Článek
Až vyběhne Jakub Holuša ve středu na berlínský atletický ovál, patrně se mu v hlavě promítnou stovky naběhaných kilometrů v přípravě na letošní vrchol, kterým je evropský šampionát pod otevřeným nebem. „Je to každodenní dril, každý den mám dva tréninky. Kdo nemá rád dřinu, tak patnáctistovku dělat nemůže. Je to disciplína, která není pro slabochy,“ říká český rekordman.
Atletickým běžeckým disciplínám dominují Afričané, kteří disponují nespornou genetickou výbavou. Pro Evropany je v tomto případě mnohdy velmi složité uspět. „Na vytrvalostních závodech na pět a deset kilometrů zkrátka Afrika jasně dominuje, konkurovat jí dokáže málokdo, podle mě ani ne jedno procento populace. Na kratších tratích od stovky po čtvrtku je to velmi podobné, tam se ještě přidávají američtí běžci. Největší šanci tedy Evropané podle mě mají na středních tratích (800 a 1500 metrů), ale samozřejmě musíte něco umět a rozhodně to není zadarmo,“ myslí si Holuša.
Třicetiletý běžec je závodníkem pražské Dukly. Jako armádní sportovec tedy musel podstoupit vojenský výcvik ve Vyškově a nevyhnou se mu ani další povinnosti. „Byl jsem tam pět týdnů, ale vzpomínám na to dodnes, byla to skvělá zkušenost, která mi do života dala opravdu hodně. Když je nějaké slavnostní vyhlášení, tak jdu hrdě v uniformě, což mně osobně vůbec nevadí, protože nemusím utrácet za stále se měnící módní trendy,“ směje se.
Loni na podzim přerušil Jakub Holuša dlouholetou spolupráci s trenérem Sequentem a přešel do tréninkové skupiny Poláka Tomasze Lewandovského. Pod jeho vedením by v Berlíně rád zaútočil na medaili. „Úplně se mi změnil osobní život. Doma jsem minimálně a pořád jsem na soustředěních a tréninkových kempech po světě. Trénuji více komplexně, třeba silový trénink jsem dřív úplně vypouštěl a cítím, že právě zde mám velké rezervy. Věřím, že na mistrovství Evropy zužitkuji to, co jsem letos natrénoval,“ doufá Holuša.
