Článek
Vláda na pondělním jednání schválila řadu úlev pro podnikatele. Pokud její návrhy projdou, nebudou muset živnostníci půl roku platit zálohy na sociálním pojištění, odloží se evidence tržeb a podnikatelům stát proplatí až 80 procent mezd jejich zaměstnanců.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ale také bez dalších detailů informoval o prodloužení karantény a uzavření obchodů.
„Veškerá opatření, která vláda vydala v rámci stavu nouze se prodlužují do 1. dubna,“ okomentoval to po pondělním jednání vlády Hamáček.
Už ale nezmínil, že nejde o prodloužení, ale přijetí úplně nového opatření. Navíc podle jiného zákona než dosud. Do 24. března se omezení pohybu osob a maloobchodního prodeje odkazovalo na krizový zákon, nově se ale už řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví. Nevyhlásila ho navíc sama vláda. Vzala pouze na vědomí mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví. Na problém upozornil jako první webový portál Česká justice.
Může se to zdát jako detail. Pro podnikatele jde ale o zásadní krok. Zatímco podle krizového zákona mohou žádat o náhradu škody, v novém režimu zákona o ochraně veřejného zdraví už ne. Jak už Seznam Zprávy popsaly v předešlém článku, restaurace mají například právo na proplacení prošlých potravin, a mohly by dokonce zkusit uplatnit nárok na ušlý zisk. Stejně jako všichni ostatní podnikatelé, kteří doloží, že škody přímo souvisely s opatřeními, která vydala vláda.
Podle nového opatření to už ale možné není.
„Paragraf 36 krizového zákona předpokládá, že škody, které jsou způsobeny kvůli krizovým opatřením, nahradí v konečném důsledku stát. Zákon o ochraně veřejného zdraví, na základě kterého vydalo Ministerstvo zdravotnictví ta mimořádná opatření účinná od úterních šest hodin ráno, ale nic takového neobsahuje,“ vysvětluje advokát Daniel Zinrák.
Zákon o ochraně veřejného zdraví tak vůbec nepředpokládá, že by se nějaké škody v důsledku mimořádných opatření měly nahrazovat. Zinrák navíc připomíná, že na poli veřejného práva platí, že co není zákonem výslovně dovoleno, je zakázáno. I kdyby tak stát chtěl, nahrazovat škody podle zákona o ochraně veřejného zdraví nemůže.
„Zdá se mi to jako taková právnická chytristika, kterou se stát vymaní z povinnosti hradit škody. Podle krizového zákona mají podnikatelé nárok na odškodnění, podle zákona o ochraně veřejného zdraví to není možné,“ dodává Zinrák.
Opatření na tiskové konferenci po jednání vlády představil ministr vnitra Jan Hamáček. Ten se ale nechtěl vyjadřovat k otázce, proč vláda zamezila podnikatelům možnost žádat o náhradu škody.
„Tohle je otázka na autora tohoto konceptu a to je Úřad vlády,“ řekl k tomu pouze Hamáček.
Seznam Zprávy se proto obrátily s dotazem na Úřad vlády, proč k tomuto kroku přistoupil.
„Vláda jako ‚hlavní‘ krizový orgán probírá veškerá opatření v rámci nouzového stavu, která jsou navrhována. Řada opatření souvisí s ochranou veřejného zdraví a pro operativnější formu jsou tato po projednání ve vládě přijímána formou mimořádného opatření Ministra zdravotnictví,“ vyhnula se odpovědi mluvčí vlády Jana Adamcová.
Ministerstvo zdravotnictví si ale uvědomuje, že vláda podnikatelům vzala právo na náhradu škody. Kompenzace jsou však podle resortu dostatečné.
„Ano, krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví mají jiné režimy odškodňování. Vláda ale přijala celou řadu opatření s cílem podpořit podnikatele v době epidemie koronaviru,“ obhajuje opatření přijatá na základě zákona o ochraně veřejného zdraví mluvčí Ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Není navíc jasné, zda vláda postupovala při vyhlášení nouzového stavu a předchozích mimořádných opatřeních podle zákona. Brněnský advokát David Záhumenský podal k Městskému soudu v Praze návrh na jejich zrušení. Záhumenský upozorňuje na to, že podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR musí vláda současně s vyhlášením nouzového stavu vymezit, která lidská práva omezuje a které povinnosti ukládá, a také v jakém rozsahu. To se podle něj nestalo.
Městský soud ale jednání odročil, protože sama vláda v pondělí svá opatření zrušila a nahradila je přijetím už výše popsaných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví.
Tento postup ale není podle názoru právníků Záhumenského a Zinráka v pořádku.
