Článek
Více než 130 let vychovává napajedelský hřebčín anglické plnokrevníky a třeba vítěze Velké pardubické. V proslulých stájích, které vlastní soukromá společnost Sygnum, na jaře padlo k zemi více než čtyřicet stromů, mezi nimi i staleté duby. Podle části místních i politické opozice je kácení předvoj pro stavbu čtyřpatrových bytových domů.
Jak se ukázalo, společnost pro pokácení sedmi staletých dřevin neměla povolení. Vyplývá to ze šetření České inspekce životního prostředí. „V této věci inspekce konstatovala porušení zákona o ochraně přírody a krajiny, které bude inspekcí prokazováno v řízení o přestupku,“ uvedla za inspekci Jana Jandová.
V přestupkovém řízení hrozí majiteli až milionová pokuta. „Při stanovování výše pokuty se vždy samozřejmě bere v úvahu konkrétní míra porušení zákona v daném případě,“ doplnila Jandová.
Majitel kromě sedmi dřevin, o jejichž likvidaci úřady neinformoval, dostal povolení od napajedelského městského úřadu k pokácení 45 stromů včetně jasanů nebo kaštanů, stihl jich poslat k zemi 39. Zbylých šest jasanů zatím zůstane.
Inspektoři po dubnové kontrole zjistili nesrovnalosti v povolení a nechali věc přezkoumat krajským úřadem. Ten původní napajedelskou povolenku zrušil. „Povolení ke kácení předmětných stromů bylo nedostačujícím způsobem odůvodněné. Zda bude kácení zbývajících 6 stromů Městským úřadem Napajedla povoleno, závisí na novém posouzení zdravotního stavu stromů a vyhodnocení jejich funkčního a estetického významu,” uvedl za krajský úřad Jan Vandík.
Podle informací Seznamu chyběly k vykácení desítek stromů dendrologické posudky a náležitosti týkající se náhradní výsadby. „K případu se nebudu vyjadřovat,“ řekla tajemnice úřadu Zdeňka Sukupová.
Situaci už dříve odmítli komentovat majitelé hřebčína. „Dotazy jim přepošlu, ale předpokládám, že nebudou chtít reagovat,“ řekla pracovnice hřebčína.
Jak už dříve zjistily Seznam zprávy, majitelé hřebčína chtějí osm hektarů pastvin, bezprostředně sousedících se stájemi, přeměnit na stavební parcely. „Říkám otevřeně, že by to znamenalo zánik chovu. Nezbyl by tam ani koňský chlup,“ obává se veterinář a bývalý starosta Napajedel Antonín Černocký. V minulosti hřebčín vedl.
Majitelé na začátku roku požádali město o změnu územního plánu. Zastupitelé v čele se starostkou Irenou Brabcovou (Napajedelské Fórum – ANO 2011) kývli na pořízení změny územního plánu. Hájí se, že je to pouze začátek povolovacího procesu. „Je to vše pouze v režimu nápadu. Dali jsme tomu zelenou, aby vznikla podrobná studie a my mohli s občany o záměru jednat,“ řekl místostarosta Zbyněk Ohnoutek.
Tvrdí, že ještě nic není rozhodnuté, i když v Napajedlích schází byty. Sám se bude rozhodovat až podle konkrétních plánů.
Proti záměru se zvedla vlna odporu mezi místními i opozičními zastupiteli. Petici proti změně územního plánu v lokalitě Výběhy podepsaly tři tisíce lidí, včetně slavného žokeje Josefa Váni a dalších dostihových osobností. „Chceme uspořádat seminář, kde budou odborníci na chov koní informovat zájemce o tom, jak je chov koní v Napajedlích důležitý,“ popsal Černocký.
Za zachování hřebčína se postavili také odborníci na chov koní z brněnské Mendelovy univerzity. Stáje zaujímají důležitou pozici ve studijním programu Agronomické fakulty. „Vzhled objektů, pastevních ploch a jejich skloubení s krajinou je tudíž součástí výchovy perspektivních hipologických specialistů,“ píší akademici v čele s Drahoslavem Misařem ve výzvě napajedelským zastupitelům.
Podle nich porušení celistvosti hřebčína může postupně zlikvidovat jeden z nejvýznamnějších středoevropských chovů anglického plnokrevníka.
O budoucnosti areálu bude jasno nejdříve příští rok.
