Online: Babiš jednal u sebe doma s Motoristy. Po nich přijel Okamura

Stoprocentní volební účastí v letošních sněmovních volbách se mohou pochlubit dvě obce v Česku. První z nich je Čilá na Rokycansku a druhou Dobrohošť na Jindřichohradecku. Naopak nejnižší volební účast, necelých 35 procent, zaznamenaly Obrnice na Mostecku. Ve Zběšičkách na Písecku přišlo k urnám jen 36 procent voličů.

Čilá na Rokycansku je nejmenší obcí v Plzeňském kraji. Kromě všech 19 oprávněných místních voličů přišlo hlasovat i 13 lidí s voličskými průkazy. Čilá má stoprocentní účast v různých typech voleb opakovaně. Letos tam volby vyhrála koalice Spolu s téměř 41,4 procenta. V Dobrohošti přišlo k volbám všech 34 zapsaných voličů a odevzdali 34 platných hlasů. Hnutí ANO tam získalo rovných 50 procent hlasů. K minulým sněmovním volbám tam dorazilo 94,4 procenta místních.

Ve Vápovicích na Jihlavsku dorazilo k urnám 28 z 29 zapsaných voličů. Ve Stožci na Prachaticku přišlo k volbám 177 ze 183 voličů, což představovalo účast 96,7 procenta.

Naopak k obcím s nízkou účastí se zařadil například Sedlec na Plzeňsku s účastí kolem 38 procent. Z 81 voličů jich přišlo 31 a volby tam vyhrálo ANO s 58 procenty hlasů.

S celkovými výsledky voleb do Sněmovny se z obcí nejvíce shodovaly výsledky hlasování v Přešťovicích na Strakonicku, z měst pak ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku.

V Přešťovicích získalo ANO 34,3 procenta hlasů, koalice Spolu 23,6 procenta, Starostové 11 procent, Piráti devět procent, Motoristé sobě osm procent a SPD o půl procentního bodu méně.

Téměř stejných výsledků dosáhly nejúspěšnější strany ve Dvoře Králové. ANO tam zaznamenalo zisk 34,62 procenta, koalice Spolu 23,96 procenta a hnutí STAN 11,5 procenta. Piráti v tomto městě obdrželi 8,46 procenta hlasů a Motoristé sobě 7,14 procenta hlasů.

Celostátně ANO obdrželo 34,6 procenta hlasů, Spolu 23,34 procenta, Starostové 11,22 procenta, Piráti 8,95 procenta, SPD 7,79 a Motoristé 6,78 procenta hlasů.

Filip Turek na svých sociálních sítí publikoval fotku s bývalým českým prezidentem Václavem Klausem. „Děkuji vám všem. Už to domlouváme,“ napsal k ní.

K úplnému výsledku voleb chyběly kolem 22:30 údaje z posledních devíti volebních okrsků, všechny byly z Evropy. Důvodem zpoždění při sčítání hlasů je vysoký počet hlasujících. Vyplývá to z vyjádření ředitele Konzulárního odboru Ministerstva zahraničních věcí Pavla Peška. Odhad, kdy by mohly ambasády data o hlasování předat, neuvedl.

V evropských zemích je celkem 47 volebních okrsků. Chybějící údaje z devíti okrsků podle Peška nejsou důsledkem technických problémů. „Je to dáno jen enormním zájmem voličů, kteří se dostavili,“ řekl. Dodal, že ministerstvo má ze zákona 24 hodin na sečtení hlasů. „To samozřejmě nevyužijeme,“ uvedl Pešek.

Tomio Okamura odjel z domu Andreje Babiše v Průhonicích. Jeho jednání bylo kratší než špiček Motoristů. U Babiše strávil půl hodiny. Byl u vítěze voleb sám, zatímco u Motoristů přijal Babiš tři jejich zástupce. Ani při svém odjezdu Okamura novinářům žádné vyjádření neposkytl.

Po několika hodinách z centrály ODS odešel premiér Petr Fiala. Výsledky dlouhého jednání předsednictva partaje komentovat nechtěl. „Na vyhodnocení bude ještě čas,“ řekl jen a nastoupil do vozu.

