Článek
Poláci už úplně zapomněli, že tu máme epidemii, řekl v úterý polský ministr zdravotnictví. Ty jsi už v březnu psala o nutnosti uzavření dolů. Teď se jich po několika týdnech zavírá 12. Trochu to vypadá, jako kdyby na tu epidemii zapomněl i stát a nevšiml si „koronadolů“. Je to tak?
V hornictví určitě. Ano, částečně to tak je. Já jsem už 24. března analyzovala potenciální důsledky koronaviru v dolech. V těch je specifický oběh vzduchu, specifické prostředí, není tam možnost zachování vzdálenosti mezi horníky. Korona-horník nula, tedy první případ koronaviru v hornictví, se objevil měsíc potom, na konci dubna. A až tehdy začaly přípravy strategie pro případ koronaviru v dolech.
V březnu vláda šermovala zprávou Hlavního hornického institutu, který zaplatila státní uhelná společnost JSW. Vyplývalo z ní, že koronavirus doly neohrožuje. Ta zpráva byla dost kuriózní, my jsme jako novináři neznali její obsah, až po čase se k němu podařilo dostat jednomu slezskému novináři. Divíme se tomu, že navzdory našim novinářským varováním vyčítá opozice vládě chyby teprve dnes, i když my jsme už před dvěma měsíci psali o tom, jaké mohou být následky.
Polská novinářka Karolina Baca-Pogorzelská.
Ta situace je úplně naopak. Když vláda před dvěma měsíci přijímala opatření o úplném uzavření Polska, zavíraly se hranice, obchody i nákupní centra, kina, muzea, divadla, továrny… tak doly v té situaci pracovaly jako by nic, jako by se nic nedělo.
Dnes, když se všechno rozmrazuje, všechno je teoreticky otevřené, tak se zavírají doly. Mám takový pocit, jako by byly doly něčím jiným než všechno ostatní, jiným průmyslem, který nepodléhal dva měsíce omezením, ale teď si na něj vzpomněli.
Ta situace je nesrozumitelná, kuriózní. Ale vyplývá také z toho, že se horníci začali masově testovat. To zároveň ukazuje, že masové testování lidí odhalí velké množství případů. Podobně jste to měli v Česku: až když byl první případ koronaviru v dole, OKD rozhodlo o masovém testování lidí.
A o jakých číslech konkrétně mluvíme?
Pokud je řeč o hornících, provedlo se už 50 000 testů. V Polsku je v černouhelných dolech zaměstnaných 82 000 lidí, ve Slezsku je to 70 000 lidí. To je velmi mnoho. Dnes je potvrzený koronavirus u bezmála 5000 z nich. To je vysoké číslo, které se podle mě bude ještě zvyšovat, protože v těch 12 dolech, ve kterých se dobývání uhlí z rozhodnutí ministra státních aktiv zastavilo, se teprve masové testy budou provádět.
Které doly teď tedy zavřely? Ty, ve kterých se na epidemii přišlo?
Ty, ve kterých se už testovalo a ukázaly se být velkými ohnisky, pracují. Mám na mysli například důl Zofiówka, Pniówek a další, kde byla velká ohniska nákazy. Ty nebyly zastavené, ale zastavily se doly, ve kterých ještě ani nákaza potvrzená není. Ty se budou testovat. V těch, kde k nákaze došlo, se těžba nezastaví, protože tam už se ta nákaza stala, ale v těch zastavených je teď šance, že se podaří epidemii zadusit v zárodku. Nikdo mi ale na otázku výběru zastavených dolů neodpověděl.
Doly se mají zastavit na tři týdny, vláda slíbila horníkům, že za tu dobu dostanou 100 procent mzdy. Kolik je to peněz? Má na to polské hornictví?
To je těžká otázka. Musela bych to rychle spočítat. (Počítá.) Nechci to střílet od oka, ale když povíme několik set milionů zlotých, bude to pravda. Podle mě na to státní těžební společnosti nemají, jsou totiž v těžké situaci. Jastrzębska Spółka Węglowa (JSW) má stabilizační fond a bude na to u svých dvou uzavřených dolů mít. Většina z těch 12 uzavřených dolů ale náleží ke společnosti Polska Grupa Górnicza (PGG), a ta na to podle mě vůbec mít nebude, i když je podle zákona bude muset vyplatit.
Horníci ale nesouhlasí s tím, co řekl v pondělí ministr (státních aktiv, tedy ministr pro firmy s vlastnickým podílem státu, pozn. red.) Jacek Sasin o stoprocentní mzdě. Oni ale nejspíš nedostanou 100 procent své mzdy, ale 100 procent základu, protože se tam nebude počítat například rizikový příplatek a tak dál, celkem je takových složek mzdy asi 20.
Ne, protože na tom seznamu té dvanáctky jsou i velmi dobré doly, i když jsou tam i doly, o kterých se ví, že se budou zavírat. Naopak některé, které to mají nahnuté nebo jsou ve velmi špatné kondici, tam nejsou. To, co jsem dnes napsala, tedy že by měly doly společnosti PGG jít pod společnost Węglokoks, to je další pokus o přesypání z jedné kapsy do druhé. Koncepce, o které se mluví mezi novináři už mnoho let, počítá s tím, že všechny doly budou spadat pod jednu společnost (teď je v Polsku státních těžebních společností vícero, pozn. red.).
Pandemie koronaviru byla pro naše doly takovou poslední kapkou, ale ony byly i tak ve špatném stavu, celý obor není restrukturalizovaný. U nás se dělají jen krátké tahy, nepřemýšlí se dál do budoucnosti, a to všechno si vynutí skutečnou reformu hornictví, opravdu konkrétní. Pracovat budou moct jen ty doly, které potřebujeme a které si na sebe dokážou vydělat, protože nikdo na ně doplácet nebude.
Jak se na to dívají sami horníci? Je to silná skupina, je krátce před prezidentskými volbami, nebojí se vláda jejich reakce?
Rozhodnutí, která vláda přijala, přijala pozdě. Měla padnout mnohem dřív a dnes by se mohly slavit velké úspěchy při rozmrazování celého hospodářství, znamenalo by to hodně bodů pro kampaň prezidenta Andrzeje Dudy. Udělali to ale opačně, asi počítali s tím, že můžou ve Slezsku ztratit hlasy.
Slezsko je samozřejmě velký region s ohromným počtem voličů, ale horníků je tam 70 000, mají rodiny a známé a na hornictví je navázaných mnoho dalších profesí a oborů čili jde o velký počet lidí. Nevím, jestli je až takový, aby měl vliv na konečný výsledek voleb, ale myslím, že pokud ti lidé před volbami nedostanou jasný signál o tom, co bude dál s hornictvím, mohou se, jemně řečeno, naštvat. Mohou nerespektovat zákaz vycházení, a pokud se ten požár neuhasí, může to skončit výtržnostmi na ulicích.
