Článek
Ministerstvo vnitra vypracovalo návrh na rozšíření vlastních pravomocí. Novela, kterou úřad předkládá, upravuje zákony o obcích, o krajích, o hlavním městě Praze a o úřednících územních samosprávných celků.
Cílem návrhu je podle předkládací zprávy posílit „vliv státu na výkon přenesené působnosti obecními a krajskými úřady“.
Odvolat tajemníka nyní může pouze starosta se souhlasem ředitele krajského úřadu. V případě odvolání ředitele krajského úřadu a ředitele magistrátu je to pak hejtman, resp. primátor, se souhlasem ministra vnitra.
Tajemník nebo ředitel úřadu má přitom dvojí roli. Kromě výkonu přenesené působnosti, tedy státní správy, má na starosti také vykonávání rozhodnutí starosty, rady a zastupitelstva, tedy samosprávy. Pro volené politiky je proto klíčovou osobou.
Pražská radní pro legislativu a veřejnou správu Hana Kordová Marvanová považuje návrh zákona za vadný. „Nechceme, aby ředitele úřadu odvolávalo Ministerstvo vnitra. Je to velmi razantní a nestandardní zásah do kompetencí samosprávy,“ uvedla v tiskové zprávě. „Na realizaci politiky primátora a radních by při přijetí návrhu Ministerstva vnitra neměli vliv obyvatelé Prahy v komunálních volbách, nýbrž Ministerstvo vnitra, které je obsazováno v úplně jiných volbách,“ dodala Marvanová.
Ministerstvo argumentuje teoretickým příkladem, kdy tajemník neplní svoje povinosti při výkonu státní správy, ale starosta ho nechce odvolat.
Úředníci se přitom mohou snadno dostat pod silný politický tlak, jak ukázal případ středočeských Černošic.
Řadoví úředníci této obce s rozšířenou působností v létě rozhodovali, zda je premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Obecní tajemník se sice na správním řízení přímo nepodílel, z titulu své funkce je ale za práci úřadu odpovědný. A mimo jiné také rozhoduje o platu jednotlivých úředníků.
Ani černošický starosta Filip Kořínek nevidí důvod ke změně systému, který podle něj funguje dobře.
„Současný systém je funkční a obsahuje kontrolní funkci vyšší instance. Krajský úřad narozdíl od Ministerstva vnitra průběžně s obecními úřady spolupracuje a komunikuje, takže může mnohem lépe vyhodnotit, jestli k tomu odvolání jsou nebo nejsou důvody,“ řekl Seznamu Kořínek.
K odvolání tajemníka či ředitele úřadu musí existovat důvod, což novela zákona nijak nemění. Kromě jedné závažné či dvou lehčích chyb při výkonu přenesené působnosti je ale takovým důvodem i neukončené vzdělávání vedoucích úředníků ve stanovené lhůtě. Tyto pravidelné rekvalifikace má přitom v gesci právě Ministerstvo vnitra. Podle Marvanové je to další důkaz toho, že přijetí návrhu ohrozí nezávislost územní samosprávy.
Součástí návrhu Ministerstva vnitra je i změna počtu podpisů nutných k tomu, aby se rada či zastupitelstvo zabývaly podnětem občanů. Nově stanovená 1% hranice by v případě hlavního města znamenala skok z 1000 na 12 000 podpisů.
Větší kontrolu politiků ze strany občanů by naopak měla přinést povinnost zveřejňovat do deseti dnů zápisy z jednání rady a zastupitelstva.
Přestože některé radnice nad rámec svých povinností už dnes poskytují online přenosy z jednání, v jiných obcích mají dokonce i opoziční politici problém zjistit, o čem jednala za zavřenými dveřmi jejich vlastní rada. Musí proto žádat o informace pomocí zákona, který ale umožňuje některé údaje v dokumentech začernit.
