Článek
Slevy pro studenty a seniory ve veřejné dopravě, navyšování důchodů nebo rodičovského příspěvku. To jsou podle kritiků některé z důvodů, proč nyní v rozpočtu chybí peníze třeba na sociální služby a pro skupiny, které netvoří dost početný zástup voličů.
Dohady o podobě rozpočtu se navíc vedle sporů o šéfa resortu kultury staly dalším výbušným tématem mezi hnutím ANO a ČSSD.
Sociální demokraté před závěrečným prázdninovým vyjednáváním s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) žádali přes 20 miliard korun pro svá ministerstva navíc. Od té doby se Schillerové podařilo s některými domluvit na kompromisu. Největší výzva ji v tomto ohledu ale ještě čeká – se šéfkou ministerstva práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, která chce pro svůj resort 11 miliard, se sešla právě dnes. Ani po pětihodinovém jednání ovšem nedospěly ministryně k závěru.
„Jednání ministryň bylo přerušeno z časových důvodů. Trvalo víc než pět hodin. Bude pokračovat v následujících dnech. Prozatím se pozdržíme komentářů,“ řekla mluvčí resortu práce Kristýna Křupková. Podobně se vyjádřil i mluvčí resortu financí Michal Žurovec. „Jednání jsou blízko dohodě, budou pokračovat v následujících dnech,“ uvedl.
Maláčová chce peníze zejména na plánovanou změnu IT systémů, sociální služby či dotace obcím. Současné návrhy ze strany ministerstva financí považuje za „likvidační“.
„Výrazná část je na dorovnání rozpočtu MPSV na letošek. Není to navíc, na většinu rozpočtových kapitol nemandatorních výdajů jsme dostali ještě méně než letos. Většina je tedy na pokrytí letoška. Asi šest miliard se potom týká věcí, u kterých jsme už teď řešili dofinancování, jako jsou sociální služby nebo veřejně prospěšné práce. To jsme museli letos dofinancovat, protože rozpočet nestačil,“ popsala Seznamu mluvčí ministerstva Kristýna Křupková.
Efektivní hospodaření?
Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) hrozí, že se právě okolo financování sociálních služeb mezi ANO a ČSSD rozhoří další velký spor.
„ANO chce, aby oblast ve větší míře financovaly kraje, ale na krajích silná ČSSD je proti. Zároveň kraje nemohou samy rozhodnout, jaké budou mít výdaje, protože jim vláda nařízením o platech stanoví náklady práce. Financování sociálních služeb proto ještě bude značným zdrojem napětí mezi ANO a ČSSD,“ okomentoval situaci.
Ač ministryně Schillerová dopředu varovala, že rozhazování nepřipustí, tak dalším ministrům ustoupila. Již projednala postupně peníze pro sedm resortů a oproti původnímu plánu přidala necelých deset miliard. A ačkoliv šetření nemají podle premiéra Babiše v krvi sociální demokraté, větší část tohoto nového balíku spolkla ministerstva za ANO.
Nejvíce si polepšil ministr dopravy Vladimír Kremlík, jemuž po jednání přibylo v resortní kase na příští rok alespoň papírově pět miliard korun. Ministr školství Robert Plaga dostal na učitelské platy rovnou miliardu korun a 400 milionů navíc pak má přislíbeno vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
A jak na jednáních dopadli sociálnědemokratičtí ministři?
V pondělí se šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček se Schillerovou domluvil, že se mu rozpočet na příští rok zvýší o 1,3 miliardy korun. Většina peněz půjde do rozpočtu policie, zbytek dá resort na tvorbu evropských informačních systémů. Pokud jde o hasiče, už dříve se pro ně podařilo vyjednat 400 milionů navíc. „Rozpočet policie na příští rok bude navýšen o 1,1 miliardy korun, z toho půjde 500 milionů na obnovu automobilové techniky, 250 milionů do provozu, 200 milionů do investic a 155 milionů půjde na platy policistů, kteří byli nabráni v letošním roce,“ řekl Hamáček.
Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka je sociální demokracie v nedůstojné pozici a aktuálním bojem za více peněz pro jednotlivé resorty se částečně snaží vylepšit svůj obraz u voličů.
„To, že Jan Hamáček potřebuje nová auta pro policisty a žebříky pro hasiče, vůbec nezpochybňuji. Ale dobrý ministr se pozná podle toho, že s rozpočtem, který má k dispozici, dokáže hospodařit a peníze nasměrovat na priority,“ dodává.
Schillerová už na začátku měsíce jednala o úpravě rozpočtů s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (za ČSSD). Ten požadoval 1,5 miliardy navíc, nakonec dostal miliardu.
Z celkové částky půjde 700 milionů korun na podporu lesního hospodářství a 300 milionů na dotace do vodního hospodářství. Ministerstvo zemědělství tak bude hospodařit s rozpočtem z národních zdrojů ve výši 24 miliard, celkový rozpočet je pak naplánován na 55,9 miliardy korun, zhruba o 1,5 miliardy méně než letos.
Po jednáních na MF se podařilo navýšit rozpočet @vnitro o 1,7 miliardy korun. Přidáno dostanou hasiči i policisté. Téměř miliardu poskytnou finance na policejní auta už letos, celkem tedy plus 2,7 mld! Jednání o penězích na digitalizaci jsou ještě před námi. pic.twitter.com/duCYQnarsL
— Jan Hamáček (@jhamacek) August 19, 2019
Dohodu se podařilo uzavřít také se šéfem zahraničí Tomášem Petříčkem. Rozpočet ministerstva zahraničí na příští rok se zvýší o 253 milionů nad původně plánovaných 7,9 miliardy korun. Petříček původně požadoval zvýšení rozpočtu o 1,5 miliardy korun, dohodnutý nárůst ale podle něj nakonec zabezpečí provoz velvyslanectví i nástroje pro předcházení nelegální migraci.
Kultura zatím nového šéfa nemá, o rozpočtu tak jednal náměstek René Schreier. Ten domluvil navýšení o 440 milionů korun. Zároveň ale dodal, že budou pokračovat jednání přibližně o 100 milionů, které by měly jít na platy pracovníků v kultuře, a že vyjednal také výdaje pro projekty ministerstva do roku 2022 v objemu asi miliardy korun. Letos výdaje resortu činí asi 14,78 miliardy korun, v příštím roce by to po započtení slíbené sumy mělo být přibližně 14,8 miliardy.
Slova Andreje Babiše o tom, že sociální demokraté neumí šetřit, působí podle občanského demokrata Skopečka směšně. „ČSSD a ANO si ale nemají co vyčítat. Je směšné, když Babiš říká, že nemají šetření v DNA. To je samozřejmě pravda, ale nemohou to ze svých úst pouštět zástupci ANO, kteří už léta nejsou schopni předložit vyrovnaný rozpočet,“ říká.
Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 9,7 miliardy korun z červnových 20,7 miliardy korun. Loni v červenci skončilo hospodaření státu v přebytku 16,6 miliardy korun. Pro letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun.