Článek
„Splatnost“ faktury, kterou komunisté obrazně řečeno vystavili vládě premiéra Andreje Babiše, se blíží. Podpora při hlasování o důvěře i nedůvěře kabinetu, při schvalování zákonů i při nadcházejícím klíčovém hlasování o rozpočtu na příští rok nebude mít vládní koalice zadarmo.
První reálné ústupky „na oplátku“ už se přitom rýsují. Členové rozpočtového výboru z řad hnutí ANO a ČSSD svými hlasy poslali do závěrečného projednávání ve Sněmovně největší navrhovaný přesun peněz v rámci již odsouhlaseného rozpočtového rámce. 600 milionů korun na opravu a rozšiřování obecních škol a školek prosadila členka rozpočtového výboru, komunistka Miloslava Vostrá. Ta se netajila tím, že tento přesun bude pro komunisty při závěrečném hlasování o schválení či neschválení rozpočtu klíčovou podmínkou.
Bez stovek milionů korun se kvůli tomuto zásahu budou muset v příštím roce obejít Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho program na podporu cestovního ruchu a bydlení. A také resort životního prostředí, který na boj s klimatickými změnami a za lepší ovzduší dostane o tři sta milionů méně, než se původně plánovalo.
Miliony pro bojovníky za svobodu
„Vděčnost“ vládní menšiny za komunistickou podporu lze v rámci jednání o rozpočtu nalézat i v detailech. Kontroverzní Svaz bojovníků za svobodu měl podle původního plánu dostat přes šest milionů korun.
Opoziční poslanci příspěvek organizaci, která na podzim udělila medaili Za svobodu komunistickému poslanci a předlistopadovému příslušníku Pohotovostního pluku SNB Zdeňku Ondráčkovi, odmítají. „Je bytostně amorální, aby pofidérní spolek adoroval bývalé estébáky, konfidenty, komunistické policisty a jiné přisluhovače režimu, kteří se v tomto státě drželi 40 let za pomoci vražd a sovětských tanků z veřejných peněz,“ shrnul námitky poslanec ODS Jakub Janda.
Na rozpočtovém výboru se duo poslanců Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a Věra Kovářová (STAN) pokusilo peníze pro Svaz přesměrovat Československé obci legionářské. Ta za peníze měla zrekonstruovat Larischovu vilu, symbol československého odboje za druhé světové války. Jenže návrh na výboru neprošel. Prosadit se ho tak při hlasování pokusí poslanci v rámci pozměňovacích návrhů přímo na plénu.
Peníze svazu přitom původně nechtěl poslat ani premiér Babiš. „Já s tím určitě nebudu souhlasit,“ prohlásil na říjnovém plénu Sněmovny s tím, že neví, kdo částku pro Svaz vůbec navrhl. Hlasování poslanců na rozpočtovém výboru ale naznačuje, že názor nejspíš předseda vlády od té doby změnil.
Zdanění restitucí má zpoždění
Klíčová pečeť na dohodě o spojenectví mezi vládními stranami a KSČM se jmenuje „zdanění církevních náhrad“. Dodatečně odvést daň za zhruba 59 miliard korun, které stát přislíbil v následujících třiceti letech církvím vyplatit za nevrácený majetek, se hnutí ANO spolu s ČSSD zavázalo už v koaliční dohodě. Státu by se tak za celé období mohlo z vyplacené částky vrátit asi jedenáct miliard.
Kdy se na návrh dostane, však není jisté. Přesto, že je jeho projednávání v programu probíhající schůze a vládní předloha počítala s účinností už od ledna 2019. Kvůli diskuzím o rozpočtu se na něj však letos už pravděpodobně nedostane.