Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V době představování politických programů a okopávání kotníků přišla osvěžující změna. Politici napříč spektrem se shodli na tom, že v příštím volebním období je třeba udělat konkrétní kroky k tomu, aby se v Česku podařilo zmodernizovat státní správu. Je tu samozřejmě velké „ale“, politici by museli konkrétní kroky, které jim pečlivě představili experti z nové občanské iniciativy nazvané „Česko, funguj!“, opravdu dodržet.
„Klíčové je, že máme pro ‚Dvanáctku‘ podporu hnutí ANO, koalice Spolu, hnutí STAN, Pirátů a koalice Stačilo! Máme také částečnou podporu Motoristů,“ říká Karolína Kopka, ředitelka iniciativy. Hnutí SPD podle ředitelky odmítlo plán zcela komentovat. Mezi opatřeními, která iniciativa navrhuje je stanovení priorit ministrů, změna jednacího řádu sněmovny nebo zjednodušení zadávání veřejných zakázek. Individuálně se k plánu hlásí 230 kandidátů včetně lídrů některých stran.
Pro jsou Babiš, Fiala, Rajchl nebo Hřib
„Fungující stát“ podpořili například Andrej Babiš, Karel Havlíček a Adam Vojtěch z hnutí ANO, dále Petr Fiala (ODS), Martin Kupka (ODS), Marek Výborný (KDU-ČSL) a Matěj Ondřej Havel (TOP 09) z koalice Spolu, ale také Vladimíra Lesenská (SPD) a Jindřich Rajchl (PRO) z kandidátky SPD. Mezi další lídry podporující 12 opatření patří Vít Rakušan a Hana Naiclerová z hnutí STAN, Zdeněk Hřib a Ivan Bartoš z Pirátů či Petr Macinka za stranu Motoristé sobě a Kateřina Konečná (KSČM) z koalice Stačilo!
Někteří, například zástupci hnutí ANO, poslali iniciativě k odpovědím také komentář. ANO souhlasí téměř s každým z dvanácti bodů bez výhrad. Jedinou výhradu má k bodu „Akceschopný parlament“, tedy úpravy jednacího řádu, která by měla zamezit extrémně dlouhým obstrukcím, kterých se v tomto volebním období dopouštěli především Andrej Babiš a Tomio Okamura.
„Obecně souhlasíme s tím, že jednací procesy by měly odpovídat současné době – například systém písemných interpelací je zastaralý, nefunkční a nereaguje okamžitě. O konkrétních změnách jsme připraveni jednat napříč politickým spektrem tak, aby Parlament byl akceschopnější a zároveň zůstala zachována práva opozice volat vládu k odpovědnosti,“ odpovídá ANO.
Havlíčkova hospodářská strategie
Koalice Spolu zase odmítá jeden z bodů, princip jedné státní služby, neboli centralizace personální politiky státu. Především kvůli představám, že by to příliš komplikovalo současný systém. „Jsme pro systémovou podporu, ale nikoliv pro centralizovanou HR na úrovni Úřadu vlády. Jsme ale pro posílení vzájemné spolupráce resortů v této oblasti,“ píše v odpovědi Spolu.
Co navrhuje iniciativa Česko, funguj!:
- Vytvořit top 5 priorit ministrů - jasně pojmenovat pět konkrétních a měřitelných priorit, připravit je do 100 dnů od nástupu vlády.
- Týmy odpovědné za plnění priorit - ministři podle iniciativy potřebují šéfúředníka ministerstva, který jim bude za plnění úkolů zodpovídat, i silný politický tým, který na to bude dohlížet. Vzniknout má rozšířením odpovědnosti státních tajemníků.
- Informované rozhodování státu - tvůrci iniciativy navrhují posílit analytické kapacity státu, důsledně prosazovat principy RIA (z angličtiny regulatory impact assessment – hodnocení dopadů regulace) a implementaci zákona o správě dat pro efektivnější a informované vládnutí i transparentnější politiku.
Iniciativa chce 12 opatření dostat do programového prohlášení příští vlády. V září proto rozjíždí kampaň, která má plán představit také veřejnosti. „Podstatné je, že téma reformy veřejné správy začalo víc rezonovat a politici z významných stran a hnutí jsou ochotni hledat cestu ke společnému cíli,“ říká právník Lukáš Kraus ze spolku Lobbio.
Kraus dodává, že rozhovory s politiky byly zajímavé, například s Karlem Havlíčkem z hnutí ANO, který chce v následujících dnech po programu představit také druhou část - hospodářskou strategii Česka pro další čtyři roky. „Řada z bodů, které my v plánu zmiňujeme, se s touto strategií překrývá a budou v ní obsažené,“ přibližuje právník.
Co dalšího obsahuje strategie, se kterou politici v zásadě souhlasí? Například ministerstva by podle iniciativy měla po volbách v prvních 100 dnech přehodnotit své priority a dostat nové pravomoci. Státní tajemníci by se stali „šéfúředníky“, kteří by měli větší zodpovědnost za chod resortů - místo ministrů, kteří by kroky úřadu více a lépe komunikovali na veřejnosti. V tom iniciativa vidí cestu k omezení byrokracie a zlepšení chodu úřadů.
„Dnes to na většině rezortů funguje tak, že všechno tahá politický kabinet. Což je špatně, protože úředníci know-how mají, chtějí se zapojit, ale prostě mezi nimi a politiky nefunguje synergie,“ popisuje Kopka. V současnosti podle ředitelky iniciativy chybí transparentnost ohledně priorit vlády a jednotlivých úřadů. Nejasně definované, lidem nepřístupné a nepravidelně aktualizované klíčové cíle tak veřejnost zkrátka nechápe.
O 10 tisíc korun méně kvůli tabulce
Šéfúředník by byl podle autorů iniciativy chráněn služebním zákonem před tlakem na ohýbání zákonů, ale zároveň byl ministrovi funkčně odpovědný. „Lepší, aby ministr komunikoval s jedním odpovědným člověkem, než měl každý týden 10 porad s několika různými lidmi,“ nastiňuje Kopka.
Kdo za iniciativou stojí
- Novou iniciativu podporují podnikatelé a investoři spojení v Alianci pro moderní stát, především Libor Winkler, Martin Vohánka, Martin Moravec, Jan Barta, Václav Muchna, Martin Ducháček, Dušan Šenkypl, Martin Hájek, Petr Borkovec, Ondřej Fryc a Petr Košťál.
- Mezi autory 12 konkrétních opatření patří například: ekonom Aleš Bělohradský, zakladatel Hlídače státu Michal Bláha, bývalý právník iniciativy Rekonstrukce státu Věnek Bonuš, poradce ministra vnitra pro legislativu a veřejnou správu Jakub Černý, zakladatel think-tanku České priority Ladislav Frühauf nebo právnička Pavlína Hojná.
Iniciativa myslí také na platy úředníků, které často nedokáží konkurovat soukromému sektoru. Rozpočet na ně by měl být více transparentní a předvídatelný, aby přesně odpovídal počtu a typu úřednických míst ve státní správě, míní autoři. A navrhují přehodnotit současný systém „tabulkových“ platů.
„Uvedu to na svém příkladu. Když jsem nastoupila na ministerstvo, makala jsem třeba dvakrát víc než starší kolega. Dostávala jsem ale jen pár šušňů, třeba o 10 tisíc korun méně, jen proto, že on byl na stejné pozici déle. Nešlo vůbec o předvedenou práci, jen o to, že on si v uvozovkách vyseděl více peněz v tabulce,“ uzavírá ředitelka.
