ANO plánuje zrušit post ministra. V Evropě chce vsadit na osvědčené jméno

Vláda Petra Fialy (ODS) po svém nástupu vytvořila post ministra pro evropské záležitosti - zejména s ohledem na půlroční předsednictví v Radě Evropské unie, které Česko šéfovalo v roce 2022. 

Předtím spadala unijní agenda pod Úřad vlády. K tomuto stavu by se chtělo hnutí ANO v případě vítězství ve volbách vrátit. „Samozřejmě zbytečný úřad zrušíme, pokud bychom byli ve vládě,“ uvedl pro Seznam Zprávy předseda ANO Andrej Babiš.

Dle stínového premiéra a místopředsedy ANO Karla Havlíčka byla pozice ministra pro evropské záležitosti jednoznačnou trafikou. „Od prvopočátku bylo jasné, že to je něco, co vůbec nedává smysl. Jenom si potřebovali rozdat vizitky,“ řekl redakci s tím, že stopku by kabinet pod vedením ANO rozdal i jiným postům.

„Zbytečný je i ministr pro legislativu, což byl další úplně chybný krok. Stejně tak jako Úřad ministra pro vědu, výzkum a inovace,“ dodal.

Jak si tedy ANO představuje pokrytí evropské agendy, jež v současné turbulentní mezinárodněpolitické atmosféře roste na významu?

Dle Havlíčka se vrátí model, který fungoval v minulé Babišově vládě. Ten spočíval v tom, že rozhodující věci spojené s Evropskou unií řešil premiér, jenž měl k ruce státního tajemníka pro evropské záležitosti. Nikoli ministra, jak je tomu dnes.

„Premiér se zúčastňuje nejvýznamnějších summitů, premiér musí mít vazbu na klíčové lídry ostatních zemí, musí se tam umět dobře orientovat, musí být dostatečně sebevědomý,“ zdůraznil Havlíček.

V zahraniční politice dle něj nyní roste význam lídrů jednotlivých států, což naznačují kroky americké administrativy Donalda Trumpa. „Proto si i myslíme, že bude důležitější role premiéra, nebude prostor pro žádného ministra pro EU,“ doplnil Havlíček.

Lídři se nicméně musí opírat o tým expertů, kteří do dané problematiky vidí. A právě jimi ANO zrovna neoplývá.

Pryč je doba, kdy evropskou agendu hnutí ANO vedl trojlístek tří žen: Věra Jourová v roli eurokomisařky, Dita Charanzová jako místopředsedkyně Evropského parlamentu a Milena Hrdinková, jež byla pravou „evropskou“ rukou někdejšího premiéra Babiše na Úřadu vlády a zastávala roli i při jeho vyjednávání v Bruselu.

Ani jedna z výše zmíněných žen se k ANO nevrátí. Jourová vloni své členství v hnutí ukončila a po návratu z Bruselu se stala prorektorkou Univerzity Karlovy. Charanzová působí v bruselském think tanku a s ANO, jehož členkou nikdy nebyla, už dál spolupracovat nechce.

Hrdinková, Babišova někdejší tajemnice pro evropské záležitosti, které se dokonce přezdívalo „paní Evropa“, také dle informací redakce o návrat zpět neusiluje. V současné době pracuje v evropské kosmické agentuře EUSPA, kde vede komunikaci.

Místopředseda hnutí Havlíček se nicméně personální vyprahlosti neobává. „Personální věci jsou nyní součástí širší diskuze. Máme v merku víc lidí, ale vzhledem k tomu, že to jsou třeba i lidé, kteří jsou exponovaní nebo známí, tak jména nemůžeme dneska říkat. Pracujeme ale s vícero variantami,“ poznamenal.

Každopádně jisté místo bude mít v evropském týmu ANO europoslankyně Klára Dostálová.„Je expertkou ANO na EU. Má velký mandát od voličů, byla s námi mnoho let ve stínové vládě, byla samozřejmě v hlavní vládě a dneska je jedním z nejhlavnějších aktérů hnutí ANO v rámci Evropy,“ řekl Havlíček redakci.

Zdůraznil rovněž, že Dostálová, která je místopředsedkyní europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu, má v tomto uskupení dobré vazby. A jelikož Patrioti mají dle Havlíčka dobré vztahy i s novým vedením Bílého domu, její pozice je pro ANO o to významnější.

Otázkou je, zda by ji ANO z Bruselu stáhlo do domácí politiky, o tom Dostálová ani Havlíček zatím spekulovat nechtějí. „Klára je pro nás nesmírně cenná, ale teď nechci předbíhat. Má svoje silné pozice v EU, potřebujeme lidi, jako je ona. Byla by ale skvělá i ve vládě, to nepopíráme. Na druhou stranu dneska plní výborně role v Evropské unii a její pozice tam roste. To je zcela zjevné,“ doplnil místopředseda hnutí.

