Článek
Loni 5. dubna přistálo na ostravském letišti v Mošnově dopravní letadlo uzbeckých aerolinií. Let číslo HY3543 z čínského města Urumči s mezipřistáním v uzbecké metropoli Taškentu si od olomoucké spediční společnosti EGT Express pronajalo na dovoz ochranných pomůcek proti koronaviru ministerstvo zdravotnictví.
Ačkoli resort tehdejšího ministra Adama Vojtěcha celou přepravu zaplatil – bylo to zhruba 8 milionů korun, z útrob letounu pro něj vyložil personál jen menší část nákladu – 17 tun krabic s jednorázovými rouškami.
Větší část tvořil náklad pro soukromé podnikatele: zboží „tržnicového“ sortimentu, díly pro strojírenskou výrobu, příslušenství k mobilním telefonům nebo 5 tun jednorázových roušek a 615 kilogramů papírových krabic pro privátní firmu.
Stát tedy zaplatil s ochrannými pomůckami dopravu i za soukromé zboží. A jak upozornil před měsícem i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), nebylo to ojedinělé.
„Stát zajišťoval dopravu i pro zboží, které bylo majetkem nestátních (podnikatelských) subjektů,“ píše NKÚ, jenž jednu kapitolu své analýzy o využití státních peněz během pandemie věnoval právě dopravě.
A NKÚ v ní doplňuje, že „odhalil nedostatky ve smluvním zajištění úhrady za tuto přepravu zboží do ČR“.
Seznam Zprávy zjistily, že pět tun roušek a 615 kg papírových krabic z letadla směřujícího s nákladem z Urumči patřilo semilské firmě Unixderma. Její jednatelka Radka Starcová však netušila, že přiletěly na palubě vládou placeného speciálu.
„V žádném případě nebyla doprava našeho zboží hrazena Ministerstvem zdravotnictví ČR. Přepravu zajišťoval dodavatel a naše společnost ji uhradila,“ píše jednatelka v e-mailu.
Jako důkaz přikládá fakturu za dopravu. Vystavena je na 53 200 dolarů, tedy zhruba 1,3 milionu korun. „Zaplatili jsme férovou cenu odpovídající dané době a dané situaci. To, co říkáte, je opravdu překvapivé,“ odepsala ještě Radka Starcová.
Ze stejného letadla vyložili zaměstnanci letiště v ostravském Mošnově i půl tuny dílů a materiálů pro výrobu svítidel. Jednatelka firmy, která si je objednala, chce zůstat v anonymitě, také však potvrzuje, že za dopravu platila. „Za přepravu platíme českým pobočkám mezinárodních přepravních společností. Za naši společnost mohu konstatovat, že vše proběhlo zcela standardně, se všemi právními, účetními a daňovými důsledky,“ uvedla v e-mailu zástupkyně této nejmenované firmy.
Ze zjištění redakce je zřejmé, že podobné případy se v loňské hektické době, kdy na letadla z Číny čekaly na letišti politické delegace, stávaly opakovaně. Ve vládním letadle číslo HY3543, které přistálo 8. dubna v podvečer, bylo kromě dalších 8,5 tuny jednorázových roušek a 8,5 tuny ochranných obleků pro ministerstvo zdravotnictví naloženo také zboží privátních firem.
Letadlo vezlo kromě státního nákladu ještě 3 tuny jednorázových roušek, které patřily kolínské farmaceutické firmě Mimara apotheken. „My jsme si u české spediční firmy objednali dopravu a ta nám vyřizovala celní a další záležitosti. Jak to sem dostanou a s kým, to jsme neřešili, nebyla to naše starost,“ vzpomíná jednatel Michal Pravda ve své kanceláři v Praze.
Za transport zhruba 1,3 milionu roušek zaplatili bezmála 60 tisíc dolarů, tedy půldruhého milionu korun. „Cena to byla vysoká a dost se promítla do ceny zboží, ale v té době byla doprava nedostatková komodita. Zaplatili bychom tehdy cokoli, hlavně aby nám to sem někdo dovezl,“ vysvětluje jednatel.
I jeho překvapí a následně rozzlobí informace, že zboží letělo na palubě kargo speciálu, za který už zaplatilo ministerstvo zdravotnictví. „Jestliže si stát zaplatil letadlo a v tom letadle je i cizí zboží, tak by měl od dopravce chtít nějakou kompenzaci, ne?“ pokládá logickou otázku podnikatel Pravda.
Ve skutečnosti však stát za přepravu „civilního“ zboží nezískal od přepravce ani korunu.
Za to, že o tyto peníze přišel, může šikovně formulovaný odstavec ve smlouvách se spediční společností EGT Express, kterou si na import ochranných pomůcek ministerstvo zdravotnictví najalo.
„Dopravce je oprávněn využít jakékoli dostupné a volné místo na charterovém letu bez jakýchkoliv náhrad objednavateli za takovou přepravu,“ zní ustanovení ve smlouvě, kterou zástupci resortu podepsali.
Jinými slovy – společnost EGT Express nabídla volné místo v ministerstvem zaplacených letadlech speditérům a inkasovala peníze, jako by už let neměla jednou zaplacený ze státních peněz. Zákazníci ani dopravci o tom, jak je patrné z výše uvedených příkladů, neměli tušení.
Společnost EGT Express vlastní podnikatel a bývalý zastupitel Olomouce za hnutí ANO Jaroslav Spáčil. Jeho firma byla v minulých letech jedním z nejštědřejších sponzorů ANO. Hnutí věnovala podle serveru Hlídač státu v letech 2013–2016 přes 1,3 milionu korun.
V době pandemie s ní uzavřelo ministerstvo zdravotnictví pod vedením Adama Vojtěcha 5 mluv na 11 letů mezi Čínou a Českou republikou. Resort za pronájem letadel zaplatil bezmála 84 milionů korun.
Jaroslav Spáčil Seznam Zprávám přislíbil rozhovor, pak se ale odmlčel a jeho telefon je přesměrovaný na zástupce společnosti Petra Mikela. Ten tvrdí, že má jeho šéf zdravotní problémy, rozhovoru není schopen a neví, kdy bude moci.
Prezentace stranického donátora Jaroslava Spáčila na stránkách olomouckého hnutí ANO.
Sponzor hnutí ANO si tak díky odstavci ve smlouvách s Vojtěchovým ministerstvem přišel na extra peníze.
Podnikatel Martin Hausenblas, který na dovozu roušek, respirátorů a obleků se státem spolupracoval, navíc tvrdí, že Spáčil při nakládce v Číně upřednostňoval zboží privátních firem před ochrannými pomůckami pro ministerstvo.
Spolumajitel textilní firmy Adler (nyní Malfini) při loňském vypuknutí pandemie covidu-19 pomáhal resortu zdravotnictví vyhledávat a zprostředkovat nákupy ochranných pomůcek po celé Číně. Zboží se pak kamiony sváželo právě do Urumči, hlavního města Ujgurské autonomní oblasti na severozápadě Číny, kde měla EGT Express zajištěn letecký slot neboli místo na naložení zboží.
Jenže jak poodhaluje Martin Hausenblas, zboží pro ministerstvo trčelo z neznámých důvodů v čínských skladech. „Od začátku se stávalo, že zboží čekalo v Urumči na letišti a nedostávalo se do letadel,“ vypráví podnikatel a městský politik za hnutí Pro! Ústí. „Nám neustále říkali, že není prostor nebo není let, a vše se zdržovalo. Chtěli jsme ochranné pomůcky dostat do ČR co nejdříve, aby to lidem pomáhalo, ale většina dorazila na konci dubna a května.“
Podnikatel Martin Hausenblas: Jak to mohl někdo podepsat? Já bych to nikdy nepodepsal.
Podle tabulky zaplněnosti letadel zaplacených státem tvořilo zboží objednané ministerstvem zdravotnictví v průměru polovinu, ale někdy i třetinu nákladu.
Seznam Zprávy podle zákona o přístupu k informacím požádaly ministerstvo zdravotnictví o seznam dodavatelů, jejichž zboží na palubách resortem placených letadel bylo. Ředitelka odboru kanceláře ministra Daniela Kobilková poslala jména tří čínských firem (Aparso International, Shaan XI Succeed Trading a Ningbo Dewei Zhouli), což však, jak jsme popisovali výše, neodpovídá realitě.
Na další dotaz, jestli bylo na palubách i zboží, které nebylo určeno pro ministerstvo zdravotnictví, ředitelka odpověděla, že resort není schopen odpovědět – takovými informacemi prý nedisponuje.
Smlouvy se společností EGT Express podepisovali tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ředitel právního odboru na ministerstvu Jan Bačina a bývalý člen nákupního týmu Marek Brosche.
Posledně jmenovaný Seznam Zprávám řekl, že smlouvy připravila EGT Express a on je podepisoval poté, co je schválili ministerští právníci.
Ředitel právního oddělení Bačina na žádost redakce o rozhovor nereagoval a bývalý ministr Vojtěch v SMS zprávě napsal, že se omlouvá, ale nemá prý o věci prakticky žádné informace. „Toho pána (Jaroslava Spáčila), jsem nikdy neviděl a nejsem schopen se k tomu vyjádřit,“ uvedl.
A věděl, že se na palubě vládou placených letadel vozilo i zboží soukromých firem? „Nějaký problém s nimi byl, ale detaily si nepamatuji ani jsem neměl prostor to řešit. Různých problémů bylo asi tisíc,“ napsal bývalý ministr, nyní čekatel na velvyslanecký post ve Finsku.
Martin Hausenblas se k postojům zmíněné trojice staví kritičtěji.
„Jak to mohl někdo podepsat? Já bych to nikdy nepodepsal,“ říká. „Byl to chaos, bordel, zoufalství a tragédie a výsledkem bylo, že se zboží z Číny nedostalo k českým lidem včas.“
