socialistické ČSSR bylo právě dostupnější bydlení, výstavba sídlišť – a také výhodné novomanželské půjčky –, jednou z příčin, proč se zásadně zvedla porodnost.

Například v roce 1974 se narodilo rekordních 194 215 dětí, což bylo údajně nejvíc od konce druhé světové války. Vedle bydlení ale hrály roli také další nástroje – zvýšení mateřského příspěvku, prodloužení mateřské dovolené. Někteří odborníci však tvrdí, že by se v 70. letech porodnost zvýšila tak či onak, protože rodiny začaly zakládat silné ročníky z konce 40. let.

Pokud se vrátíme do současnosti, jako další příčiny propadu porodnosti demograf Fiala jmenuje touhu po pohodlném životě, obavy z bezpečnostní situace nebo celkově z budoucnosti. Upozorňuje ale, že účinky podobných opatření mají velkou setrvačnost. „Lidé o tak závažné věci, jako je počet dětí, nerozhodují okamžitě. Dopady je potřeba zkoumat delší dobu,“ dodává Fiala.

Již zmíněný Aleš Juchelka zmiňuje dvě cesty, na které se hnutí hodlá zaměřit. Jednou z nich jsou rodiny se dvěma dětmi, které by si dalšího potomka přály, ale na tak velkou rodinu už nemají podmínky.

„Tam už se to láme na velikosti bytu a auta. Do Fabie vzadu tři autosedačky nedáte,“ říká Juchelka. Ostatně příspěvek na auto pro rodiny se třemi a více dětmi už hnutí ANO navrhovalo v roce 2019, kdy bylo u vlády - nakonec k tomu ale nedošlo.

Druhou cestou je právě podpora mladých žen, aby s rozením potomků nečekaly. A to ani ve chvíli, kdy ještě studují vysokou školu. Juchelka připomíná, že spolu s vládním poslancem Šimonem Hellerem (KDU-ČSL) se podařilo v tomto období ve sněmovně prosadit pro vysokoškolské studentky příspěvek na hlídání, takzvané „hlídačkovné.“ Není ale jisté, zda schválení příspěvku projde v Senátu.

Podpora podle Juchelky musí dál pokračovat. Jak Babiš, tak Juchelka si myslí, že Česko potřebuje vládního zmocněnce pro rodinu, který bude mít na starosti pouze tuto otázku. „Je to problematika, která se dotýká hodně ministerstev. Něco je na ministerstvu práce a sociálních věcí, něco na financích, bydlení, na místním rozvoji. Pokud chceme mít výsledky, musí se tomu někdo pořádně věnovat,“ říká Juchelka.

Juchelka přiznává, že ekonomické pobídky jsou ale jen jedna část problému. „Je to o nastavení společnosti. Nějaké osvětě, že rodina je důležitá,“ říká místopředseda Sněmovny. Jeho stranická kolegyně Jana Pastuchová by zase ráda vzdělávala dívky, aby si uvědomily, „že biologický věk nepočká“ a děti si pořizovaly dříve.

Poslankyně Taťána Malá (ANO) si zase myslí, že součástí problému je i to, že „Petr Fiala či Vít Rakušan vyhrožují mladým lidem válkou, zpoplatněním škol a zdravotnictví.“

Porodnost chce zvyšovat i druhé opoziční hnutí SPD, které na toto téma minulý týden dokonce uspořádalo ve sněmovně seminář. Z větší části ho tvořily debaty o tom, že za pokles plodnosti může vakcína na covid, případně „sílící boj bruselské propagandy proti tradiční rodině.“ V diskusi se ale objevilo i několik předvolebních návrhů.

Šéf SPD Tomio Okamura navrhuje „návrat k Husákovým dětem“ - tedy levné byty a jídlo, bezúročné půjčky a školky zdarma. Jindřich Rajchl z hnutí PRO, které bude na podzim kandidovat společně s SPD, zase představil koncept „milionu na dítě.“

„Bylo by to ve splátkách - při narození, při dokončení základní školy a při dokončení střední školy. Aby se z dělání dětí nestal byznys,“ říká Rajchl. Dále navrhuje, aby 3 procenta z daní dětí šly na důchody rodičů, aby se vědělo, že „nejlepší důchodové pojištění jsou děti.“