Anabáze platů politiků, dějství několikáté. Je cesta ven?

Určitě uslyšíme, že „politici musí dýchat se společností“ (místopředseda ODS Martin Kupka nebo poslanec ANO Patrik Nacher) nebo že vláda „odrbala důchodce, živnostníky, studenty, zkrátka všechny“ (předseda ANO Andrej Babiš), případně „vláda chce německé platy, ale pro sebe“ (místopředsedkyně ANO Alena Schillerová).

Nejprve je dobré připomenout to, co opakovaně zmiňují experti, politologové a znalci tuzemské politiky: Pokud chce mít Česko kvalitní politiky, musí je zároveň adekvátně zaplatit. Nízké platy navíc mohou vést k vyššímu riziku korupce.

Jak už navíc ukázaly Seznam Zprávy, poslanecké platy v uplynulých letech rostly pomaleji než mzdy i důchody. Neplatí tak zažitá představa o tom, že si politici každoročně a výrazně navyšují výdělky.

Na druhou stranu je ale faktem, že jsou platy poslanců nad trojnásobkem průměrných výdělků ve společnosti.

Zatřetí je dobré si uvědomit, proč neustále řešíme skokové nárůsty platů politiků. Důvodem je opakované zmrazování, které se stalo místo nástroje solidarity jasným ziskem politických bodů.

Voliči jsou na zvyšování poslaneckých platů alergičtí, naopak oceňují utahování opasků. Není proto divu, že se pár dnů před volbami v roce 2021 snažil zmrazit platy na dalších pět let i tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Narazil na Senát, který – ovládán tehdejší opozicí – označil takové gesto za populismus.

Platy politiků ale kvůli energetické krizi a v souvislosti s konsolidačním balíčkem nakonec stejně nerostly.

Často zmiňovaným řešením je automat. Tedy systém, kdy by platy politiků byly navázány na nějaký ekonomický ukazatel. Automaticky by rostly, případně se snižovaly.

V roce 2015 politici (ne poprvé) takový mechanismus přijali.

Nejprve byl tento automat navázaný na platy v nepodnikatelské sféře (mimo jiné i v době, kdy bylo ve vládě i hnutí ANO). Pokud tedy měly růst platy politiků, musely růst platy i učitelů a učitelek, soudců a soudkyň a dalších.

V roce 2020 prošla Sněmovnou novela, podle které se od roku 2022 počítají platy podle průměrné mzdy v celé ekonomice. Jenže ani tento ukazatel nemusí být dokonalý. Nominálně sice mzdy mohou růst, reálně ale klesat, což zažilo Česko v uplynulých měsících kvůli rekordní inflaci. Ostatně tím v současnosti argumentuje opozice, když chce platy opět zmrazit (a tím pouze oddálit další problém se skokovým nárůstem).

Novinka předpokládala platovou základnu (tedy úplný základ pro další výpočet) pro ústavní činitele 2,5násobek a pro soudce trojnásobek průměrné mzdy v celé ekonomice.

V tuto chvíli tak byl oddělený výpočet pro politiky a soudce. Faktem totiž je, že Ústavní soud dlouhodobě říká, že politici nemají zasahovat do platů soudců a nemají je zmrazovat. Takto zrušil zmrazení platů soudců v roce 2022.

Jenže s konsolidačním balíčkem v roce 2023 vláda Petra Fialy (ODS) svázala platy politiků s platy soudců. „Nevím, z jakého důvodu se to stalo. Důvodová zpráva k tomu říká, že to bylo za účelem formálního sjednocení systému odměňování za výkon funkce. Nijak detailně to nevysvětluje, svedli to na legislativně technické důvody,“ říká Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity.

Konsolidační balíček snížil platy soudců na „2,822násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy“ a z toho odvodil platovou základnu poslance „83,3 procenta platové základny pro soudce“.

V tento okamžik opět zasáhl Ústavní soud, shodil snížení platů soudců a soudkyň, vrátil původní výpočet, čímž ale měl vzrůst plat politiků o hojně probíraných 14 procent.

