Článek
Termín voleb do Evropského parlamentu
Volby do Evropského parlamentu se konají v pátek 24. a sobotu 25. května. Volební místnosti se otevřou v pátek ve 14 hodin a uzavřou se ve 22 hodin. V sobotu můžete volit od 8 hodin do 14 hodin. Jako jediná země Evropské unie volí Česko ve dvou dnech.
Výsledky voleb budou známy až v neděli 26. května, protože se vyhlašuje ve všech členských zemích najednou.
Co je Evropský parlament
Evropský parlament je zákonodárným orgánem Evropské unie. Skládá se ze 751 poslanců (nesmí překročit 750, plus předseda) zvolených ve 28 členských státech Evropské unie, kteří jsou voleni jednou za 5 let.
Sídlem Evropského parlamentu je Štrasburk (Francie), zde se konají plenární zasedání (konané za účasti všech členů), pracuje ale také na půdě Bruselu (Belgie) a v Lucemburku (Lucembursko), kde sídlí sekretariát Evropského parlamentu.
Kolik europoslanců vybíráte
Vybíráte celkem 21 zástupců za Českou republiku. Ti se stanou europoslanci na příštích pět let. Počet poslanců se odvíjí podle počtu obyvatel země.
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 vypadaly získané mandáty českých stran takto – ANO (4), ČSSD (4), TOP 09 (4), KDU-ČSL (3), KSČM (3), ODS (2), Svobodní (1).
Žádná členská země Evropské unie nemůže mít méně než 6 nebo více než 96 poslanců, kteří usednou v Evropském parlamentu.
Kdo může kandidovat
Společný požadavek členských států je, aby měl kandidát občanství některého členského státu, ale podmínky se v jednotlivých státech mohou lišit. Například se liší věk kandidáta, ve kterém může kandidovat, většina členských zemí má stanoven minimální věk na 18 let. V České republice nebo například také na Slovensku je tento věk stanoven na 21 let, v Rumunsku 23 let a v Itálii a Řecku dokonce 25 let.
Česká republika patří spolu s Dánskem, Německem, Nizozemskem, Řeckem a Švédskem ke státům, kde mohou kandidaturu předkládat pouze politické strany a politické organizace. Ve všech ostatních členských státech může být předložena kandidatura, která je podpořena požadovaným počtem podpisů, voličů nebo v některých případech je požadována i kauce.
Kdo a kde může volit
Volit mohou všichni občané, kteří do druhého dne voleb dosáhnou osmnácti let. A to v místě svého trvalého bydliště nebo s voličským průkazem, který si musíte dopředu vyřídit. Volit potom můžete kdekoliv na území České republiky. V těchto volbách není možné volit ze zahraničí. Pokud ale žijete v členské zemi Evropské unie a splníte požadavky dané země, můžete volit tamní politiky.
Voličský průkaz
O si můžete požádat osobně na svém úřadu do 22. května, nebo písemně, například na pobočkách Czech POINTu, a to tak, aby vaše žádost byla na úřadě 17. května v 16 hodin.
Jak volit a co potřebuji s sebou
Ve volební místnosti volič prokáže svou totožnost občanským průkazem nebo pasem a popřípadě odevzdá voličský průkaz. Následně obdrží obálku, do které vybere hlasovací lístek té strany, které chce dát svůj hlas, vloží ho do obálky a následně vhodí do volební urny. Pokud je v obálce vloženo více lístků, hlas je neplatný.
Před vložením do obálky může volič využít možnosti dát kandidátům preferenční hlas, maximálně však dva, zakroužkováním jejich pořadového čísla. Tato možnost není povinná, ale zvyšuje vybraným kandidátům šanci na jejich zvolení. Pokud zakroužkujete více kandidátů, komise hlasovací lístek vyhodnotí jako bez kroužků, ale hlas pro vybranou stranu stále platí a je započítán.
Hlas je neplatný také v případě, je-li hlasovací lístek vhozen do volební urny v jiné obálce, než je určena pro daný typ voleb.
Volební systém
Do Evropského parlamentu se volí poměrným systémem, to znamená, že se získaná procenta ve volbách přepočítávají na následné mandáty. V členských zemích se ovšem liší takzvaná prahová hodnota. Určuje procento, které je potřeba ve volbách získat, aby se politické uskupení kvalifikovalo do boje o mandáty.
V České republice je hranice stejná jako ve volbách do Poslanecké sněmovny, tedy 5 % hlasů. Stejnou hranici uplatňuje také Francie, Litva, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Chorvatsko, Lotyšsko a Maďarsko. V některých členských zemích je hranice nižší, například Rakousko, Itálie a Švédsko mají 4 %, Řecko 3 %, Kypr 1,8 % a ostatní členové Evropské unie hranici nemají.
