Článek
Teď asi není ten správný čas na tvrdé politické šarvátky, přesto se ale nelze nezeptat: Má vláda stále vaši podporu v tom, co dělá s nákazou koronaviru?
Skutečně prožíváme velmi vážnou situaci. Nejen my, ale celé Evropa. A já chápu, že jsou potřeba i velmi razantní opatření. Chápu také, že je možné u toho udělat i nějaké chyby. Jsem dalek využívat situaci k politickému boji. I já říkám, pojďme táhnout za jeden provaz, pojďme hledat společně řešení, leccos lze omluvit. To, co ale považuji za obrovské selhání – a tady mlčet opravdu nemohu – je problém s nedostatkem ochranných pomůcek. Nejpalčivější je to u lidí, kteří pracují v „první linii“, u lékařů a sestřiček, ale i třeba i u lidí v sociálních službách. Je zjevné, že tuto oblast vláda zcela podcenila. To zanedbání je až alarmující.
Kdo konkrétně selhal?
Je to selhání celé vlády, v prvé řadě premiéra a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Já jenom připomenu, že už 28. ledna jsme chtěli být v Poslanecké sněmovně o této věci informováni. Nepovedlo se to. Byli jsme ministrem Vojtěchem ujištěni, že všeho je dost, všechno je v pořádku.Teď se ukazuje, jak je to doopravdy. Slyšeli jsme už různé sliby, kolik těch respirátorů a roušek dodají, ale vidíme, jak obrovské problémy lékaři po celé republice mají. I na mě se teď obrací spousta lidí, kteří ochranné prostředky potřebují a nedostali je. Dokonce slyšíme i kritiku přímo z vládního hnutí ANO.
Je to tedy tak, že vládou vydaná restriktivní opatření v zásadě podporujete, nicméně selhání spatřujete v technickém zabezpečení boje s koronavirem?
Já opravdu váhám, jaká slova použít. Moc bych si přál, abychom skutečně táhli za jeden provaz. Chtěl bych také vyzvat veřejnost k větší zodpovědnosti, aby lidé více pomáhali seniorům a osobám se sníženou imunitou, chovali se k sobě ohleduplně. Nechci toho využívat k laciné kritice. A mohl bych třeba mluvit o zmatenosti informací podávaných panem premiérem. Neudělám to, do toho se fakt nechci pouštět. Co však při nejlepší vůli přejít nemohu, je právě to nezajištění respirátorů a dalších ochranných pomůcek. Když slyším, že ve Slaném si v nemocnici šijí roušky a potom je perou, tak je to strašné. Píší mi i soukromí lékaři, že pro státní nemocnice alespoň něco je, pro ně vůbec nic. Každý rozumný člověk ví, že pokud nebudou chráněni lékaři a zdravotníci, nebude mít brzy kdo s tou nemocí bojovat.
Může v tom průšvihu opozice nějak pomoci?
Opozice může těžko zajistit to, co by měla dělat vláda. Samozřejmě i já mluvím s našimi primátory, starosty, kteří se také snaží dělat, co mohou, ale to základní musí zajistit stát. To je to krizové řízení, to je ten krizový management. Bez státu to nejde.
Lidé se ptají, jak je možné, že Slovensko je vybaveno lépe.
Tamní vláda totiž nedělá PR a intenzivně se tomu věnuje.
Kdybyste teď byl na místě premiéra, jak byste ten problém řešil vy?
Já bych to hlavně řešil mnohem dříve. Nespoléhal bych se na to, že se to „nějak“ vyřeší. Premiér má k dispozici informace, které opoziční politik nemá, a premiér nemůže situaci podceňovat. Já sám jsem se byl podívat za lékaři, mluvím s nimi a všichni si stěžují. Není to tak, že by mi někdo řekl, u nás je to v pořádku. Navíc nestačí jedna dodávka respirátorů. Ten respirátor má životnost maximálně několik hodin nebo den, je třeba další várka. Všechno je strašně pomalé. Naše humanitární pomoc šla do Číny v situaci, kdy v Číně už ta epidemie byla za vrcholem a bylo jasné, že my ty věci budeme také potřebovat.
O tom všem chcete mluvit v úterý s panem premiérem?
Chtěli bychom. My jsme se chtěli původně sejít dříve, pan premiér na to nereaguje, ale je svoláno politické grémium Sněmovny, na kterém přislíbil účast. Kdybychom i my byli dobře informováni, tak samozřejmě můžeme informace předávat dále. Když ty informace od vlády nemáme, je to obtížné. Ale znovu říkám, já nechci kritizovat, jediné, co chci řešit, jsou ty ochranné pomůcky.
