Článek
Členové poradního ekonomického týmu Ústředního krizového štábu, který je sestavený z vlivných českých odborníků, varují před novým nástrojem na pomoc firmám, který v pondělí schválila vláda.
Jde o takzvaný „loss carryback“. Za tímto termínem se skrývá možnost uplatnit letošní finanční ztrátu na dani z příjmů fyzických a právnických osob za loňský a předloňský rok.
„Vznikne jim tak určitý přeplatek na dani z minulosti a následně o tento přeplatek mohou zažádat. To znamená, že by měli okamžitě dostat od státu hotovost,“ vysvětluje podstatu pomoci Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance, který je pod otevřeným varováním podepsaný.
Návrh ovšem nestanovuje žádný strop pro případné vratky. A to může mít podle ekonomů zásadní dopady. Zejména velké firmy by to motivovalo vytvářet kreativně velké ztráty.
„Hlavní výtka je, že pokud nebude systém omezený, tak se může Česko stát odkladištěm ztrát pro firmy z celé Evropy. Řada velkých mezinárodních společností sem ty ztráty bude převádět,“ říká Jan Bureš.
„Jsou to otevřené dveře do státního rozpočtu,“ okomentoval to Martin Fassmann, ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů, další signatář varování. A dodává, že na takto otevřené dveře by podle něj doplatili i občané a obecní rozpočty.
Právě fakt, že by část nákladu nesly i obecní rozpočty, považují ekonomové ze velký problém. Obce a města už teď upozorňují, že musí rušit plánované investice. A to i kvůli tomu, že se podílejí na nákladech za kompenzace pro podnikatele známé jako Pětadvacítka.
„Pokud by to mělo ohrozit obecní investice, tak je to v tuhle chvíli to nejhorší, co se nám může stát, a nedává to smysl,“ říká hlavní ekonom Patria Finance.
Podle Jana Bureše by státní rozpočet mohl přijít o 30 miliard korun a považuje to jen za hrubý odhad. Martin Fassmann ovšem s poukazem na to, že by taková pomoc motivovala velké společnosti do Česka převádět ztráty, tvrdí, že by mohla být konečná cena daleko vyšší.
Ekonomové mají zároveň k návrhu, který v pondělí schválila vláda, řadu dalších připomínek. Podle Fassmanna to zvýhodňuje velké firmy před menšími. Podle Bureše pak podpora nemotivuje firmy držet zaměstnance a dosáhnou na ni i firmy, které to nepotřebují.
