Článek
Karanténní opatření ochromila provoz aerolinek v celé Evropě a řada firem zápasí o přežití. Klid na letištích i dálnicích ale také přinesl čistší vzduch a evropští politici začínají přemýšlet o tom, zda místo znečišťujících druhů dopravy neinvestovat do té, která emise skleníkových plynů nezvyšuje – tedy do železnice.
Alternativa ke krátkým letům
Čtyřiadvacet unijních ministrů proto poslalo ve středu dopis eurokomisařce pro dopravu Adině Văleanové, v němž se shodli na potřebě udělat ze železnice „atraktivní alternativu“ ve vzdálenostech, kde dnes není konkurenceschopná. Ministři se ve svém dopise opírají i o Evropskou zelenou dohodu, s níž přišel tým Ursuly von der Leyenové a která usiluje o dekarbonizaci evropské ekonomiky.
In a joint statement, the UIC, UITP and Unife are urging European decision makers to place rail-based transport at the centre of the post Covid-19 world https://t.co/UxyaKvKxUh
— IRJ (@railjournal) June 3, 2020
A k té může větší přechod pasažérů i nákladní dopravy na železnici skutečně pomoci – jak na začátku června argumentovala v prohlášení Mezinárodní železniční unie ((UIC), podílí se vlaky na přepravě cestujících 7,6 % a 17,6 % na nákladní dopravě, to vše vytváří pouze 0,5 % dopravních emisí.
Ministři členských států (s výjimkou ostrovních zemí Malty a Kypru plus Chorvatska, jež nyní Unii předsedá) tvrdí, že mezinárodní osobní přeprava na železnici nenaplňuje svůj potenciál, a volají po vytvoření programu, který by ho naplnil. Na krocích, jež by k tomu měly vést, by se státy chtěly domluvit během 12 měsíců, píše server Euractiv.
Jak dokument vznikal, prozradil Seznam Zprávám Libor Lochman, ředitel organizace CER zastupující zájmy evropských železničních společností: „Dopis či prohlášení navrhlo už koncem minulého roku holandské ministerstvo dopravy, které o něm v prosinci uspořádalo i seminář. Jedná se o spoje v osobní vysokorychlostní dopravě a o dálkové spoje typu Berlín–Amsterdam.“
Právě tato linka, která není na příliš dobré úrovni, byla pro Nizozemce jednou z hlavních motivací k sepsání dokumentu. „Cesta vlakem mezi oběma městy trvá asi šest hodin a konkurenceschopnost vůči letecké dopravě je velmi slabá,“ vysvětluje Lochman.
K závěru, že význam železniční dopravy v EU poroste, došla ve své nedávné analýze i švýcarská společnost UBS Research. Ta odhaduje, že objem peněz na budování sítí rychlovlaků v Evropě poroste v následující dekádě každý rok o 10 procent.
„Myslíme si, že díky nižším finančním nákladům politická podpora pro investice do železniční infrastruktury výrazně roste,“ píše UBS. „O dálkové trasy na železnice roste i zájem veřejnosti,“ podtrhuje.
I byznysmeni vydrží 4 hodiny ve vlaku
Zatímco byznysoví cestující jsou podle jejich výzkumů ochotni strávit ve vlaku čtyři hodiny, u cestování ve volném čase přijmou lidé i šest hodin. Unijní ministři proto chtějí, aby rychlovlaky nahradily letecké spoje ve vzdálenostech mezi 300 až 800 km. Jako příklad fungujícího spojení uvádějí Eurotunel pod kanálem La Manche.
Zájem veřejnosti roste i kvůli problémům aerolinek, které budou podle některých odhadů potřebovat až tři roky, aby se dostaly k číslům před pandemií koronaviru. Vlády mají nyní možnost, jak leteckou dopravu usměrnit tam, kam potřebují. Například francouzská vláda sice pomůže aerolinkám Air France částkou sedm miliard eur, podnítí to ale tím, že se vzdají kratších vnitrostátních linek, kde jejich služby nahradí státní dráhy SNCF.
Stanovisko ministrů se kromě samotného rozvoje osobní železniční přepravy zabývá i otázkami výběru mýtného nebo zdanění paliv, včetně paliva leteckého.
‘A boost for rail travel and clean mobility in our cities and regions’ is included in the proposals for a major post-coronavirus recovery plan for the European Union set out by European Commission President Ursula von der Leyen https://t.co/NYWI48Gdsc
— Railway Gazette International (@railwaygazette) May 29, 2020
Zcela zásadní je budování konkurenceschopné železniční infrastruktury. Tedy ne takové, která je schopna dosáhnout rychlosti 160 kilometrů za hodinu, ale alespoň 200 až 250 km/h. K tomu se přidávají investice do takzvané interoperability, tedy schopnosti jednotlivých národních železnic vzájemně spolupracovat.
Kromě samotné železniční infrastruktury chce Evropská unie přitáhnout cestující k ekologicky šetrné železniční dopravě i jinak. Mluví se například o vytvoření webové stránky, kde by se daly kupovat jízdenky na vlaky po celé Evropě a kombinovat přitom různé dopravce. Taková internetová stránka by se dala přirovnat ke známému vyhledávači letenek Skyscanner.
„Zájem vytvořit takový RailScanner je tady už dlouho a prakticky nic mu už nebrání. Jde spíše o to, kdo se do toho pustí,“ myslí si Lochman. V tomto ohledu by mohla sehrát rozhodující roli právě EU.
U Evropské komise mají ministři zastání, přípravu dokumentu s ní konzultovali. Tým von der Leyenové navíc už letos v březnu navrhl, aby se stal rok 2021 „evropským rokem železnice“.
„Není pochyb o tom, že železniční doprava přináší obrovské výhody ve většině oblastí: v trvalé udržitelnosti, bezpečnosti, a dokonce i rychlosti, pokud je organizovaná a řízená podle principů 21. století,“ napsala při této příležitosti rumunská eurokomisařka.
„Česká železnice má v osobní přepravě poměrně velké příjmy z mezinárodní dopravy. Cestujete-li na trasách z Prahy do Vídně či Berlína, vlaky bývají za normálních okolností plné turistů ze zahraničí, včetně těch z Ameriky. Zájmem České republiky proto bude tyto příjmy ještě posílit,“ odpovídá Lochman na otázku, co by realizace plánů přinesla právě Česku.
