Článek
„Ani sekundu nikdo neporušil ústavu. Je třeba si ji přečíst,“ tak v pondělí zhodnotil chování prezidenta Miloše Zemana při jmenování nového ministra kultury Andrej Babiš. Většina ústavních právníků ale zastává zcela opačný názor a obdobně situaci vidí i řada politiků.
Vzhledem k událostem v posledních měsících se předseda ČSSD Jan Hamáček domnívá, že by bylo dobré znění ústavy zpřesnit. Proti je ale většina politických stran. Podle opozice není problémem ústava, ale Miloš Zeman.
Celý problém vznikl, když prezident odvolal Antonína Staňka až po téměř třech měsících. Dle ústavy, konkrétně článku 74, ale platí, že „prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády”. Má se tak stát bez zbytečného odkladu, což se podle ústavních právníků Marka Antoše a Jana Wintra nestalo.
Za zbytečné označil chování prezidenta také ústavní právník Aleš Gerloch, který se v jiných případech za prezidenta postavil a kterého Miloš Zeman dříve neúspěšně navrhl na ústavního soudce.
Podle ústavního právníka Jana Kysely budou mít incidenty, které se během těchto tří měsíců děly, následky do budoucna. „Je to nebezpečná situace, řada právníků ale dává najevo, že chování prezidenta je neústavní a nepřijatelné, ale neměly by z toho být vyvozovány závěry,” řekl pro Seznam Zprávy.
„Pokud tomu nezabrání Poslanecká sněmovna, tak tomu nebezpečnému precedentu do budoucna nelze zabránit,“ myslí si dále Kysela a dodává, že „příští prezident se bude moci odvolat na chování Miloše Zemana a bude mít více pravomocí“.
Pro zpřesnění ústavy je předseda ČSSD Jan Hamáček, podle kterého je diskuse ohledně změn ústavy na stole přes deset let. „Pokud nebude v ústavě jasně dáno, že prezident jmenuje člena vlády bez odkladu, tak ten problém zůstane, a pokud bude budoucí hlava státu, která bude stejně asertivní jako Miloš Zeman, tak pokusy o porušování ústavy tady budou,” komentoval prezidentovo chování Hamáček. „Přece si budoucí prezident nebude chtít brát kompetence, které mu vybojoval jeho předchůdce,” doplnil.
„Problém není v ústavě, ale v Zemanovi“
Pro změnu ústavy ale podle zjištění Seznam Zprávy většina politických stran a hnutí není. „Zatím jsme o změně nebo upřesnění ústavy neuvažovali,” řekl Michálek.
K němu se přidává i místopředseda hnutí STAN Jan Farský, podle kterého je změna ústavy zbytečná, neboť v současném znění lhůtu už má. „I kdyby tam ale lhůta byla, tak Miloš Zeman najde něco jiného. Problém není v ústavě, ale v Zemanovi,” komentoval Farský. Pro změnu ústavy není ani ODS, podle Marka Bendy (ODS) jsou dílčí změny de facto neprosaditelné.
S tím ale nesouhlasí bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), podle které se prezident pohyboval v uplynulých třech měsících v dikci ústavy. „Někdy je dobré v některých situacích vyčkat, což se v tomto případě vyplatilo. Pan Zaorálek je politicky i odborně erudovaný a to zdržení bylo ve svém výsledku velmi užitečné,“ vysvětluje.
Otálení s odvoláním ministra Staňka je dokonce součástí ústavní žaloby na prezidenta republiky, která byla nedávno schválena Senátem. Žaloba ale podle Kysely neprojde, neboť Poslanecká sněmovna je v tomto směru nečinná.
Hamáček v pondělí uvedl, že by sociální demokracie žalobu podpořila, pokud by obsahem bylo pouze chování prezidenta v těchto třech měsících. Návrh senátorů ale obsahuje mnohem více než jen otálení se jmenováním nového ministra kultury. Jde mimo jiné o prezidentovu účast na takzvaném lánském puči nebo jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka navzdory vůli Sněmovny. Z řad ČSSD proto zní poměrně jasný názor, který už vyjádřili i sociálnědemokratičtí senátoři, když se při hlasování v horní komoře postavili proti žalobě.
