Článek
Chanovice jsou jednou z pošumavských obcí, které leží v lokalitě Březový potok. Právě tady by mohlo vzniknout jaderné úložiště. Vyplývá to z dnes zveřejněného doporučení poradního panelu expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů. Vedle Březového potoka jsou ve hře ještě Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku.
„Ministři s námi jednají, jako bychom neexistovali. Neptají se nás, pouze oznamují. Vůbec s námi nekomunikují, je to klasické o nás bez nás,“ podotýká Klásek. O Březovém potoku jako možné variantě se hovoří již od roku 2003. Za celých sedmnáct let podle starosty nikdo z vrcholných politiků neprojevil zájem o mínění místních.
Úložiště, které by v hloubce půl kilometru zabralo asi 300 hektarů a na povrchu 19 hektarů, má pojmout tisíce tun vyhořelého paliva. Vzniknout má do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají dosáhnout asi 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů v elektrárnách.
Čtyři místa, kde by se mohl skladovat jaderný odpad.
K případnému vzniku samotného úložiště má Klásek negativní postoj. „Má jít o prostor o velikosti tří set až pěti set hektarů. To je obrovská plocha. Když si uděláte výlet kolem 300hektarového pozemku, ujdete deset kilometrů,“ přibližuje starosta.
Úložiště by podle něj mnoha lidem zničilo životy. „V dokumentech, které se projektu věnují, se jasně píše, že některá sídla by přestala být obyvatelná. Navíc by tady úložiště mělo být příštích sto tisíc let. Celé by to naprosto zničilo naše snažení o rozvoj regionu,“ myslí si Klásek.
Současně zdůrazňuje, že on ani jeho kolegové starostové z okolních obcí nejsou odpůrci jaderné energie. „Nejsme proti pokroku. Co se bude dít s jaderným odpadem, se ale mělo řešit už v době, kdy jaderné elektrárny vznikaly. Tehdy se předpokládalo, že bude ukládán v Sovětském svazu, což je nyní samozřejmě nereálné. Pošumaví je ale zkrátka pro podobný projekt zcela nevhodné,“ dodává.
Obec připravila sedmadvacet parcel pro výstavbu rodinných domů. Potenciální kupci se ale podle starosty bojí investovat do místa, kde může za čas vzniknout úložiště jaderného odpadu.
„Lidé jsou naštvaní. Pořád máme problémy s tím, když se někdo rozhoduje, zda má koupit nemovitost a něco budovat. Tuto nedořešenou věc cítí jako nebezpečí,“ potvrzuje Klásek.
Starostové obcí z lokality Březový potok vytvořili mapu, která ukazuje, kde všude by úložiště ohrozilo existenci „člověka venkovského“.
Letos v květnu odeslali starostové z úložištěm ohrožených obcí v Pošumaví dopis ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi. Kritizují v něm, že nemají žádný faktický vliv na chod věcí. Vadí jim, že do poradního panelu byl přizván pouze jediný starosta, a to jen v roli pozorovatele. „Ukázalo se, že účast obecních pozorovatelů je naprosto zbytečná. Pozorovatel nemůže nic v celém procesu ovlivnit. Post pozorovatelů slouží jen jako nástroj vaší prezentace údajné spolupráce s obcemi. Žádná vzájemná spolupráce však fakticky neexistuje a je z vaší strany pouze mediální. (…) Princip dobrovolnosti a rovnocenné spolupráce nikdy nebyl státními orgány navržen,“ píší kromě jiného starostové. Jejich prohlášení končí provoláním, že jsou jednotní v názoru, že úložiště nechtějí.
Úsilí starostů má ještě naději na úspěch. Dnešní návrh poradního panelu expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů musí ještě schválit správní rada. Konečný verdikt bude na vládě.
„Poradní panel expertů vzal dnes na vědomí závěry výzkumných prací ze strany Správy úložišť radioaktivních odpadů a doporučil je jako technický podklad pro další posouzení Radě Správy úložišť radioaktivních odpadů a ministerstvu průmyslu a obchodu. Technické závěry Správy úložišť radioaktivních odpadů jsou pouze podkladovým materiálem k dalšímu posouzení, nejedná se o definitivní rozhodnutí,“ řekla dnes České tiskové kanceláři mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů Martina Bílá.
