Článek
V uplynulých dvou letech se české úřady snažily vytrvale bojovat proti nálezům auditorů Evropské komise o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Uspěly ale jen v drobnostech. Z hlavního závěru, že Česko v osobě předsedy vlády porušuje evropské i národní předpisy, Brusel nijak neustoupil.
Babišova vláda by stanovisko Komise ráda zvrátila u soudu. Problém je však v tom, že to úplně jednoduše nejde. Auditní zpráva se totiž nedá zažalovat u Evropského soudního dvora. A nerýsuje se ani možnost, že by se sporem přímo zabýval český soud.
Jistou nemohoucnost v tom, jak audity zvrátit, otevřeně přiznaly v pondělí dvě ministryně za Babišovo hnutí ANO.
„České orgány zastávají právní názor, že z hlediska nastavení řídicích a kontrolních systémů a jejich aplikace při čerpání fondů EU v podmínkách České republiky k porušení předpisů nedošlo. To je také důvod, proč české orgány nyní analyzují možné právní kroky, které by vedly k získání rozhodnutí u soudu,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Zároveň však ministryně citovala z předloňského rozhodnutí Evropského soudního dvora, který řešil spor mezi Polskem a Evropskou komisí. V usnesení je jasně řečeno, že závěrečná zpráva o auditu sama o sobě nezakládá právní účinky, a tudíž není napadnutelná žalobou pro neplatnost před soudním dvorem.
„Hledáme cesty, jak dosáhnout toho, aby rozhodl evropský soud. A tuto cestu zatím nemáme,“ přiznala ministryně financí Alena Schillerová.
K tomu, aby se spor dostal před evropský soud, by Evropská komise nebo jiný evropský orgán musely vydat směrem k Česku nějaké rozhodnutí. K tomu se však zatím neschyluje.
„Dostačující by bylo i rozhodnutí českého soudu v dané věci, ale takové k dispozici není,“ řekla ministryně.
Schillerová také upřesnila, co chce vláda konkrétně napadnout. Vadí jí, že si Evropská komise nevykládá jen evropské, ale také národní předpisy, konkrétně zákon o střetu zájmů, který byl v roce 2017 kvůli Babišovi zpřísněn.
„Vyložit český zákon může český soud. Případně by mohl řešit evropský soud, kdybychom se dostali do další fáze řízení,“ řekla Schillerová.
Obě ministryně na úterní tiskové konferenci obhajovaly tvrzení, že Česko nemuselo vracet Bruselu žádné investiční dotace, které po září 2017 nárokovala skupina Agrofert.
„Podle informací, které mám k dispozici, řídící orgány po 1. září 2017 neposkytly žádnou další dotaci firmám z holdingu Agrofert,“ uvedla Schillerová. Zdůraznila, že dotace schvalují úředníci, nikoli politici.
Jediné peníze pro Agrofert, které unijní auditoři zpochybnili a které Česko přesto proplatilo ze státního rozpočtu, byly dotace pro tři firmy holdingu za celkem 3,1 milionu korun.
„Řídící orgány si, tak jak to já vnímám, stojí za tím, že to bylo vyplaceno oprávněně,“ dodala k tomu Schillerová.
