Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Za uplynulý týden zemřelo v souvislosti s onemocněním covid-19 nejméně 126 lidí. Téměř šedesát z nich přitom mělo za sebou dvě dávky očkování. Ač jejich průměrný věk dosahoval 79 let a často trpěli přidruženými chorobami, řada odborníků má jasno.
„Část těchto lidí zemřela zcela zbytečně. Stalo se přesně to, na co jsme upozorňovali už v červenci,“ uvedl šéf Podaných rukou Jindřich Vobořil (ODS). Neziskovka se podílí na vakcinaci v několika krajích.
Kritici dosluhující vládě vyčítají, že podcenila přístup k posilovacím dávkám. Takzvaný „booster“, který má oživit slábnoucí imunitu proti covidu, v Česku do konce října dostalo jen 214 tisíc lidí. Je to přibližně pětina lidí, co na něj mají nárok. Získat jej mohou zájemci nejdřív šest měsíců po ukončeném očkování. Vědci se shodují, že hlavně u starších lidí po půl roce výrazně slábne specifická protilátková odpověď na tento druh viru.
Žádanek přibývá teprve v posledních dnech. Třetí dávky v některých očkovacích místech nyní tvoří až dvě třetiny z celkového počtu, přesto se proočkovanost zvedá pomalu. „Rozhodně se mělo na třetí dávky tlačit daleko dřív. Je to jedno z dalších zanedbání odcházející vlády a nedůsledného přístupu při řešení priorit, kterou přeočkování zejména u nejstarších kategorií nepochybně je,“ uvedl virolog a ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer.
Posilovací dávku vakcíny dostalo jen 10 procent lidí starších 70 let. Pro další vývoj epidemie je to přitom zásadní problém. „Protože v rizikových skupinách obyvatel je nejvíce závažných případů, takzvaných průlomových infekcí. Všichni starší než 65 let a všichni chronicky nemocní (i mladší) by rozhodně měli dostat posilovací dávku vakcíny šest měsíců po předchozí dávce,“ uvedl vakcinolog a člen poradní skupiny MeSES Daniel Dražan.
Část expertů zdůrazňuje, že vláda zaspala v logistice i přesvědčování lidí.
Kabinet s koncem léta osekal velké množství očkovacích center. V těch zbývajících se nyní tísní lidé ve frontách a na dávku čekají i několik hodin. „Kapacity dostatečné nejsou. Když stojí unavený osmdesátiletý člověk někde dvě hodiny o berlích, tak pak řekne známým a sousedům: Je to hrozné, tam nechoďte,“ obává se Vobořil.
Podle mluvčího Ministerstva zdravotnictví Daniela Köppla se nyní ministerstvo soustředí na posílení mobilních očkovacích týmů, které se zaměří i na méně dostupné a málo proočkované regiony.
Ohledně vakcinace dál vázne pomoc praktických lékařů. Teprve se startem listopadu dostávají do ordinací menší balení nejžádanějších mRNA vakcín od společností Pfizer/BioNTech. Za zpožděním stojí především spojitosti s výběrem nového distributora vakcín. Kabinet dodatečně zjistil, že pro skladování více než 10 milionů objednaných dávek nemá dost skladovacích prostor.
Grubhoffer v tom vidí jeden z problémů. „Je to důsledek zpožděné logistiky. Vakcíny Pfizer měli mít praktici už počátkem října,“ zdůraznil.
Podle kritiků vázne i přesvědčování lidí, proč jsou třetí dávky potřeba. Marketéři zdravotnického resortu teď v kampani cílí hlavně na takzvané odmítače informací a snaží se je přimět k první dávce. „Když spustíme masivní komunikaci směrem ke třetí dávce, dostaneme se do podobného problému jako loni. Nabudíme velké očekávání s kampaní, ale bude se týkat hrozně malého počtu lidí,“ namítl Köppl. Podle něj tak dává logiku spustit cílenější kampaň až na přelomu listopadu a prosince, kdy bude mít nárok na očkování několik milionů lidí.
Česko s přístupem k boostovacím dávkám dlouho otálelo. Když Podané ruce v květnu vydaly předběžné výsledky studie o tom, že imunita proti covidu-19 u starších lidí razantně klesá už po čtyřech měsících od očkování, část odborníků se průzkumu vysmála. Poukazovali na chabou metodologii i malý počet účastníků. Vobořil přitom zdůrazňoval, že „tečka“ omílaná v ministerské kampani je nesmysl. „Výrobce od první chvíle deklaroval účinnost vakcín jen šest měsíců,“ připomněl.
Šef České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek ještě v polovině prázdnin opakoval novinářům, že zatím nejsou k dispozici data, zda bude třeba některým skupinám populace posilující dávku podat. V té době už přitom řada západoevropských zemí v čele s Velkou Británií připravovala detailní koncepce a národní strategie. V Česku přípravy vázly.
Vakcinolog Chlíbek bude šéfovat i Národnímu institutu pro zvládnutí pandemie, který má radit nové vládě. Nyní už o boostovacích látkách mluví jinak. „Ukázalo se, že speciálně u seniorů ochrana v čase klesá a hranice je šest měsíců. Nemocnice se začínají plnit seniory, kteří mají více než půl roku po očkování,“ uvedl pro server lidovky.cz.
„I u naší vědecké komunity je taková zvláštnost, že se čeká na to, co se řekne ve světě. Všechno děláme alibisticky a byrokraticky dlouho. Chybí operativa, schopnost pochopit, co je aktuálně potřeba udělat,“ kritizoval Vobořil.
Také Grubhoffer uznává, že vědci měli po očkování volat rázněji. „Je pravděpodobné, že ani odborná společnost nebyla dostatečně důsledná,“ řekl.
Pozitivní účinek třetích dávek potvrzují data ze zahraničních studií. „Byly zveřejněny předběžné výsledky účinnosti boosteru, třetí dávky očkování mRNA vakcínami, na statisících očkovaných v Izraeli. Výsledky jsou ohromující: Třetí dávka snižuje u lidí nad 65 let pravděpodobnost těžkých následků covidu o víc než 95 % (dvacetkrát!),“ upozornil minulý týden na Facebooku biochemik Jan Konvalinka.
Přeočkování podle expertů nese minimální rizika kontraindikací. „Nicméně je jasné, že někteří je potřebují více než jiní. Třeba zdravý třicetiletý učitel, který dostal druhou dávku v dubnu, potřebuje tu posilovací mnohem méně než osmdesátiletý obézní diabetik, který dostal druhou dávku v únoru,“ sdělil Dražan.
Z covidu-19 se podle expertů stane především sezonní záležitost. A upozorňují, že přeočkování se stane pravidlem. „Budou se k tomu vždy připravovat vakcíny, které ponesou informaci předpokládané a šířící se subvarianty koronaviru. Tak to může vypadat už v blízké budoucnosti,“ dodal Grubhoffer.