Vláda se lekla kritiky a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) upravil nárůst na 6,95 procenta.

„Zase se pro tento rok uměle stanovuje jenom platová základna. To znamená, že to nebude automat nebo násobek průměrné mzdy. Ale je to fixní částka do 31. prosince 2025. Pro soudce 121 685 korun. Pro ústavní představitele, politiky, 101 364 korun. To znamená, že se našlo zvláštní řešení jen pro tento rok,“ kritizuje politoložka Zámečníková.

Problém je zjevný. Automat sice existuje, jenže kvůli zmrazování a následnému navázání na platy soudců se rozsypal. „Systém je nedomyšlený. Jakmile se automat znovu obnoví, tak to prostě ohromně poskočí nahoru. Mělo by tam být určité mezidobí, třeba tři nebo čtyři roky, kdy se to bude postupně dorovnávat,“ popisuje politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity v Plzni.

I politici jsou v oficiálních vyjádřeních vstřícní své platy vyřešit a nemít je neustále na talíři.

„Nutkání politiků do toho zasahovat a posbírat poměrně jednoduché pozitivní body u veřejnosti tu bylo. Rád bych se dočkal doby, kdy to poběží automatem, nemuseli bychom tím trávit hodiny a naopak je věnovali tomu, aby byl lepší hospodářský růst,“ řekl šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.

„Automat jsme rozbili a já myslím, že je to škoda, že bychom se k němu měli co nejrychleji vrátit. Považoval bych za správnější, abych já o svém platu nerozhodoval každoročně nějakým hlasováním, ale aby se můj plat odvíjel od toho, jak se daří platům nebo mzdám v té ekonomice jako celku,“ řekl v České televizi místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Opoziční poslanec Patrik Nacher (ANO) by byl také rád, aby fungoval automat a poslanci nemuseli neustále řešit vlastní platy. Podle něj by bylo ideální je navázat na hrubý domácí produkt. „Když roste HDP o dvě procenta, tak poslanci dostanou o dvě procenta víc. Když klesne HDP, jako v covidu, tak dostanou méně,“ řekl.

Jeho stranický kolega a poslanec Martin Kolovratník naopak proti výpočtu platů oproti průměrné mzdě nic nenamítá. „Motivuje to politiky i do budoucna, aby se snažili zlepšovat ekonomickou situaci, protože jsou s tím svázané i jejich mzdy,“ říká.

Ve Sněmovně teď bude několik návrhů, které na některé neduhy částečně reagují. Rozpočtový výbor podpořil návrh ministra Jurečky, aby se maximální roční nárůst platů politiků ohraničil pěti procenty. Zdůvodnil to mimo jiné záporným postojem veřejnosti k razantnějšímu zvyšování platů.

Poslanec Miloš Nový (TOP 09) pak navrhl krátit poslancům a senátorům platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu.

Jenže jakýkoli automat narazí na jednu zásadní věc: vábení pro politiky získat poslancem Jakobem zmíněné levné body. Politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy k tomu říká, že důvodem je poptávka voličů. „Lidi, a tím pádem voliče téma zvyšování platů dráždí, takže se to stává velikým politickým tématem,“ říká.

Někdy jsou důvody objektivní. V době krize (covid, ruská agrese na Ukrajině) je zmrazení platů solidární a pochopitelný krok. Jenže zároveň je zdánlivě jednoduché k němu sáhnout i jako pro nástroj politické kritiky „chamtivosti“ vlády. Navíc: Málokdy je tak dobře, aby jakákoli opozice nemohla kritizovat vládu, že si přidává, zatímco ostatní nemají dost.

„Teoreticky by mohl fungovat automat, který pojede po vlastních kolejích. Jenže to by do něj politici nesměli chtít sahat. Tady jsem skeptická a myslím, že se to spíše nestane,“ uzavírá Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity.