Online: Vedení SOCDEM v čele s Maláčovou a Zaorálkem rezignuje

Vyjednavačem nové vlády je za hnutí ANO pouze Andrej Babiš, nápomocen by mohl být i vlivný poslanec hnutí Jaroslav Faltýnek kvůli kontaktům s SPD, Havlíček zase jako spojka k Motoristům. Projděte si, kdo vyjednává o nové vládě.

Je známá věc, že hnutí SPD usiluje o pozici předsedy Sněmovny, je nutné se domluvit komplexně. Po dnešním jednání mimo jiné s místopředsedou SPD Radimem Fialou to novinářům v centrále hnutí ANO na pražském Chodově řekl předseda ANO Andrej Babiš. Dovede si představit, že by post zaujal předseda SPD Tomio Okamura.

Fiala dnes novinářům řekl, že se s Babišem bavili o nominacích poslanců SPD do sněmovních výborů. Hnutí by podle něj chtělo několik postů předsedů výborů, Fiala by rád případně stál v čele hospodářského výboru. Babiš řekl, že s Fialou hovořil o fungování Sněmovny, jejím jednacím řádu a o výborech. Na opakované dotazy nechtěl jakkoli komentovat personální otázky kabinetu, který by mohly sestavit ANO, SPD a Motoristé.

Měli to být favoriti svých stran, u voličů ale naprosto propadli. Na dvě desítky lídrů, které vládní partaje vyslaly na čelní místa kandidátek, se vůbec nedostaly do Sněmovny.

Jaká témata spojují a jaká rozdělují novou vládu, která s nejvyšší pravděpodobností vznikne z trojlístku ANO, Motoristé a SPD?

Příštím ministrem zemědělství bude pravděpodobně kandidát z hnutí ANO, uvedli agrární odborníci na dotaz ČTK. Je ale podle nich možné, že ANO sáhne i mimo své řady a zvolí například někoho z vedení Agrární komory ČR nebo Zemědělského svazu ČR. Komoru nyní vede Jan Doležal, v čele svazu je Martin Pýcha.

Agrární analytik Petr Havel i agrární ekonom z České zemědělské univerzity Tomáš Maier se shodují, že post ministra zemědělství obsadí někdo z hnutí ANO nebo s hnutím spřízněný, vzhledem k tomu, že Motoristé nemají zemědělství jako svou prioritu a SPD se v sektoru podle nich příliš neorientuje.

„Vůbec bych se nedivil, kdyby se budoucím ministrem zemědělství stal někdo z vedení Agrární komory ČR nebo Zemědělského svazu ČR. Před tím bych ale varoval, takový člověk pak přirozeně hájí zájmy profesní skupiny, ze které vzešel,“ řekl Maier s tím, že konkrétní jména uvádět nechtěl.

Havel naopak zmínil kandidáty na ministra zemědělství tři. Prvním je Martin Šebestyán, bývalý šéf Státního zemědělského intervenčního fondu a současný představitel Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků. Za možného následovníka současného ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) označil Havel i někdejšího náměstka ministra zemědělství a europoslance za ANO Martina Hlaváčka. Posledním jmenovaným je Martin Pýcha. „Z uvedených jmen by byl asi nejvhodnější Martin Hlaváček, který má zkušenosti jak z ministerstva, tak z EU,“ dodal Havel.

Agrární komora ČR k výsledkům voleb uvedla, že je apolitická organizace a je připravena ke spolupráci s příští vládou, ať už její složení bude vypadat jakkoliv.

Místopředseda SPD Radim Fiala se dnes po poledni sešel se šéfem vítězného hnutí ANO Andrejem Babišem. Bavili se o nominacích poslanců SPD do sněmovních výborů. Po jednání to řekl ČT a dalším novinářům. SPD by podle Fialy chtělo několik postů předsedů výborů, Fiala by rád stál v čele hospodářského výboru. Personální otázky možné vlády ANO, SPD a Motoristů podle Fialy neprobírali.

