Článek
Nižší stupeň krizového stavu je stav nebezpečí.
V České republice nouzový stav vyhlašuje vláda nebo předseda vlády na základě ústavního zákona (110/1998 Sb.) o bezpečnosti České republiky.
Kabinet může omezit osobnostní práva. Pravomoc vlády omezit práva osob je dána v zákoně o krizovém řízení (č. 240/2000 Sb.). Vláda tato omezení musí specifikovat.
Nouzový stav může být vyhlášen buď pro celé území státu, nebo pro vymezené území (např. vyjmenované kraje nebo správní obvody obcí s rozšířenou působností).
Bez schválení Poslaneckou sněmovnou může nouzový stav trvat maximálně 30 dnů.
Co se v nouzovém stavu změní?
Vláda může nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území, zakázat vstup, pobyt a pohyb na vymezených místech, rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace či rozhodnout o bezodkladném provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení veřejného ohrožení vyplývajícího z krizové situace.
Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců.
V Česku byl tento institut v minulosti vyhlašován především v souvislosti v povodněmi, například v roce 2002 či 2007, ale například i při orkánu v roce 2007.
