Vládní ANO kopalo za svého šéfa. Jeden ministr dodal stanovisko, další měnil dotace, plyne z auditu

Střet zájmů premiéra Andreje Babiše se řeší od chvíle, kdy ho na konci ledna 2014 jmenoval prezident Miloš Zeman ministrem financí. Ve vládě usedl druhý nejbohatší Čech, který vlastnil vydavatelství se dvěma deníky a rádio, byl zároveň předsedou vládní strany a sestavoval státní rozpočet.

Sněmovnou proto v roce 2017 prošla novela zákona o střetu zájmů, přezdívaná lex Babiš. Od 9. února 2017 tak firmy členů vlády nesmí žádat o nenárokové dotace nebo investiční pobídky a nemohou se účastnit ani veřejných soutěží. K tomu stačí, aby ve společnosti držel vládní činitel čtvrtinový podíl.

Andrej Babiš kvůli zákonu firmu Agrofert přesunul do svěřenského fondu. Nezisková organizace Transparency International ale v červnu 2018 upozornila na to, že je stále ve střetu zájmů, protože je podle slovenského obchodního rejstříku skutečným majitelem Agrofertu.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, kterou nominovalo do vlády hnutí ANO, si poté od svého tehdejšího kolegy ze spravedlnosti Jana Kněžínka (ANO) vyžádala stanovisko k novele zákona o střetu zájmů. Chtěla vědět, jestli má Agrofert nárok na dotace.

Ministr spravedlnosti ji ujistil, že je vše v pořádku.

Svěřenskými správci fondů premiéra Babiše jsou hlavní právník Agrofertu Alexej Bílek a předseda představenstva Zbyněk Průša. Babiš je pouze zakladatelem fondu. Podle Kněžínka by se tak jako hypotetičtí členové vlády dostali do střetu zájmů pouze Bílek nebo Průša, nikoliv Babiš jako zakladatel.

„S ohledem na skutečnost, že svěřenský fond nemá právní subjektivitu a že rozhodující úlohu ve vztahu ke správě majetku ve svěřenském fondu má svěřenský správce, je možné vyvodit závěr, že rozhodující vliv by musel být uplatňován prostřednictvím svěřenského správce,“ napsal ministr spravedlnosti Kněžínek v oficiálním stanovisku.

Postojem Ministerstva spravedlnosti se řídilo nejen MMR, ale ztotožnil se s ním i Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Ten mimo jiné vyplatil Agrofertu za posledního půl roku 65 milionů korun na nenárokových dotacích. Bylo to v době, kdy Evropská komise, která už tehdy zkoumala možný Babišův střet zájmů, loni v prosinci dotace Agrofertu pozastavila.

Je proto nejisté, zda Česko peníze vyplacené Agrofertu z národních zdrojů dostane také z evropských fondů.

Evropská komise v nyní zveřejněném návrhu auditu Babišův střet zájmů popisuje podle zjištění svých auditorů a výše uvedený postoj Ministerstva spravedlnosti kritizuje. Podle auditorů vyložil bývalý ministr Kněžínek českou novelu zákona o střetu zájmů „příliš formálně“.

„(Takto) by bylo možné obejít uplatnění zákona pouze založením fondu při zachování skutečné kontroly nad dotčenými akciemi,“ říká předběžná zpráva Evropské komise.

Český zákon o střetu zájmů se tak podle Evropské komise vztahuje i na Andreje Babiše a Agrofert, ačkoliv ho premiér odklonil do svěřenského fondu. Auditoři českým ministerstvům vytýkají, že je jejich výklad vůči premiérovi a jeho firmě příliš benevolentní.

„Čeští právníci mají zásadně odlišný názor o střetu zájmů, než teď má Evropská komise,“ vysvětlil zase svůj pohled pro Seznam premiér.

Evropská komise dokládá v návrhu auditu na dvou příkladech, že Andrej Babiš jako ministr financí a poté jako premiér měl na rozdělování dotací vliv.

Zaprvé v roce 2015 Česku hrozilo, že nedočerpá až 85 miliard korun z evropských fondů. Nakonec se číslo podařilo snížit na 26 miliard. Bylo to ale jen za cenu změn, které prosadila tehdejší ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).

Zvýšila se kupříkladu maximální dotace pro velké firmy včetně Agrofertu v operačních programech Životní prostředí a Podnikání a inovace. Změny schválila Rada pro evropské a strukturální fondy (ESIF), které Babiš předsedal, a stvrdila je vláda.

Druhý příklad je z července 2016. Rada ESIF navrhla přesunout dvě miliardy z operačního programu Doprava do Operačního programu Životní prostředí, a to z obavy, aby se stihly peníze vyčerpat. Evropská komise ale upozorňuje, že právě dopravě se dařilo dotace získávat, zatímco životní prostředí mělo problémy.

„Cílem návrhu je včas reagovat na možné riziko ztráty finančních prostředků v budoucnu a neopakovat tak chyby jako v předchozím programovém období,“ vysvětlovala tehdy ministryně pro místní rozvoj Šlechtová (za ANO). Pod MMR spadá Národní orgán pro koordinaci, který na čerpání dotací dohlíží.

Původní návrh počítal s tím, že polovina částky půjde do zlepšení kvality vody a druhá na snížení emisí. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), a také bývalý šéf Lovochemie spadající pod holding Agrofert, ale rozhodl, že do technologií na zlepšení ovzduší dá 1,5 miliardy, tedy tři čtvrtiny celkové dotace. Tohle rozhodnutí podle auditorů zvýhodnilo chemickoprůmyslové závody, kterým dominuje holding Agrofert.

S předběžnými závěry komisařů ale Ministerstvo životního prostředí zásadně nesouhlasí. „Po velmi předběžném prozkoumání dokumentu, který se objevil v médiích, můžeme již nyní konstatovat, že lze jen těžko uvěřit, že zveřejněné dokumenty jsou opravdu oficiálním výsledkem několikaměsíční práce auditorů Evropské komise,“ reagovala tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Ministr Brabec označil v úterý ve Sněmovně závěry auditu za neslýchané a neuvěřitelné.

Kritiku šéfa rezortu životního prostředí ale relativizuje senátor Lukáš Wagenknecht. Evropská komise totiž v auditu obviňuje Lovochemii z manipulace žádosti o dotaci. Tehdy byl předsedou její dozorčí rady právě Brabec.

Audit Evropské komise ukazuje ještě další drobnost. Proti přesměrování dotací vystoupil jako jediný ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Nechtěl totiž přijít o dvě miliardy, které měly směřovat právě do dopravy.