Článek
Koronavirová krize znamenala pro zdravotnictví bezprecedentní situaci. Ministerstvo odhaduje, že se kvůli protiepidemickým nařízením produkce zdravotnických zařízení propadla o 30,8 miliardy korun. Jen akutní lůžková péče od března do května klesla oproti stejnému období loni o 30 až 50 procent. Lázně se zavřely úplně. Plánované výkony se v nemocnicích začaly obnovovat až po Velikonocích.
Odliv peněz ale nepřinesl jen státem nařízený útlum neakutní péče. Další peníze šly na provoz testování, péči o covid pozitivní pacienty nebo nákup dezinfekce a ochranných pomůcek.
Vzniklou ránu chce proto resort nyní zacelit pomocí kompenzačního zákona a na něm postavené kompenzační vyhlášce, která bude platit od 1. července.
Do zdravotnických zařízení má podle prohlášení jít zmiňovaných víc než 30 miliard za výpadek příjmů. Počítá se i s kompenzací vyšších nákladů spojených s péčí o covid pozitivní pacienty a navýšením výdajů systému veřejného zdravotního pojištění oproti plánovaným výdajům na rok 2020 o skoro pět miliard. Současně má dokument motivovat k obnovení poskytování péče a zajištění dostupnosti zdravotních služeb - na to jsou vyčleněny další tři miliardy k úhradě nadprodukce nad rámec plánovaných výdajů zdravotních pojišťoven.
Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) se tak zajistí peníze i na diskutované odměny pro zdravotníky. „Jedná se o zásadní zákon pro stabilizaci českého zdravotnictví pro tento rok i do budoucna,“ uvedl.
Peníze do zdravotnictví
- Místo naplánovaných 340 miliard korun má prostřednictvím kompenzační vyhlášky jít do zdravotnictví 354 miliard korun.
- Pět miliard půjde přímo na péči o pacienty s covid-19, kterých bylo hospitalizováno od 1. března zhruba 1200, na testování podezřelých případů, odměny zdravotníků nebo nákupy ochranných pomůcek po skončení nouzového stavu.
- Zhruba 21 miliard přidá stát zvýšením platby za státní pojištěnce o 500 korun a propad příjmů vyrovnají ještě zčásti zdravotní pojišťovny z rezerv z předchozích let.
Dosažitelný cíl?
Část zdravotní péče v Česku se hradí formou výkonů, část předem naplánovanými zálohami. Produkční cíl se nyní ale kvůli krizi akutní lůžkové péči snížil na 79 až 82 procent - nemocnice tak nemusí dohnat vše, a přesto budou mít garantovanou stejnou úhradu, s jakou se počítalo před pandemií. Zároveň se podle resortu počítá s ochranou poskytovatelů před nedosažením cíle. V případě, že na něj nemocnice nedosáhne, měla by se úhrada snížit méně než proporčně k poklesu produkce.
Původní návrh vyhlášky se některým segmentům nelíbil, proti byli zejména ambulantní specialisté. Po připomínkách se proto kompenzace pro ně navýšily. U domácí péče se potom zvedla úhrada za časové výkony - má sloužit k vyplacení mimořádných odměn zdravotníkům ve výši 10 tisíc korun za měsíc v období od 13. března do 31. května shodně s terénními sociálními pracovníky.
Některé nemocnice se ale přesto obávají, že cíl nesplní a zálohy budou muset vracet.
„Vypadly silné jarní měsíce, budou prázdniny a dovolené, snížený zájem o plánované výkony. Zařízení následné péče jsou mnohdy na úrovni 50 až 70 procent než v roce 2019. Chtěli jsme, aby vyhláška jednoznačně určila, že jsou letošní platby od pojišťoven konečnými úhradami, a navrhovali jsme hranici výkonnosti na 75 procent,“ řekl tento týden pro Český rozhlas Plus předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich.
Podobně už dřív návrh kritizovala Česká lékařská komora, podle které dokument navíc nepočítá s možným zdramatizováním situace.
„Ministerstvo vychází z chybného předpokladu, že sníženou produkci z období platnosti restriktivních protiepidemických opatření mohou poskytovatelé zdravotnických služeb ve zbytku roku dohnat zvýšením výkonnosti. Ministerstvo ve svém návrhu také vůbec nepočítá s případnými dalšími vlnami epidemie,“ napsal už dříve prezident komory Milan Kubek.
Odměny za krizi
Námitky má také Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Avizovaná finanční kompenzace se podle něj jen tváří jako přidání peněz.
„Z rozhodnutí vlády se omezila akutní a následná péče, nefungovaly lázně. Peníze ovšem v plánu a na účtech zdravotních pojišťoven na platby pro nemocnice za toto období byly. Jde o to, nechat je poskytovatelům péče, nepožadovat jejich vrácení a neřešit, kolik lidí ve skutečnosti ošetřili. Místo takto jasného, transparentního, srozumitelného a logického postupu ovšem ministerstvo v kompenzační vyhlášce vymýšlí vzorce, ve kterých se nikdo nevyzná,“ míní předsedkyně svazu Dagmar Žitníková.
Svaz už dříve upozorňoval, že podle něj vláda nesplnila slib odměnit zdravotníky za pomoc se zvládnutím krize. Ohrožení podle něj byli i ti, kdo nepracovali přímo na covidových jednotkách. Nic na situaci podle Žitníkové nemění ani aktuální kompenzační vyhláška a avizovaných pět miliard za péči o covid pozitivní pacienty.
„Pro nemocnice z toho zbydou tak dvě miliardy. To nestačí ani na kompenzaci nejrůznějších zvýšených nákladů spojených s epidemií. Na mimořádné odměny pro zaměstnance tam nezbyde nic,“ uvedla. Peníze podle ní navíc nestačí ani na pokrytí odměn pro pracovníky, kteří přímo ošetřovali covid pozitivní pacienty.
„Návrh kompenzační vyhlášky považujeme za velmi problematický, a to zvláště ve vztahu k poskytovatelům lůžkové péče. Úprava je navíc v rozporu s opakovaně deklarovanými přísliby na plošné ocenění mimořádné práce všech zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče a dalších zaměstnanců zdravotnické kritické infrastruktury,“ dodává.
Během května už kabinet schválil odměny například pro zdravotnické záchranné služby, celkem jim poslal přes miliardu korun. Nařízení odměnit zdravotníky pracující s covid pozitivními pacienty dostaly přímo řízené organizace. Ministerstvo také dříve poznamenalo, že nemocnicím mohou pomoci i nově schválené navýšené platby za státní pojištěnce. Ty znamenají pro tento rok navýšení finančních prostředků pro zdravotnictví o 20 miliard a pro příští rok o 50 miliard korun. Část peněz ale nejspíš budou muset zdravotní pojišťovny využít na zahlazení mezery po odpuštěných zdravotních pojištěních OSVČ.
Bonifikace za péči
Vyhláška obsahuje bonifikaci za případy hospitalizace s onemocněním covid-19 v členění na těžké případy na JIP a lehké, aby byl zajištěn příplatek za hodinu práci zdravotníka ve výši 500 Kč na JIP a 200 Kč na standardním lůžku. Poskytovatelé akutní lůžkové péče také obdrží bonifikaci za indikované testy na koronavirus prováděné během hospitalizací. Vyhláška v souvislosti s koronavirem počítá i s úhradou za odběr biologického materiálu, provoz odběrových stanů a oborových míst. (zdroj: MZČR)
Zasloužené kompenzace?
Podle právníka a experta na zdravotní právo Ondřeje Dostála může být výsledné přerozdělení peněz v rámci kompenzační vyhlášky odtržené od toho, co reálně jednotliví poskytovatelé při epidemii dělali. Šéfovi resortu navíc dává velké pole působnosti, pokud jde o finální podobu přerozdělení.
„Ministr může vzorečky pro úhrady upravit, jak bude chtít. Víc než 300 miliard, které jsou ve zdravotních pojišťovnách, se v podstatě přerozdělí jinak, než to bylo napsané ve vyhlášce minulý rok. Někdo dostane víc a někdo dostane stejně,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Nemocnice podle něj utrpěly dva druhy nákladů - první z nich byl spojený s epidemií jako takovou a léčbou covid pozitivních pacientů, druhým byly fixní náklady. Většina ztráty však vznikla z toho, že ministerstvo zatrhlo nemocnicím poskytovat plánovanou péči. „Patrně se chystali na velký nával pacientů s covidem, takže nemocnice zely prázdnotou. Udělali jim v podstatě to samé, co hospodským. Když už by jim za to někdo měl platit, tak stát. A ne zdravotní pojišťovny. V části, která se netýká nákladů za odběrová místa, ošetřené pacienty a podobně, záleží na šikovnosti dané nemocnice, jak se vejde do nových vzorečků. Když dobře, může si vydělat mnohem víc, a to bez ohledu na to, zda poskytovala nebo neposkytovala péči,“ uzavírá.
