Článek
Některé historické části byly předány Národnímu technickému muzeu. ČTK to dnes za Pražskou vodohospodářskou společnost (PVS) a Pražské vodovody a kanalizace (PVK) sdělil mluvčí PVK Tomáš Mrázek. Stavba přečerpávací věže, tvořené ocelovými tubusy, vznikala v letech 1976 až 1977 podle návrhu architekta Karla Hubáčka.
„Rekonstrukce obou objektů byla nevyhnutelná. Technologie již byly zastaralé a jednotlivé opravy byly stále náročnější,“ uvedl předseda představenstva PVS Pavel Válek.
Opraveny byly hlavní tubusy věže. Řemeslníci je natřeli antikorozními nátěry, opravili plášť a okna a také spojovací konstrukce a vnitřní schodiště. Původní obložení strojovny čerpací stanice bylo nahrazeno zateplenými obkladovými panely.
Stanice má tři nová čerpadla s vyšší účinností, každé má výkon 600 litrů vody za sekundu. Původní potrubí z korodující uhlíkové oceli nechala PVS vyměnit za nerezové. Elektromotory čerpadel jsou nově napájeny nízkým napětím 690 V namísto původního vysokého napětí 6000 V. Kvůli tomu byla předělána také trafostanice.
„Nová čerpací stanice se obejde bez dříve nevyhnutelné trvalé lidské obsluhy. Provoz je plně automatický s on-line přenosem provozních údajů na centrální dispečink PVK. V případě potřeby mohou pracovníci dispečinku zasáhnout do provozu čerpací stanice prostřednictvím radiovou sítí přenášených povelů,“ sdělil generální ředitel PVK Petr Mrkos.
Některé části původního technického vybavení si vzalo do své sbírky Národní technické muzeem v Praze. Jde například o čerpací soustrojí a další technicky zajímavé řídící a regulační prvky.
Investorem oprav byla městem vlastněná společnost PVS, která se stará o vodovodní infrastrukturu. Do roku 2028 ji má pronajatou PVK, která vodu po Praze distribuuje. Většinovým vlastníkem PVK je francouzská firma Veolia a Praha v ní vlastní 49procentní podíl akcií.
