Vnitro nechce pustit lidi v karanténě k volbám. A už přišlo první varování

Na podzim budou lidé vybírat krajské zastupitele a část senátorů. Může se však stát, že právě zkraje podzimu může epidemie koronaviru startovat ke druhé vlně, o níž mluví epidemiologové. Volby to může ovlivnit - úředníci státu totiž mluví o tom, že lidem v karanténě by bylo hlasování zapovězeno.

„Když krajská hygienická stanice nařídí karanténu, je to podle volebního zákona překážka výkonu volebního práva. V takovém případě člověk nevolí a ani za ním nejede přenosná urna,“ cituje náměstka ministra vnitra Petra Mlsnu deník MF Dnes, který na možný problém u voleb upozornil.

Opoziční strany ani ústavní právníci však s náměstkem nesouhlasí. I když volební zákony skutečně mluví o karanténě jako překážce volebního práva, opozice i právníci nabádají vládu, aby s hygieniky připravila plán, podle kterého by i lidé v karanténě volit mohli.

Ministr vnitra Jan Hamáček ale v pondělí řekl, že do podzimních voleb nelze prosadit změny, které by umožnily hlasovat lidem v karanténě a současně by zamezily rizikům přenosu covid-19.

Ústavní právník Jan Wintr tvrdí, že Ústavní soud by mohl výsledky voleb zrušit, pokud by v karanténě bylo (a ztratilo možnost hlasovat) velké množství voličů.

„Od určitého počtu lidí, kteří by nemohli kvůli karanténě jít k volbám, by mohl nastat ústavní problém. Pokud by například v daném volebním obvodu nemohlo jít kvůli karanténě deset procent voličů, z velké části by to výsledky voleb zkreslilo,“ řekl Seznam Zprávám Wintr.

V takovém případě by Ústavní soud mohl podle něho na základě volební stížnosti dojít k závěru, že volební zákon sice striktně porušen nebyl, ale výsledek voleb neodpovídal vůli voličů.

S tím souhlasí i ústavní právník Ondřej Preuss.

„Přikláním se k tomu, že pokud by velký počet lidí kvůli karanténě nedorazil, soudy by mohly říct, že výsledky jsou neplatné a volby by se mohly konat znovu,“ řekl tento ústavní právník Seznam Zprávám.

Preuss zároveň připomněl případ z roku 2011, kdy se v komunálních volbách v Krupce na Teplicku kupčilo s hlasy a Ústavní soud výsledky voleb zrušil.

„Jedná se o podobný případ, protože volební zákon nezakazoval kupčení s hlasy, ale soud to vyložil tak, že kupčení je v rozporu s principem voleb. Stejně tak v tomto případě by mohl vyložit situaci tak, že lidem bylo znemožněno jít k volbám a výsledky tak nepředstavovaly vůli většiny voličů,“ vysvětlil Preuss.

Advokátovi Petrovi Němcovi pak vadí, že omezení volebního práva by se týkalo i lidí, kteří se vrátili z rizikové země a museli by jít do karantény. „Pokud si vládní právníci vykládají volební zákon tak, že karanténou nařízenou hygieniky třeba jen z důvodu, že jste se vrátili z nějaké země, lze omezit volební právo, tak to je celkem síla,“ napsal Němec na Twitter.

Jan Hamáček ale uvedl, že podle předpisů není možné, aby se lidé izolovaní kvůli nakažlivé nemoci dostavili do volební místnosti. „Nelze ani za nimi poslat urnu, protože by hrozilo nakažení volební komise. To není nic, co by si vymyslelo Ministerstvo vnitra, je to tady dlouhodobě, je to realita,“ uvedl.

Opozice možné omezení volebního práva ale kritizuje – chce buď urychleně zavést korespondenční hlasování, nebo jiným způsobem umožnit hlasovat lidem v karanténě.

„Na jaře jsem dvakrát navrhovala, aby se korespondenční zákon zařadil na jednání Sněmovny, ale nestalo se tak. Navíc ministerští úředníci řeknou, že ti, co budou v izolaci, nemají možnost volby, tak to vnímám jako odebrání základního práva,“ řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Podle ní existují možnosti, jak situaci řešit, vláda ale zatím podle ní nepředložila žádné řešení.

Ústavní právník Wintr však tvrdí, že vláda počítá s tím, že v karanténě nebude velký počet voličů. „Problém nikdo neřeší, protože si vládní činitelé nejspíš myslí, že tolik lidí nebude v karanténě a volby tak podle nich budou zcela regulérní,“ uzavřel Wintr.