„Vojáci unáší i kojence“. V Myanmaru vypukl exodus

Tom Andrews, zvláštní zpravodaj OSN, ve středu na Radě OSN pro lidská práva uvedl, že se podmínky v Barmě stále zhoršují. „Současné úsilí mezinárodního společenství zastavit sestupnou spirálu událostí v Myanmaru prostě nefunguje,“ řekl. Vojenská junta od únorového převratu zabila více než 1 100 lidí, včetně desítek dětí, řekl Andrews.

Jen za červenec rukou vojáků zemřelo 75 dětí ve věku od 14 měsíců do 17 let. Dodal, že armáda běžně unáší rodinné příslušníky v případě, že není schopna dohledat ty, které se snaží zatknout. „Mám věrohodné zprávy o tom, že jednotky junty svévolně zadržely nejméně 177 osob, když svůj původní cíl nenašla. Mezi tyto oběti patří i 20 týdnů staré děti,“ řekl.

Od násilného převzetí moci 1. února vojenská junta zadržela více než 8 000 lidí. Armáda, která čelí širokému odporu veřejnosti, zatýká každého, kdo její vládu zpochybňuje – od zvolených politiků přes aktivisty a zdravotníky až po novináře.

Andrews naléhal na „změnu kurzu“ mezinárodního společenství s cílem odvrátit další porušování lidských práv a zbytečná úmrtí. Upozornil, že kvůli juntě opustilo domovy přes 230 000 civilistů. Místní média uvádí, že za poslední dny uprchla prakticky celá populace desetitisícového města Thantlang v západním Myanmaru.

Podle vojenské junty došlo ve městě ke střetům kvůli napadení její hlídky „asi stovkou teroristů“. Místní obyvatelé pod podmínkou anonymity pro agenturu AFP ale popsali, že „vojáci začali náhodně střílet z oken“ domů. Místní tak začali prchat. „Téměř všichni odešli,“ řekl a dodal, že on sám se ukrýval v nedaleké vesnici asi s 500 lidmi. Několik stovek dalších zamířilo do Indie.

Jiná obyvatelka uvedla, že po vybombardování jejich domu a stupňování bojů tři dny cestovala spolu se svými starými rodiči do Indie. „Nikdy mě nenapadlo utéct z vlastního domu, i když ho armáda bombardovala. Ale jak se situace zhoršovala, uprchnout jsme museli,“ řekla agentuře AFP pod podmínkou anonymity.

Obyvatelé utekli do okolních oblastí, včetně Indie. V sousedním indickém státě Mizoram vedoucí skupiny občanské společnosti uvedl, že jen za poslední týden dorazilo do dvou okresů 5 500 lidí z Myanmaru snažících se utéct před vojenskými zásahy.

Nezávislý server Myanmar Now oznámil, že vojáci při hašení požáru zastřelili baptistického pastora. Jeho tělo bylo objeveno s chybějícím levým prsteníčkem, řekla Myanmaru Now předsedkyně Asociace baptistických církví Thantlang a dodala, že věří, že vojáci ukradli jeho snubní prsten. Mluvčí junty Zaw Min Thun tyto zprávy označil za fake news. Podle něj po střetu 18. září vyhořelo 20 domů a vládní budova.

Příbuzný mrtvého pastora agentuře Reuters řekl, že v Thantlangu zůstala jen hrstka domácností, včetně asi 20 dětí v sirotčinci. „Vražda baptistického pastora a bombardování domů v Thantlangu ve státě Chin jsou nejnovějšími příklady toho, že armádní síly denně lidem v Myanmaru dělají peklo,“ uvedl zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v Myanmaru na svém Twitteru.

Útoky proti vojenské juntě vzrostly po 7. září, kdy myanmarská vláda, zřízená prodemokratickými politiky, vyhlásila „obrannou válku“.

Andrews na Radě pro lidská práva vyzval k větší humanitární pomoci více než třem milionům lidí z Myanmaru, kteří pomoc potřebují. „Mezinárodní společenství se musí více zavázat k zajištění pomoci na záchranu života těm, kteří to potřebují,“ řekl. „Myanmarské organizace občanské společnosti, které zachraňují životy, potřebují a zaslouží si naši podporu. Do plánu humanitární pomoci OSN v Myanmaru do roku 2021 bylo dosud přijato pouze 46 % požadovaných finančních prostředků. Můžeme a měli bychom se snažit více.“

Myanmar upadl v chaos 1. února, kdy vojenská junta svrhla zvolenou prodemokratickou vůdkyni Su Ťij a započala období celonárodního hněvu, stávek, protestů a vzniku milicí s cílem bránit se juntě.