„Dával jsem mu (Babišovi - pozn. redakce) seznam nových poslanců SPD a u nich byla připsána jejich odbornost, tzn. v jakém výboru by rádi pracovali,“ řekl Fiala. Na dotaz, zda by chtěl být šéfem hospodářského výboru, řekl, že pokud by měl být v čele nějakého výboru, tak by to byl hospodářský.

Na dotaz, zda by předseda SPD Tomio Okamura mohl stanout v čele Sněmovny, Fiala poznamenal, že Okamura tuto ambici má, ale dnes o to s Babišem nemluvili. Fiala také potvrdil, že SPD by chtělo do vlády nominovat odborníky, konkrétní jména ale neuvedl.

S Babišem se dnes sešel také šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl a podle ČT i šéf hasičů Vladimír Vlček. Mátl po jednání řekl, že jednal s Babišem o rozpočtu na dopravní stavby na příští rok.

Posílí výhra Andreje Babiše vlády na Slovensku a v Maďarsku? Podle polského analytika Krzysztofa Dębiece vítěz českých voleb nemá v současné Varšavě silné spojence a obnovená V4 je zatím spíše iluzorní.

Užší vedení Sociální demokracie (SOCDEM) navrhlo předsednictvu strany svolat mimořádný sjezd, uvedla dnes na síti X předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Členové grémia, které zahrnuje vedle Maláčové například místopředsedy Lubomíra Zaorálka a Jiřího Nedvěda, ke dni mimořádného sjezdu rezignují.

Lídři SOCDEM čelí kritice poté, co neuspěl jejich plán na návrat do Sněmovny na kandidátkách hnutí Stačilo! Uskupení vedené komunisty získalo 4,3 procenta hlasů a nepřekročilo nutnou pětiprocentní hranici pro zisk poslaneckých mandátů. Už kvůli spolupráci s KSČM oznámila odchod ze strany řada známých sociálních demokratů.

O víkendu podle portálu iDNES.cz rezignoval místopředseda Jiří Oliva, zdůvodnil to protestem proti spojenectví se Stačilo!. Už po oznámení společné kandidátky s komunisty opustili SOCDEM mimo jiné hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, někdejší ministr a senátor Jiří Dienstbier nebo nedávný předseda strany Michal Šmarda.

Někdejší vládní ČSSD bude po neúspěchu Stačilo! chybět ve Sněmovně ve druhém volebním období v řadě. Maláčová stranu vede od loňského října, kdy ji zvolili v prvním kole delegáti 66 procenty hlasů. Za svůj cíl tehdy označila vybudování široké levicové koalice. Vyjednávání se Stačilo! původně SOCDEM ukončila, vyčítala mu, že nechce zdůrazňovat levicová témata, ale je postaveno ryze na antisystémovém programu.

Karlovarský kraj budou ve Sněmovně reprezentovat čtyři, nikoliv pět poslanců jako dosud. Karlovarský případ tak ukazuje problém volebního systému, který znevýhodňuje menší kraje. Rizikem je, že na ně politici úplně zanevřou.

Pirátského zastupitele, který nahradí Zdeňka Hřiba ve funkci náměstka pražského primátora, vyberou v nejbližší době ze svých řad členové klubu Pirátů v zastupitelstvu. ČTK a Českému rozhlasu to dnes řekl Hřib, který po svém zvolení do Sněmovny plánuje do půl roku ve vedení metropole skončit. Dodal, že s ohledem na nutnou změnu koaliční smlouvy bude muset nového člena rady schválit členská základna Pirátů v Praze.

Koho bude Hřib navrhovat jako svého zástupce, zatím říct nechtěl. „To nejprve sdělím našemu klubu,“ uvedl. Dodal, že výběr začne až nyní, protože před volbami by to bylo předčasné. „Měli jsme několik lidí na kandidátce, kteří jsou členy rady, takže jsme do poslední chvíle nevěděli, kdo přesně se dostane,“ vysvětlil. Sám zůstane řadovým zastupitelem, což doporučí i ostatním pirátským poslankyním a poslancům, protože kontakt s nejnižší úrovní politiky je podle něj podstatný.

Podle Hřibova online kalendáře se nejbližší jednání pirátského klubu bude konat ve středu. Po výběru nového člena vedení města budou podle náměstka následovat jednání s koaličními partnery, a následně budou muset změnu koaliční smlouvy většinově odsouhlasit všichni pražští Piráti. Hřib uvedl, že pokud by chtěly někoho v radě nahradit i Spolu nebo STAN, Piráti mohou všechny změny vyřešit jedním hlasováním.

To by se mohlo týkat dalšího primátorova náměstka Jiřího Pospíšila (TOP 09). Ten chtěl loni ve funkci ve vedení města skončit, nahradit ho měl jeho stranický kolega, zastupitel Tomáš Slabihoudek.

S ohledem na nutnou změnu koaliční smlouvy však klub Pirátů uvedl, že při hlasování členské základny by bylo nutné také vyhodnotit dosavadní plnění koaličního programu, z jejich pohledu neuspokojivé. Piráti požadovali, aby jejich koaliční partneři přestali blokovat návrhy, jako je parkovací reforma či omezení vjezdu aut do části centra. Jejich přístup kritizovalo zejména Spolu, žádá dohoda nevznikla a Pospíšil ve funkci setrval dosud.

Ve Spolu to po volbách vře. Andrej Babiš se raduje, ale zase ne tak moc – SPD a Motoristé si kladou velké požadavky. Piráti a Starostové teprve zjišťují, koho to vlastně mají v poslaneckém klubu, a Vidlák žebrá o peníze. A Vlevo dole hodnotí výsledek voleb.

Ve sněmovních volbách letos podle Ministerstva zahraničních věcí hlasoval v cizině rekordní počet voličů. Bylo jich dvakrát tolik než při minulých volbách v roce 2021, uvedl dnes po jednání Státní volební komise ředitel konzulárního odboru Ministerstva zahraničních věcí Pavel Pešek. Výsledky z některých zahraničních okrsků byly dodány později než před čtyřmi lety i kvůli dodržení zákonné procedury při započtení hlasů dodaných korespondenční formou.

„Bylo to dáno opravdu jen rekordním počtem hlasů,“ uvedl k prodlevě Pešek. Data z prvního okrsku v Brazílii přijal Český statistický úřad v sobotu ve 14:22, tedy 22 minut po uzavření všech volebních místností. Poslední údaje dostal v neděli v 01:42 z Bernu, kde bylo nejvíce voličů hlasujících poštou. Ve švýcarském hlavním městě jich bylo 887 z celkového počtu 1502 účastníků voleb.

V cizině se voleb zúčastnilo dohromady 29 888 z celkového počtu 37 654 zapsaných voličů, přičemž platně o složení budoucí Sněmovny rozhodlo 27 945 voličů. Kromě korespondenční formy mohli hlasovat osobně na 108 ambasádách buď jako registrovaní voliči, nebo s voličským průkazem z domovské obce v Česku. Toho podle Peška využili mimo jiné i voliči, kteří se do zahraničí vydali na kulturní nebo sportovní akce.

Nejvyšší počet zahraničních voličů hlasoval v Londýně, kde z 2906 voličů bylo u voleb 2179, přičemž 654 z nich hlasovalo korespondenčně. Mezi ambasády v Londýně a Bernu se s počtem lidí hlasujících poštou dostal konzulát v Mnichově, kde korespondenčně volilo 737 z 1352 lidí.

Pokud by Česko redukovalo, či dokonce ukončilo podporu Ukrajiny skrze muniční iniciativu, uškodilo by především samo sobě, řekl prezident Petr Pavel.

Německá vláda nevidí důvod, proč by si měla dělat starosti kvůli výsledku sněmovních voleb v Česku. Na pravidelné vládní tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí kabinetu Stefan Kornelius. Dodal, že Německo vzalo výsledky voleb na vědomí a utváření české vlády pečlivě sleduje.

