Článek
Úvěry COVID I až III
Původní záměr: Program rychlých bezúročných půjček pro firmy a podnikatele, které je měly vytáhnout z bezprostřední koronavirové nouze z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu.
Realita: Půjčky jsou rychlé, když je rychlý žadatel. Nejsou úplně bezúročné, i když zaplacený úrok by měl podnikatelům zpětně proplatit stát. A nejsou tak úplně pro všechny firmy a podnikatele.
Problémy: První vlna půjček COVID byla rozebrána během pár chvil, Českomoravská záruční a rozvojová banka rozpůjčovala 3200 subjektům přes deset miliard korun. Kdo to nestihl, musel čekat. Přišel COVID II, v němž ČMZRB poskytuje záruku úvěrů u komerčních bank. Skoro šest tisíc žadatelů žádalo skoro o 20 miliard korun. Jenže na tento program zase nedosáhli podnikatelé z Prahy, protože peníze šly z kohezních fondů EU, na které je Praha moc bohatá. Teď se čeká na COVID III, jestli budou parametry vstřícnější.
Kdo na pomoc nedosáhne: V první vlně byla minimální výše úvěru 500 tisíc korun, což bylo pro spoustu malých podnikatelů zbytečně moc. Ve druhé vlně byla „podlaha“ zrušena, ale zase měli smůlu ti, co podnikají v Praze. Záludnosti třetí vlny jsou napjatě očekávány.
Pohled autora: Nepochybně užitečná forma pomoci, bohužel poněkud chaoticky vyhlašovaná. Zcela nedostatečná kapacita první vlny půjček a její nesmyslná spodní hranice vylučující malé subjekty mohly mnoho podnikatelů zklamat. Od druhé vlny to vypadalo lépe až na administrativní selhání pro Prahu. Tak snad do třetice všeho dobrého.
