Článek
Ošetřovné
Původní záměr: Rozšířit ošetřovné, které je běžně dostupné zaměstnancům, i na OSVČ.
Realita: Vládou i parlamentem skutečně prošel návrh na ošetřovné i pro OSVČ. Navíc po dobu uzavření škol a některých zařízení sociální péče se přiznává nárok na ošetřovné těm, kteří musejí zůstat doma s dětmi, jež by jinak byly školou povinné, nebo pečují o klienty uzavřených ústavů. Nakonec padla i překážka, která původně přiznávala ošetřovné jen rodičům dětí starších 6 let. Horní hranice 13 let zůstala zachována. U péče o hendikepované členy domácnosti věkové hranice nejsou.
Problémy: I z této dávky jsou vyjmuti „dohodáři“, protože obvykle neplatí nepovinné nemocenské pojištění, nedosáhnou ani na obdobu pro OSVČ. OSVČ mají nárok na obdobu ošetřovného, ale pokles životní úrovně může být výraznější než u zaměstnanců. OSVČ dostanou 424 korun denně, respektive 13 144 korun měsíčně. Zaměstnanci mají nárok na ošetřovné ve výši 60 procent své mzdy.
Kdo na pomoc nedosáhne: Pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti, což je kromě jiných spousta samoživitelů. Na „ošetřovné“ pro OSVČ také nedosáhnou živnostníci, jejichž partner či parnerka pobírá rodičovský příspěvek, a to ani v případě, že mají více dětí a rodičovský příspěvek se týká jen jednoho z nich.
Pohled autora: Přiznání ošetřovného zaměstnancům, kterým najednou zůstaly doma děti po zavření škol, je skoro samozřejmost. Ale spuštění obdobného (byť méně štědrého) programu pro OSVČ je vstřícným gestem. Situace samoživitelů pracujících na dohody je ale v takové situaci dvojnásob tristní. O možnost výdělku je připravuje pokles poptávky kvůli krizi a souběžně i nutnost starat se o děti, které nejsou ve škole. Stát jim však z těchto kleští nechce pomoci.