„Spolková vláda volební výsledky vzala samozřejmě na vědomí a sleduje nyní utváření (české) vlády,“ odpověděl Kornelius na žádost o komentář k českým parlamentním volbám, které vyhrálo opoziční hnutí ANO. Teprve po vzniku nové české vlády bude Berlín podle Korneliuse politicky reagovat.

Vítězství hnutí ANO Andreje Babiše ve volbách posílilo trhy v přesvědčení, že opravdu dojde k zestátnění energetické skupiny ČEZ. Akcie společnosti reagují svižným růstem.

Prezident Petr Pavel na tiskové konferenci hodnotí jednání s lídry stran, které po volbách zasednou v Poslanecké sněmovně. Podle něj je zřejmé, že je tu zájem o vytvoření koaliční vlády tří stran – ANO, SPD a Motoristů. „Na tomto půdorysu může nová vláda vznikat. O jejím konkrétním personálním složení se bude jednat mezi předsedy stran,“ řekl Petr Pavel. S politiky se shodli na tom, že vznik nové vlády není třeba uspěchat.

Sestavování vlády musí také podle prezidenta postupovat paralelně s ustanovováním Sněmovny. S předsedy všech stran bude hlava státu jednat podle potřeby, ať už jejich, nebo svojí. Žádný konkrétní harmonogram podle Pavla neexistuje.

Ambicí Motoristů je stát se součástí příští vlády, řekl dnes novinářům předseda strany Petr Macinka po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem. Podrobnosti vyjednávání o složení vlády komentovat nechtěl. Jednání s Pavlem označil za zdvořilé a seriózní, Motoristy s prezidentem podle něj pojí stejný pohled na svět v řadě věcí. Schůzkou s Macinkou dnes Pavel zakončil úvodní povolební konzultace se šéfy stran, které se dostaly do Sněmovny.

„Vyjednává se na různých úrovních, na různých frontách, s různými lidmi. Nechci příliš konkretizovat tato jednání, protože si myslím, že to není vhodné,“ řekl Macinka novinářům. Je podle něj lepší, aby se strany domluvily samy a pak prezentovaly výsledky dohod. „Nechci ani konkretizovat žádné spekulace, které se mají týkat různých resortů a tak dále. To je všechno otevřené,“ uvedl. Motoristům se podle Macinky podařilo přivést do Sněmovny mimořádně kvalitní tým erudovaných lidí. „Každého z nich si dokážu představit v čele některého resortu,“ řekl.

Je podle něj stále jasnější, že je ve Sněmovně nová 108členná většina. „My bychom si přáli, aby se ty následující čtyři roky odvíjely právě s podporou této 108,“ dodal. Celkem 108 mandátů mají dohromady hnutí ANO, SPD a Motoristé.

Exministr kultury Antonín Staněk (za Přísahu) je připraven převzít mandát europoslance. V EP nahradí Filipa Turka, jenž se stal českým poslancem za Motoristy.

Zatímco plat europoslance činí v přepočtu asi 265 200 korun hrubého, tedy přibližně 206 700 korun čistého, hrubý plat řadového českého poslance představuje 109 500 korun. Příští rok by mohl vzrůst na 115 000 korun. Hrubý europoslanecký plat by měl příští rok zhruba odpovídat hrubému platu místopředsedy české vlády.

Rozhodné vítězství populistů neznamená, že Česko bude jako Maďarsko. Není ale jasné, jakou cenu zaplatí vláda Andreje Babiše za většinu v Parlamentu, píše dnes polský list Rzeczpospolita o výsledcích voleb. Vítězství Babiše nemusí znamenat špatnou zprávu ani pro Polsko, ani pro Evropu, míní další polský deník Gazeta Wyborcza, podle kterého pragmatik Babiš nebude českou verzí Viktora Orbána a zvrat v dosavadní prozápadní české politice je málo pravděpodobný.