Kromě Dostálové se v kuloárech skloňuje i jméno Lenky Dupákové, která bývala náměstkyní a pravou rukou někdejší ministryně financí Aleny Schillerové. Působila i na českém velvyslanectví při EU v Bruselu. V současné době pracuje dle informací SZ ve frakci Patriotů. Dle Havlíčka byla výbornou úřednicí, o jejím dalším angažmá ale zatím nechtěl spekulovat.

Právě český velvyslanec při EU, tedy šéf Stálého zastoupení, je další klíčovou personou unijní agendy. Momentálně úřad vede velvyslanec Vladimír Bärtl, pod nějž spadají experti státní správy a diplomaté, kteří v Bruselu předjednávají veškerou evropskou legislativu a politická rozhodnutí.

Bärtl stojí v čele úřadu od letošního roku, o jeho nominaci rozhodla současná Fialova vláda. A to by mohlo být dle diplomatického zdroje redakce v případě Babišova volebního vítězství překážkou.

Vláda údajně jmenování Bärtla s ANO nekonzultovala. Byť sesazení velvyslance není běžné, Babiš už jednou ukázal, že páky na to má. A jednalo se zrovna o totožný bruselský post. V roce 2020 se rozhodl vystřídat někdejšího ambasadora Jakuba Dürra, na jeho místo pak vyslal velvyslankyni Editu Hrdou, jejíž nominaci s opozicí předem konzultoval.

Mezi dalšími skloňovanými jmény, jež by mohly posílit evropský tým ANO, se objevuje i šéf Aspen Institutu a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Ve hře je dle médií i Jiří Šedivý, který dnes zastává post šéfa Evropské obranné agentury, do níž ho v roce 2020 protlačil ještě jako premiér právě Andrej Babiš. Landovský i Šedivý redakci sdělili, že se ke spekulacím ohledně spolupráce s ANO prozatím nebudou vyjadřovat.

ANO by ale mohlo využít jejich znalost transatlantického prostoru a obrany, což je něco, co momentálně Evropu silně zaměstnává. „Tým, který kolem nás vzniká, musí mít přesah jak do Evropy, tak ale i do Spojených států, případně do Asie. Budeme chtít udržet dobrou linku na USA, o tom není nejmenších pochyb. V současné době nemůžu akceptovat to, že se Evropa začala trochu odtahovat od Spojených států. Transatlantické spojenectví je základem bezpečnosti a hospodářských vztahů,“ vzkázal Havlíček.

V tomto bodě si ANO notuje s Motoristy, o nichž se mluví jako o potenciálním koaličním partnerovi případné Babišovy vlády. Jejich šéf Petr Macinka naznačil, že i jeho strana, která už sedí s ANO v europarlamentní frakci Patriotů, má také blízko k Trumpově administrativě. V této souvislosti upozornil na aktivity europoslance Filipa Turka, jehož si Macinka dovede představit i jako budoucího ministra zahraničí.

Byť Havlíček potvrdil, že rezort zahraničí je pro ANO prioritou, nevyloučil, že by se o jeho obsazení mohlo jednat. Zdůraznil, že dle něj není důležité, kdo na ministerstvu nakonec usedne, ale jakou politiku bude prosazovat. „V každém případě musí být zachován směr, který jsme určili. To znamená NATO,  EU, plnit naše závazky. Chceme mít pragmatickou zahraniční politiku,“ zdůraznil.

S Macinkou se každopádně ANO shodne nejen na přístupu k Trumpovi, ale i na stopce pro post ministra pro evropské záležitosti. „Nikdy neměl vzniknout. Zrušit bez náhrady,“ uzavřel Havlíček.

Svoji roli v unijní agendě sehrává i sněmovní výbor pro evropské záležitosti, který má poměrně velké pravomoce. „Dáváme stanoviska k evropské legislativě, ke stanoviskům vlády a vyjadřujeme se i k personálním nominacím,“ řekl redakci současný předseda výboru lidovec Ondřej Benešík. V minulosti byl za ANO jeho členem Jaroslav Bžoch, který v loňském roce vyměnil Poslaneckou sněmovnu za Evropský parlament. Ve stínové vládě ANO sice stále figuruje jako možný ministr zahraničí, ANO ho ale z Bruselu patrně nestáhne.

V současné době má ANO ve dvacetičlenném výboru sedm svých zástupců, po sněmovních podzimních volbách se cifry promění. A pokud ANO posílí, jeho vliv na unijní legislativu nebude zanedbatelný.