Článek
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů zatím nenašli shodu na nastavení pravidel kurzarbeitu. Dnešní dvouhodinové mimořádné jednání širšího předsednictva tripartity skončilo bez výsledku. ČTK to sdělila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula ČTK řekl, že se dál bude hledat kompromis. Odbory proto navrhují prodloužit dočasný kurzarbeitový program Antivirus s příspěvky na mzdy do konce roku, aby byl čas na přípravu kurzarbeitu.
Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim pak poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas. Vláda o návrhu novely s nastavením pravidel jednala minulé pondělí i ve středu, shodu ale nenašla a nerozhodla. Dnes měla zasedat od 14:00. Premiér Andrej Babiš (ANO) svolal ale mimořádnou schůzku se zástupci zaměstnavatelů a odborů. „Kurzarbeit bez výsledku,“ poznamenala po dvouhodinovém jednání ministryně.
Dnešního jednání se zástupci odborové konfederace, Svazů průmyslu a dopravy či Hospodářské komory se vedle Babiše a Maláčové účastnil i šéf ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček a vicepremiéři Alena Schillerová a Karel Havlíček (oba za ANO). „Je jisté, že kurzarbeit kabinet dnes neschválí. Bude se hledat kompromis. Rozdíly tu stále jsou,“ míní Středula.
Kurzarbeit by měl podle plánu od listopadu navázat na dočasný vládní program Antivirus s příspěvky na mzdy, který má skončit na konci října. Odbory navrhují, aby vláda vyplácení podpor prodloužila do konce roku. Podle Středuly by tak vzniklo víc prostoru pro přípravu a přijetí kurzarbeitových pravidel. O případném prodloužení Antiviru mluvili už dřív i zaměstnavatelé.
Shoda podle informací ČTK není třeba na výši kurzarbeitové náhrady, kterou by měl pracovník dostávat od státu za neodpracované hodiny. Rozpor je také v tom, kdy by se mělo ke kurzarbeitu přistoupit. Podle poslední dostupné verze novely o zaměstnanosti opatření vždy měla zavést jen vláda. Zaměstnavatelé i někteří ekonomové jsou proti. Podle nich se má nástroj začít využívat při určitých ekonomických potížích, ne po politickém rozhodnutí. Rozpory jsou i v pohledu na to, jaké by firmy se zkrácenou prací měly platit odvody. Otazníky jsou i u nastavení vzdělávání lidí, pro něž podnik nemá práci. Jasné nejsou ani dopady na státní rozpočet či další záležitosti.
