Článek
Vlci se na Broumovsko a Trutnovsko vrátili v roce 2015. Od té doby působí tamním chovatelům ovcí, koz a krav statisícové škody. Kvůli loňské změně výpočtu finančních náhrad vyplatí letos Královéhradecký kraj nejspíše přes dva miliony korun. Zatím vyplatili 1,8 milionu, žádosti za dalších 300 tisíc korun v tuto chvíli posuzuje.
K zatím poslednímu útoku vlků došlo 17. října ve Vernéřovicích na Broumovsku. „U souseda byli ráno vlci. Já jsem vyháněl ovce na pastvu asi o hodinu později a jemu mezitím zabili čtyři zvířata,“ popisuje chovatel ovcí a starosta Vernéřovic Tomáš Havrlant.
Třikrát si letos byli vlci zalovit v ohradách manželů Moniky a Vladimíra Menčíkových z nedalekého Šonova. Ti letos mezi příjemci náhrad za škody způsobené šelmou získali nepříjemné prvenství. Vlci jim nepřímo vybili více než třetinu stáda mléčných ovcí.
„Přímo zardousili pět šest ovcí, kvůli zánětům způsobeným útokem jsme však následně přišli zhruba o 80 zvířat,“ říká Vladimír Menčík. Vyděšené ovce, které vlk v noci naháněl po pastvině, se totiž lidem z farmy nepodařilo dostat včas na dojírnu. „Místo v šest hodin ráno se dojily až odpoledne a ovce dostaly záněty. I když jsme všechny léčili, docházelo ke gangrénám a doktor nařídil jejich utracení, protože by se trápily,“ popisuje chovatel. Část ovcí se jim sice podařilo vyléčit, ale ty už dojit nebudou.
Manželé tak rázem přišli o skoro polovinu produkce mléčných výrobků. „Máme produkci nastavenou na zpracovávání 400 až 500 litrů mléka denně, ke konci jsme teď zpracovávali 200 litrů denně,“ říká a dodává, že ani nemohl snížit stavy zaměstnanců, protože zkušených a šikovných mlékařů je v Česku málo a farma by o ně nerada přišla. Další náklady pak manželům plynuly ze smluv s odběrateli. Při nedodržení dodávek jim musela farma zaplatit penále.
I přesto, že se dotace na mléčné ovce zvýšily z devíti tisíc na necelých 20 tisíc, působí farmě vlčí útoky velké problémy. Sehnat kvalitní ovci na mléko je totiž mnohem náročnější než koupit běžné masné zvíře. „To není o penězích. To, že vám někdo něco zaplatí, je hezké, ale ovce není kamion, že si koupíte nový. Dvacet let jsme budovali stádo, a když se začalo dařit, byla dojivost dva až tři litry na ovci, takovou ovci vám nikdo neprodá,“ vysvětluje Menčík. S nákupem nových ovcí do stáda jsou tak znovu na startu.
Manželé potvrzují, že letos měli štěstí alespoň v tom, že ve Francii objevili člověka, který končil chov, a zvířata tak od něj odkoupili. „Bavíme se o ceně kolem 1,5 milionu korun za pár ovcí,“ říká Menčík. Kraj jim letos na náhradách vyplatil asi 800 tisíc korun.
„Obávám se jedné věci, a to, aby chovatelé v některých lokalitách ještě měli co chovat, a zadruhé, aby vydrželi,“ krčí rameny hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán (ČSSD), který se snaží alespoň připomínkovat ministerstvo životního prostředí, aby vyhlášku o náhradách škod způsobených chráněnými živočichy přizpůsobilo realitě, a to nejen výší náhrad, ale také portfoliem zvířat, za něž bude náhrady vyplácet. Vlci totiž v regionu likvidují i zájmové chovy spárkaté zvěře. Jejich chovatelé však nemají na náhrady nárok. Útoky vlků tak decimují například trofejní muflony v oboře u Machova na Broumovsku a letos v červnu během jedné hodiny vlci zlikvidovali více jak polovinu zájmového chovu daňků v Bernarticích na Trutnovsku. Jejich majitelé ze zákona nic nedostali.
Chovatelé v regionu proto dlouhodobě usilují o možnost regulace počtu vlků. Správa CHKO Broumovsko letos v září potvrdila, že vlci letos opět vyvedli mladé. „Narození vlčat čtvrtým rokem po sobě ukazuje, že vlk je schopný se dobře přizpůsobit i životu v člověkem relativně hustě obydlené a využívané krajině,“ uvedl zoolog Petr Kafka. Chovatelé se kvůli možnosti regulovat vlky soudí se státem i přesto, že se jich zastal odvolací soud, Městský soud v Praze před několika týdny opět potvrdil zamítavé stanovisko.
Farmáři se už delší dobu snaží upozorňovat na to, že podle jejich mínění nejsou vlci, kteří se pohybují kolem jejich pastvin a domů, stoprocentně čistokrevní. „Když to bude stoprocentně divoký vlk, tak ho těžko uvidíte. Sám jsem navštívil ruské země, Náhorní Karabach či Arménii a tam, i když je vlků hodně, ho stěží uvidíte. Za tu dobu, co jsem tam jezdil, jsem ho viděl jednou. Tady za zimu vidím vlka čtyřikrát pětkrát. Žena v ohradě viděla dva vlky, které musela autem vyhnat, a oni ani moc neutíkali. Z toho plyne, že ti vlci nejsou tak úplně vlci. Buď jsou křížení se psy, nebo jsou nějak domestikovaní,“ myslí si Vladimír Menčík.
Se šelmou se pravidelně setkává i Tomáš Havrlant. „Já osobně jsem vlky za poslední roky viděl vícekrát než divoká prasata, což je absurdní. V létě syn svážel balíky sena a v traktoru honil vlky mezi balíky, protože se nebáli. Taková situace se nám stala vícekrát. Já osobně jsem ho viděl v ohradě u stříšek pro ovce. S manželkou jsme přicházeli odspodu, já jsem se za ním rozběhl, on přeskočil plot, seběhl kousek do toho údolíčka, sedl si a koukal na mě. Ne že by měl nějaký strach, akorát nechtěl, abych byl na dohození klacku,“ popisuje jedno setkání s vlkem vernéřovický starosta.
„Genetické analýzy provedené ve spolupráci s Varšavskou univerzitou potvrdily, že vlci na Broumovsko přišli z oblasti Bory Dolnoslaskie v Polsku asi 100 kilometrů severozápadně od Broumovska, která je součástí takzvané lužické populace vlka. Že by šlo o polovlka nebo křížence se psem, genetické analýzy nenaznačily. Pokud by se ukázalo, že škody způsobují psi nebo kříženci, chovatelé nemají nárok na žádnou náhradu škod,“ argumentovalo už dříve Hnutí Duha na upozornění farmářů, že vlci, kteří jim dáví zvířata, nemusí být stoprocentně čistokrevní.
