Čtyři vzkazy, které vysílá do světa Putinovo „drtivé vítězství“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vladimir Putin si na dalších šest let stvrdil svou pozici v čele Ruska. Ruské prezidentské volby sice bývají zmanipulované a nefigurují v nich ani žádní skuteční protikandidáti, přesto je režim využívá k demonstraci síly. A k tomu letošní výsledky i průběh hlasování slouží perfektně.

Zatímco v předchozích obdobích se režim snažil o to, aby hlasování alespoň zdánlivě vzbuzovalo pocit svobody a legitimity, v letošních volbách je zřejmé, že na to už zanevřel.

Putin si podle oficiálních výsledků připsal rekordní výsledek více než 88 procent, a tedy nejvyšší podíl hlasů, který jakýkoliv z kandidátů získal od rozpadu Sovětského svazu. Přiblížil se tak výsledkům autokratů v postsovětské Střední Asii.

Žádný z Putinových vyzyvatelů nezískal více než pět procent hlasů, což ve srovnání s předchozími lety, kdy konkurenti dosahovali i dvojnásobného výsledku, jen podtrhuje drtivé vítězství prezidenta.

To dokreslují výsledky napříč nejrozlehlejší zemí na světě. Podle očekávání získal Putin trochu menší podíl (stále nad 70 procent) hlasů na východě. Výrazné vítězství si pak ale připsal v Moskvě nebo Petrohradu, tedy místech, kde se tradičně schází protestní hlasy. Zatímco v předchozích volbách byly průměrně výsledky v těchto městech asi o pět procent nižší, nyní se od průměru příliš nevychylují.

Prezidentovi pomáhají i údaje o volební účasti. Státní volební komise deklaruje, že hlasovat dorazilo 77 procent voličů, což je opět rekord postsovětského období.

Právě o volební účasti se před volbami zeširoka debatovalo – pro režim sice není problém výsledky zfalšovat, ale větší pocit legitimity mu dodává, pokud jsou volební místnosti plné. Nebo to alespoň tvrdí a dokládá na opět zfalšovaných datech.

Ostatně právě toto bude nyní pro Putinův režim základní kámen, na kterém bude stavět příběh o silné podpoře veřejnosti pro domácí politiku i invazi na Ukrajinu, odhaduje ruský exilový server The Moscow Times.

To ruský diktátor předeslal i ve svém prvním prohlášení po zveřejnění výsledků, kde své vítězství označil za projev „důvěry“ a „naděje“, kterou do něj ruská společnost vkládá. Nikdo podle něj Rusko nedokáže porazit, pokud bude jednotné.

Jednotu společnosti přitom mohla zejména během posledních dvou let narušit řada věcí – od vlekoucí se války na Ukrajině, zhoršující se ekonomické situace až po vzpouru žoldnéřů z Vagnerovy skupiny vedené Jevgenijem Prigožinem.

Jenže to se neděje a jakékoliv kritické hlasy bývají rychle umlčeny, systematická opozice proti režimu v zemi vesměs neexistuje. Její představitelé jsou buď ve vězení, exilu nebo po smrti.

Přesto někteří Rusové volby využili jako příležitost k demonstraci nesouhlasu s režimem. V neděli se tisíce lidí seřadily u volebních místností v Moskvě a dalších velkých městech a také u ruských velvyslanectví a konzulátů v zahraničí u příležitosti akce „Poledne proti Putinovi“.

Tichý protest, k němuž před svou smrtí vyzval i opozičník Alexej Navalnyj, spočíval v tom, že lidé dorazí k volebním urnám v poledne posledního ze tří dnů hlasování.

Na jednu stranu šlo o vcelku bezpečný projev nesouhlasu, kdy režim mohl voličům jen těžko dokázat, že protestují a nepřišli volit v tento čas náhodou. Na stranu druhou se ale dá jen těžko odhadovat, jak výrazný vzkaz taková akce vysílá.

Volební víkend se obešel bez větších komplikací. Podle monitorovací skupiny OVD-Info bylo zatčeno nejméně 80 Rusů. Ojedinělé útoky na některé volební místnosti, k nimž došlo v pátek, se později už neopakovaly.

Nesouhlas se znovuzvolením Vladimira Putina pak dali zejména Rusové žijící v zahraničí. Na výsledcích z některých zastupitelských úřadů dokonce výsledkům ani nedominoval.

Například v Česku zvítězil s téměř 60 procenty liberálnější, ale stále prorežimní kandidát (žádného skutečně opozičního politika Kreml k volbám nepřipustil) Vladislav Davankov, u kterého se předpokládala konsolidace protestních hlasů. Naopak Putin zde získal pouze necelých 16 procent, pětina hlasovacích lístků pak byla neplatná. Mnoho voličů totiž lístky schválně znehodnocovalo, aby dali najevo protest proti zmanipulovaným volbám.

Vítězství si Davankov připsal i na ambasádách v litevském Vilniusu nebo arménském Jerevanu, tedy v zemích, kam uprchla řada Rusů po začátku války a následně vyhlášení mobilizace.

Poprvé se prezidentské volby konaly i na okupovaných ukrajinských územích, která po začátku války Rusko nelegálně prohlásilo za svá. Rusko kontroluje tyto oblasti jen částečně a regionální centra Chersonské a Záporožské oblasti zůstávají v rukou Ukrajiny.

Z oblastí během voleb přicházela videa, na nichž ozbrojení vojáci nutili lidi hlasovat. Některé voliče pak kontrolovali i při samotném vyplňování volebního lístku.

Výsledky představené režimem ale ukazují jiný obrázek. Podle ruské ústřední volební komise přišlo v okupovaných oblastech k volbám asi 4,5 milionů voličů, z nichž většina vyjádřila podporu Putinovi. V Doněcké oblasti měl ruský diktátor získat dokonce 95 procent hlasů.

Takové výsledky ovšem nemohou být podle západních médií pravdivé. Ruské volební orgány tvrdí, že na okupovaných územích žije asi 4,6 milionu potenciálních voličů. Toto číslo sice koresponduje s ukrajinskými předválečnými statistikami, ale jen stěží odpovídá současnému počtu obyvatel, upozorňuje server Politico.

Západ oznámil, že výsledky z těchto území nepovažuje za legitimní. Evropská unie den po volbách oznámila, že nikdy neuzná výsledky z okupovaných území Ukrajiny. Podobný postoj zaujala i česká diplomacie samostatně.

„Česko neuznává konání této nelegitimní volební frašky v Autonomní republice Krym a ve městě Sevastopol a v částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti Ukrajiny,“ napsala v prohlášení. Cílem Ruska je podle ní legalizovat výsledky své agresivní politiky vůči Ukrajině.