Článek
Kompenzační bonus alias Pětadvacítka
Původní záměr: Poskytnout nejmenším podnikatelům, živnostníkům a dalším zasaženým krizí minimální příjem k překlenutí těžkého období. Mělo jít o 15 tisíc korun měsíčně. „Podáváme živnostníkům záchranný kruh, který jim pomůže překlenout nejtěžší období,“ pravila ministryně financí.
Realita: Po prvním zcela nešťastném návrhu, který jako podmínku pomoci požadoval pokles tržeb v předkrizových měsících nebo fakticky úplné vypnutí příjmů v březnu, prošla benevolentnější varianta. Pro OSVČ je téměř plošná a pokrývá jak ty, již mají příjmy z podnikání jako hlavní, i ty, kteří si jen přivydělávají třeba ke starobnímu nebo invalidnímu důchodu. Namísto 15 tisíc měsíčně se jedná o jednorázovou dávku ve výši 25 tisíc korun, přesněji řečeno o 500 korun denně během „bonusového období“, které trvá maximálně od 12. března do konce dubna.
Problémy: Vzhledem k tomu, že se mělo jednat skutečně o nejmenší oko záchranné sítě, jímž původně neměl propadnout nikdo bezprostředně zasažený krizí, je velký problém v tom, že pomoc se zdaleka nevztahuje na všechny, kteří nejsou zaměstnanci a mají příjem ze samostatné činnosti.
Kdo na pomoc nedosáhne: Na Pětadvacítku nemají nárok lidé, kteří si vydělávají bez živnostenského listu na dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. To se týká mimo jiné desítek tisíc samoživitelů nebo invalidních důchodců. Nárok nemají ani lidé, kteří čerpají podporu v nezaměstnanosti, protože s příchodem krize zrušili živnost a přihlásili se na Úřad práce. Pětadvacítku nelze kombinovat ani s dávkami v hmotné nouzi nebo příspěvky na bydlení.
Pohled autora: I když je stávající podoba Pětadvacítky stokrát lepší než původní, fakticky nepoužitelný návrh, vláda bohužel propásla příležitost udělat poslední vrstvu záchranné sítě pro lidi postižené krizí hustší. Desítky tisíc domácností závislé na příjmech „dohodářů“ představují tikající sociální bombu, kterou by vláda neměla ignorovat. A bude muset ušít záchranné síti další patro, což bude trvat zbytečně dlouho.