Ve Sněmovně usednou také po letošních volbách bratři Tomio a Hayato Okamurovi. První z nich je šéfem hnutí SPD a poslancem je už od října 2013, druhého z nich, kandidujícího za Spolu, vynesly před čtyřmi lety k mandátu z 15. místa pražské kandidátky preferenční hlasy. Podobě tomu bylo i letos, kdy Hayato získal 30 tisíc preferenčních hlasů a poslancem se nejspíše stane i přesto, že kandidoval až ze 13. místa.

Ve Sněmovně podle dosavadních výsledků zasednou i bývalí manželé Markéta Šichtařová ze Svobodných (kandidovala za SPD) a Vladimír Pikora, který vedl kandidátku Motoristů sobě v Ústeckém kraji. Jejich rozvod přitom před několika lety provázely ostré spory.

Krátce po odjezdu zástupců Motoristů přijel k Andreji Babišovi i předseda SPD Tomio Okamura. Ani on se novinářům před jednáním s lídrem ANO nevyjádřil.

Předseda Motoristů Petr Macinka, celostátní volební lídr strany Filip Turek a předseda pražské organizace Boris Šťastný odjeli od domu Andreje Babiše. Jednali s ním necelou hodinu. Při odjezdu se novinářům nechtěli nijak vyjádřit.

Nejvíc preferenčních hlasů v letošních sněmovních volbách dostal předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš, lídr kandidátky v Moravskoslezském kraji. Jeho jméno na kandidátce zakroužkovalo po sečtení údajů z 99,9 procenta okrsků přes 72 tisíc voličů. Druhý nejvyšší počet přednostních hlasů získal v Praze kandidující ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který kandidoval za Spolu. Preferenční hlas mu dalo přes 62 600 lidí, což ho v konečném výsledku posunulo ze třetího místa na kandidátce na první pozici.

Vysoký počet preferenčních hlasů posbírali také lídři ANO a koalice Spolu v Jihomoravském kraji. Lídryně a krajská předsedkyně Schillerová jich dostala zhruba 39 400, předseda ODS a dosavadní premiér Petr Fiala posbíral téměř 37 tisíc přednostních hlasů.

Přes 34 100 preferenčních hlasů dostal středočeský lídr koalice Spolu a ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zhruba 33 300 preferenčních hlasů obdržela dvojka kandidátky ANO v Moravskoslezském kraji Aleš Juchelka. Zhruba o 900 méně dostala pražská dvojka na kandidátce Pirátů, poslankyně Olga Richterová. Z druhé pozice na kandidátní listině se díky tomu dostala na první. Přibližně 30 200 kroužků získala pražská lídryně Spolu a ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Díky preferenčním hlasům se může politik posunout i o více než jednu pozici vzhůru. Největší skok v těchto sněmovních volbách předvedli ústecký hejtman Richard Brabec (ANO) a starosta České Kamenice na Děčínsku Jan Papajanovský (STAN). Oba kandidovali z 26. pozice a nakonec se dostali do čela. O 22 příček nahoru se díky preferenčním hlasům dostal olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO).

Nejvyšší podíl přednostních hlasů v letošních sněmovních volbách dostal dosavadní europoslanec Filip Turek, který vedl středočeskou kandidátku Motoristů sobě. Zakroužkovalo ho více než 34,5 procenta voličů, kteří dali Motoristům ve Středočeském kraji svůj hlas.

Druhý nejvyšší podíl, 32,6 procenta, obdržela lídryně hnutí Stačilo! a předsedkyně komunistů Kateřina Konečná. Její hnutí se ale do Sněmovny nedostalo. Třetí nejvyšší podíl přednostních hlasů dostala pirátská poslankyně Richterová, v Praze ji zakroužkovalo přes 30 procent voličů Pirátů.

Několik novinářů čeká u průhonické Sokolovny, restaurace Andreje Babiše. Právě tady by totiž mohl jednat s vedením Motoristů a SPD o nové koalici. Další novináři čekají u Babišova domu.

Poté, co Babiš odjel v dodávce ze štábu ANO, projela okolo zmíněné Sokolovny. Jednání se podle všech indicií přesunula k Babišovi domů.

