Článek
Vedle Poslanecké sněmovny, ve které často rozhoduje zákulisní politikaření, osobní nevraživosti a „handlování” co za to, platil Senát vždy za komoru „rozumných mužů a žen, kteří se umí dohodnout“.
Už měsíc trvající vyjednávání o to, kdo po Milanu Štěchovi obsadí post v čele horní komory, ale ukazuje, že praktiky ze sněmovních kuloárů pronikají i sem.
„Směrem k veřejnosti je to hloupé, vypadá to, že se tady dohadujeme o nějaká místa. Chtěli jsme vyslat trošku lepší signál, ale neuměli jsme se dohodnout,” připouští šéf senátního klubu Starostů a nezávislých Jan Horník. Sám nakonec bude na post předsedy kandidovat.
„Nebyli jsme schopní dojít k dohodě,” přiznává jeho kolega, předseda senátního klubu lidovců Petr Šilar.
Za dvaadvacet let existence horní komory Parlamentu se nestalo, že by do hlasování o předsedovi Senátu šli hned tři uchazeči jako nyní. Až na dvojici výjimek byl kandidát jediný a měl dopředu vyjednanou podporu.
Volební pat
Bezprecedentní stav, kdy ani měsíc po volbách není vůbec jasné, kdo se předsedou Senátu stane, vyplývá z velké míry z volebního výsledku. Původní jednoznačnou nadvládu ČSSD se žádné jiné straně napodobit nepovedlo.
Naopak. Hned dva kluby, ODS a Starostové a nezávislí mají shodně po osmnácti členech. Lidovci, od kterých se před volbami očekávalo, že se stanou novým senátním hegemonem, nakonec po volbách mají pouze patnáctičlenný senátorský klub.
O post předsedy Senátu a po prezidentu republiky ústavní dvojky českého parlamentního systému tak usilují hned tři kandidáti. Jenže ani jeden z nich dosud nemá podporu potřebné většiny svých kolegů.
Občanští demokraté nominovali matadora Valdštejnského paláce v Praze, ve kterém Senát sídlí, dlouholetého senátora a primátora Teplic Jaroslava Kuberu. Svérázný politik je ale pro velkou část zákonodárců v horní komoře příliš kontroverzní postavou, od začátku ho odmítají mimo jiné právě lidovci. A ODS zase někoho jiného nominovat odmítla.
Původně však předseda občanskodemokratických senátorů Miloš Vystrčil přislíbil, že jsou jako klub ochotní podpořit kandidáta Starostů a nezávislých. „Říkal jsem, že jsme ochotní se bavit o kandidátovi STAN, pokud na něm bude shoda. Lidovci ale postavili vlastního kandidáta, takže naše podmínka nebyla naplněná a my nadále prosazujeme svého kandidáta," vysvětluje Vystrčil, proč se jako klub vrátili k vlastnímu nominantovi. „Neexistuje jednoznačná nevůle našeho kandidáta volit. Dostali jsme se tedy na začátek jednání, to se někdy stává,“ dodává.
Zdvihl jsem hozenou rukavici
Dohodnout se ovšem na svém nominantovi dlouho nebyli schopní ani uvnitř klubu STAN. Původně se jich většina dohodla na Jiřím Růžičkovi. Podle informací Seznamu se ale záhy proti takové variantě postavila část senátorů reprezentujících Starosty, kteří nechtěli prestižní post přenechat kandidátovi zvolenému za TOP 09.
„Pan Růžička by byl velmi kvalitním předsedou, nakonec ale zvítězily delší zkušenosti než jedno volební období," vysvětluje změnu vývoje šéf klubu starostů Jan Horník. Ve hře byli i senátoři Petr Holeček a Zbyněk Linhart. Nakonec to je ale právě šéf klubu Horník, koho STAN posílá do boje o šéfa Senátu.
„Zvolili mě na klubu, já tam ani nebyl. Ale řekl jsem si, že tu hozenou rukavici zdvihnu," dodává Horník. O podporu pro sebe prý ale u kolegů nevyjednává. „Podporu jsme nesháněli a ani ji shánět nebudeme. Kdyby to někdo dělal za nás a obcházel ostatní, tak se nominace vzdám,“ odpověděl s tím, že takový postup mu přijde pro Senát nedůstojný.
Všichni trvali na svém
Do hry o senátní „protiváhu“ Miloše Zemana hodlají promluvit i lidovci, kteří přes původní proklamace nakonec odmítli respektovat zažité nepsané pravidlo, že na předsedu má nárok nejsilnější z klubů a ostatní jeho nominanta podpoří.
„Všichni trvali na svém, tak my také,” vysvětluje šéf lidoveckých senátorů Petr Šilar, proč do volby přihlásili svého senátora, bývalého rektora Karlovy univerzity Václava Hampla.
Ani za něj prý oficiálně lidovci nelobují. Naznačuje ale, že v zákulisí to může být jinak: „Dohodu pro pana Hampla oficiálně nevyjednáváme. Jestli probíhají nějaká neoficiální jednání, tak já o nich nevím,“ tvrdí Šilar.
Jediný, kdo otevřeně připouští, že se snaží pro svého kandidáta získat hlasy, je tak šéf senátorů ODS Vystrčil. „Snažíme se dohodnout tak, abychom získali maximální podporu pro našeho kandidáta.“
O žádné politické kupčení prý ale nejde. „Nabízíme standardní věci, nevím, co jiného si představujete. Já vím, že to není uvěřitelné, ale při těch jednáních se snažíme, aby jednotliví senátoři mohli být na těch pozicích, které skutečně umí. Nebudu říkat konkrétně, komu co nabízíme. Plyne to z jejich erudice, čím se zabývali a co dělají," dodal Vystrčil.
Tři varianty
Zatímco na samotném předsedovi se nejsilnější senátní partaje shodnout nakonec nedokázaly, na obsazení jednotlivých výborů naopak překvapivě hladce. „Dohodli jsme se na třech variantách podle toho, která strana nakonec získá post šéfa Senátu,“ říká šéf klubu KDU-ČSL Šilar. Konkrétní on ani jeho kolegové být nechtěl.
Kdo na ustavující schůzi Senátu 14. listopadu v hlasování o nového předsedu nakonec uspěje, zůstane podle všeho do poslední chvíle nejasné. Žádný z ostatních menších klubů svou jednoznačnou podporu nikomu z ohlášených kandidátů nepřislíbil.
Volba je navíc tajná, takže se senátoři nemusí cítit svázaní ani stranickou disciplínou, pokud by přeci jen na klubu k nějakému favoritovi dospěli. Klíčové podle všeho bude, ke komu se přikloní zákonodárci toho ze tří nominujících klubů, jehož uchazeč případně nepostoupí do druhého kola.
Starostové budou podle Horníka pro tento případ ladit postup až těsně před schůzí, v úterý večer. Šéf lidoveckých senátorů odmítl, že by se otázkou vůbec zabývali do doby, než Václav Hampl případně v hlasování neuspěje.