„V Česku vyhrál nacionalismus ve verzi light,“ napsal deník Rzeczpospolita v titulku. Připomněl, že dosavadní vládní koalice a její spojenci líčili volby jako střet Evropy a Západu, které oni reprezentují, s populisty a extremisty, kteří budou kolaboranty s Ruskem. „V kampani to zní dobře, ale nemusí to nutně odrážet skutečnou dělicí čáru v české společnosti,“ napsal komentátor.

Babišovi chybí 20 hlasů k většině v Parlamentu a komentátor Rzeczpospolity podotýká, že podle jeho českých zdrojů v případě, že jednání s SPD a Motoristy ztroskotají, není vyloučeno, že se ANO dohodne s některými stranami nynější vládní koalice, jakkoli to během kampaně vylučovaly.

„Prezident Petr Pavel určitě nebude souhlasit, aby funkce důležité pro zahraniční politiku a bezpečnost obsadili extremisté. A zdá se, že to Babiš chápe. V sobotu večer prezident optimisticky prohlásil, že výsledky jednoznačně potvrdily prozápadní orientaci země,“ dodala Rzeczpospolita.

„Bez ohledu na to, s kým naváže spolupráci, Babiš nebude českou verzí Viktora Orbána a tím spíše Jaroslawa Kaczyńského,“ píše Gazeta Wyborcza. S Orbánem se Babiš sice rád fotí, ale chválí hlavně jeho domácí politiku, dodal.

Babiš nepochybně bude zkoušet v domácí politice posílit postavení své a svého hnutí. Od jeho vládnutí se dá čekat koncentrace moci a pokusy o oslabení veřejnoprávních médií. Ale Babiš se neodváží střetu s EU, která je garantem demokracie. „To je hranice, kterou Babiš nepřekročí. Protože by to ohrozilo jeho podnikání, které je pro Babiše, zvaného český Donald Trump, absolutní prioritou a důvodem, kvůli kterému vůbec vstoupil do politiky,“ usoudil komentátor.

„V době politických otřesů v Evropě a ve světě Česko jako jedna z mála zemí ve střední a východní Evropě má šanci zachovat si relativní předvídatelnost. Může to od Babiše vyžadovat lavírování mezi radikálními požadavky jeho koaličních spojenců a pragmatismem. A právě pragmatismus je národním rysem Čechů, na který jsou velice hrdí,“ zdůraznila Gazeta Wyborcza.

O vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše ke stíhání v kauze Čapí hnízdo může Městský soud v Praze požádat až poté, co budou výsledky voleb do Sněmovny zveřejněny ve Sbírce zákonů. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí soudu Kateřina Eliášová. Babiš ve volbách získal mandát, a tím i imunitu. Výsledky voleb vyhlásí Státní volební komise v úterý.

„Městský soud v Praze může požádat o vydání poslance až po zveřejnění výsledků voleb ve Sbírce zákonů. K tomuto zveřejnění zatím nedošlo,“ uvedla Eliášová.

Babiše Sněmovna v minulosti vydala ke stíhání třikrát – v září 2017, v lednu 2018 a naposledy v březnu 2022. Poslance ani senátora nelze podle ústavy trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Babiš minulý týden řekl, že Sněmovnu o své vydání nepožádá. Kauzu označuje za politický proces, vinu dlouhodobě odmítá.

V případu padesátimilionové dotace na areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic čelí obžalobě Babiš a jeho někdejší spolupracovnice, nyní europoslankyně za ANO Jana Nagyová. Pražský městský soud je dvakrát nepravomocně osvobodil, oba rozsudky ale zrušil odvolací Vrchní soud v Praze. V posledním rozhodnutí letos v červnu navíc odvolací senát zavázal městský soud k tomu, aby obžalované na základě provedených důkazů uznal vinnými.

Imunitu v průběhu trestního řízení získala i Nagyová, když byla v roce 2024 zvolena do Evropského parlamentu (EP). Ten ji ke stíhání vydal letos v dubnu. Nagyová obžalobu v kauze popírá, jednala podle svých slov v souladu s pravidly.