Před novináře ještě vystoupil ministr zahraničí Jan Lipavský. V plánu má vstoupit do klubu ODS, hovořit o rozdělení funkcí je však dle něj předčasné. „Dejme ještě chvíli čas tomu, jak se sestaví nová vláda a kam se země volbami jako celek posune dál. Budu působit ve Sněmovně a samozřejmě se budu věnovat zahraničněpolitické bezpečnostní agendě,“ řekl Lipavský.

Problémy očekává především, když Babiš půjde do vlády s SPD a Motoristy. „Zahraniční politika je velmi svědomitá a odpovědná v tom, abychom plnili veškeré alianční závazky, abychom stavěli hráz proti ruské rozpínavosti, ať už třeba podporou Ukrajiny nebo vytvářením našich pozic s dalšími zeměmi. A já bych chtěl jenom upozornit, že jaksi politické instinkty Andreje Babiše během minulých let opravdu nešly jasně vymezit. A když se podíváte na sliby ANO a i SPD, tak jsou to samé sociální dávky a dotace. Já opravdu nechápu, jak tihle půjdou spolu do politiky,“ řekl Lipavský.

Předseda ODS v Královéhradeckém kraji a znovuzvolený poslanec Ivan Adamec očekává po volební prohře koalice Spolu změny ve vedení ODS. Projekt koalice Spolu, v níž se sdružily ODS, KDU-ČSL a TOP 09, podle něj již volby nevyhrává a je u konce. O personálních změnách a dalším směřování strany by měl rozhodnout kongres ODS. Adamec to řekl po sečtení výsledků sněmovních voleb. V nich vyhrálo hnutí ANO, koalice Spolu vítězství z roku 2021 neobhájila a skončila druhá.

K pokračování Petra Fialy v čele strany se Adamec jednoznačně nevyjádřil. „Nechám to na něm. Myslím, že to rozhodne kongres. Prohra znamená vždy změnu ve vedení strany. Projekt Spolu neuspěl. Byl to projekt Petra Fialy a party kolem něj. Budeme se muset na kongresu rozhodnout, jak povedeme dál stranu, abychom byli v příštích volbách úspěšnější,“ uvedl Adamec, který je od roku 2021 předsedou sněmovního hospodářského výboru. Předtím byl 23 let starostou Trutnova. Předpokládá, že koalice Spolu bude ve Sněmovně dál spolupracovat.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula doufá v to, že nová vláda bude na rozdíl od té současné naslouchat sociálním partnerům a také hledat společná řešení, nikoliv je diktovat. Výsledky voleb podle něj ukázaly nespokojenost lidí se současnou životní úrovní.

„Musíme prioritně řešit problémy, které jsou mezi lidmi. Tedy zvýšit významně kupní sílu, to znamená výrazně podpořit hospodářský růst. Učinit vše pro to, aby ti, kteří se chovají nepoctivě, tak aby za to dostali, a ti, co se chovají poctivě, tak ať jim životní úroveň roste,“ uvedl Středula.

Nespokojenost lidí se současnou životní úrovní se projevila nejen vítězstvím hnutí ANO, ale také vysokou volební účastí, řekl Středula. Situaci zaměstnanců podle něj vláda Petra Fialy (ODS) zhoršila, jednou výjimkou je možná nárůst minimální mzdy, doplnil.

Andrej Babiš odjíždí z volebního štábu, odmítá novinářům říct, zda bude dnes s někým vyjednávat. „Jedu domů,“ poznamenal.

Zda bude dnes jednat, neupřesnil. Na neděli plánuje tiskovou konferenci.

Po osmé hodině na tiskové konferenci vystoupil předseda STAN Vít Rakušan s nově zvolenými poslanci. Zopakoval, že respektuje výsledky voleb, sdělil opět i zklamání, že se do čela země nyní nepostaví Spolu, STAN a Piráti.

„Ta emoce radování se není na místě. Rozhodně to neznamená, že vzdáváme spolupráci s demokratickými stranami. Moje první telefonáty budou patřit Petrovi Fialovi a Zdeňku Hřibovi. Opoziční rolí rozhodně nepohrdáme. Věřím, že přesvědčíme lidi, že jsme lepší alternativa než ta vláda, která přijde nyní,“ řekl Rakušan po boku svých spolustraníků.

