Vlastizrada a špionáž. Ruský novinář měl dát informace české tajné službě

Další den v Rusku a s ním nejméně tři zadržení s novinářskou minulostí. Jeden z nich, Ivan Safronov, se rázem stal z poradce šéfa Roskosmosu obviněným z vlastizrady kvůli „spolupráci s tajnými službami nejmenované země NATO“. O několik hodin později vydala agentura TASS zprávu po jednání soudu o uvalení vazby na zadrženého. Jeho případ souvisí s předáním informace o ruských dodávkách zbraní na Blízký východ a v Africe českým tajným službám, řekl večer po jednání soudu Safronovův obhájce Jevgenij Smirnov.

Podle jednoho z advokátů Jevgenije Smirnova ve spisu k případu se uvádí, že úkolem Safronova bylo shromažďovat a předávat zprávy o vojensko-technické spolupráci Ruska s africkými zeměmi a o činnosti ruských ozbrojených sil na Blízkém východě v roce 2017. Tuto práci podle FSB dělal pro českou zpravodajskou službu Úřad pro zahraniční styky a informace, a sice ze zištných důvodů.

Další obhájce Ivan Pavlov po večerním jednání u soudu řekl, že zástupci FSB tvrdili, že případ se netýká novinářské činnosti Safronova. Smirnov ale k tomu řekl, že opak je pravdou. „Z pozice Safronova vyplývá, že se týká právě této činnosti,“ konstatoval advokát.

Pavlov upřesnil, že ze spisů předložených tajnou službou při dnešním jednání u soudu je zřejmé, že Safronov byl sledován. Podle FSB novináře naverbovala česká zvláštní služba v roce 2012 a jejich úkol Safronov splnil v roce 2017. V té době žurnalista psal pro list Kommersant.

Safronov při jednání před soudem řekl, že se necítí vinen. Obhájci se postavili proti požadavku Federální bezpečnostní služby (FSB), jejíž pracovníci poradce šéfa Roskosmosu dnes ráno zadrželi, aby podezřelý zůstal ve vazbě. Nicméně soud požadavku ruské tajné služby vyhověl a stanovil délku vazby do 6. září.

Bývalý novinář Safronov se před dvěma měsíci stal poradcem generálního ředitele Roskosmosu Dmitrije Rogozina. Po více než 10 let byl také zvláštním korespondentem nezávislého deníku Kommersant a byznysového serveru Vedomosti.

Roskosmos také potvrdil zprávy z médií, podle kterých státní korporát s vyšetřováním ruským službám vypomáhá. „K zadržení I. I. Safronova došlo v souladu s čl. 275 trestního zákoníku a nenarušuje momentální práci státní agentury Roskosmos,“ uvedla agentura pro RBC news.

Podle státní agentury RIA Novosti úřady podezírají Safronova, že pracoval „v zájmu tajných služeb nejmenovaných zemí NATO“. Ministerstvo má podezření, že Safronov plnil úkoly cizích tajných služeb a předával informace o vojensko-technické spolupráci, obraně a bezpečnosti Ruska, které zastřešuje státní tajemství, píše ruský server Vedomosti.

Právník zatčeného Sergej Badamšin uvedl, že mu nebyl povolen přístup do vyšetřovacího oddělení Federální služby bezpečnosti. Zaměstnanci FSB mu měli sdělit, že nemají zprávy o Safronově zadržení uvnitř budovy, právník však poukazuje na opak. „Zároveň s tímto tvrzením FSB zveřejnilo záběry, ve kterých je Safronov doprovázen do druhého patra vyšetřovacího oddělení FSB,“ upozornil na oficiální záběry pořízené při zatýkání.

Zatčení u Safronových podporovatelů vyvolalo vlnu odporu, kterou v tentýž den přišli vyjádřit před budovu FSB v Moskvě. I zde došlo k zatčení člověka s napojením na Kommersant, a to bývalé Safronovy kolegyně Eleny Chernenko, která v Kommersantu vykonávala post zástupce vedoucího pro zahraniční dění.

Tvrzení, že by se Safronovo zatčení týkalo jeho novinářské práce pro Kommersant, ale Kreml odmítl. „Naše kontrarozvědka jen odvádí vysoce kvalitní práci,“ okomentoval situaci kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v rámci telekonference s novináři.

Safronova práce pro Kommersant skončila po 10 letech. Tehdy na popud miliardáře Ališera Usmanova, vlastníka ruského nezávislého deníku Kommersant, opustilo politickou redakci média 13 lidí. Novináři opustili Kommersant po publikování článku o potenciální rezignaci předsedkyně Rady federace, horní komory Federálního shromáždění Valentiny Matvijenkové. Autoři, v čele se Safronovem, napsali, že Matvijenkovou by v květnu mohl nahradit šéf Služby vnější rozvědky.

Až do května letošního roku pak pracoval pro Vedomosti. Tuto jeho práci přerušily personální změny během prokremlského cenzurního skandálu, po kterém majitel médií najal na post šéfredaktora kontroverzního člověka. Ten byl obviňován z pozměňování informací v textu, mazání článků, zejména těch názorových týkajících se ruského ropného giganta Rosněfť, nebo statistik zobrazujících klesající popularitu Vladimira Putina.

Podivnosti provázely i život Safronova otce. Stejně jako jeho syn byl reportérem Kommersantu, pracoval v politickém oddělení a specializoval se na vojenská témata. Zemřel po pádu z okna v roce 2007.

Vyšetřovatelé úmrtí Safronova staršího označili za sebevraždu. Jak podle serveru Vedomosti poznamenali jeho kolegové, Safronov starší připravoval článek o dodávkách ruských zbraní do zemí Středního východu, zejména pak o systému ruských dodávek do Sýrie a Íránu přes Bělorusko. O svém publikačním plánu se svěřil v redakci. O pár dní později byl nalezen mrtvý.

Safronov není jediným novinářem, jehož zadržení moskevské úřady v úterý potvrdily. Zatýkalo se také v řadách novinářů nezávislého magazínu Holod Media. Prominentní ruská novinářka a šéfredaktorka Taisiya Bekbulatova byla zadržena poté, co jí byl úřady prohledán její byt v Moskvě. „Nevíme, kvůli čemu prohlídka bytu proběhla, ale podle zpráv na sociálních médiích byla Taisiya Bekbulatova blízká novináře Ivana Safronova, zadrženého ráno,“ uvedl advokát za lidská práva Pavel Chikov. Stejně jako Safronov i Bekbulatova dříve psala pro Kommersant.