Do Sněmovny se za STAN dostalo sedm členů mládežnické organizace STAN, mnohdy na úkor starších a zkušenějších kolegů, žádné pnutí ve straně prý Rakušan nevidí. „Pnutí jsem nezaregistroval. Možná radost těch, co se dostali, možná smutek těch, co se nedostali. My jsme tým. U nás žádný rozpad a rozkol určitě nehrozí. Mladá energie přichází a to komunistické zlo je snad definitivně vymeteno z našeho Parlamentu,“ dodal.

Zároveň rezolutně vyloučil jakoukoliv spolupráci s hnutím ANO.

Piráti si budou muset najít nového předsedu poslanecké frakce. Její dosavadní šéf Jakub Michálek poslanecký mandát z posledního místa pražské kandidátky neobhájil. Získal sice pátý nejvyšší počet preferenčních hlasů, Piráti ale získali v hlavním městě pouze čtyři poslance.

Michálek už v červnu oznámil, že se na konec kandidátní listiny nechal napsat záměrně pouze kvůli podpoře Pirátů, neboť chce po desetiletém působení v politice změnu.

Z pětice krajských hejtmanů ANO, kteří byli v končícím volebním období zároveň poslanci a všichni se ucházeli o místo ve Sněmovně z posledních míst kandidátek, naopak obhájili mandát v dolní parlamentní komoře tři. Ústecký Richard Brabec a olomoucký Ladislav Okleštěk se posunuli díky přednostním hlasům na první místa, plzeňský Kamal Farhan na druhé místo. Ze Sněmovny naopak vypadli moravskoslezský hejtman Josef Bělica a Martin Kukla z Vysočiny.

Místo v dolní parlamentní komoře neobhájil ani bývalý krátkodobý ministr školství Vladimír Balaš (STAN) nebo členové předchozích vlád se zastoupením sociálních demokratů v čele s Jiřím Paroubkem. Litovat z nich toho nemusí někdejší ministr kultury Antonín Staněk, neboť nastoupí po novém českém poslanci a lídrovi strany Motoristé sobě Filipu Turkovi na jeho lépe honorované místo v Evropském parlamentu.

Z kandidátů SPD se do Sněmovny nedostali ústavní právník Zdeněk Koudelka (za Trikoloru), který zůstal na prvním nepostupovém místě v Jihomoravském kraji, nebo bývalý olympijský vítěz ve střelbě Jan Kůrka, který zůstane pouze plzeňským zastupitelem.

V poli poražených neparlamentních stran a hnutí zůstali opakovaně například někdejší europoslanci Jana Bobošíková a Hynek Blaško, někdejší poslankyně Marta Semelová či bývalý poslanec a předseda své republikánské strany Miroslav Sládek.

Reportéři Barbora Kučerová a Václav Dolejší popisují, s čím do vyjednávání půjde hnutí ANO.

Předsedkyně Sociální demokracie Jana Maláčová pokládá výsledek sněmovních voleb za neúspěch. Členové SOCDEM kandidovali na listinách hnutí Stačilo!, které skončilo pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny. Maláčová novinářům řekla, že situaci v příštích dnech s vedením zanalyzuje, bude chtít slyšet názory spolustraníků.

Maláčová poděkovala všem, kdo dali straně důvěru. „I kolegům a kolegyním, kteří se podíleli na té nesmírně těžké práci v kampani,“ uvedla. Výsledek pokládá za neúspěch. „V příštích dnech a týdnech si situaci zanalyzujeme, budu mluvit se straníky a budu chtít názor našich kolegů a kolegyní, jak budeme dál pokračovat,“ uvedla.

O dalším postupu chce Maláčová rozhodnout v návaznosti na rozhovory se spolustraníky. Dá se očekávat, že v tradiční straně, která zůstane už druhé volební období mimo Sněmovnu, bude tlak na změnu vedení. Jeho konec předpokládá například starosta Náchoda a bývalý poslanec Jan Birke (SOCDEM). Vyzvala k němu i iniciativa SOS SOCDEM. Ta zároveň vybízí k návratu členy, kteří stranu kvůli spolupráci s KSČM a Stačilo! opustili.