Článek
Místo dosavadních 12 200 až 24 400 korun má činit minimální mzda 13 350 až 26 700 korun. Na těchto částkách se minulý týden dohodly koaliční strany. Návrh nařízení připravilo Ministerstvo práce. Za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 000 lidí.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před jednáním kabinetu upozornila na náklady, které navyšování znamená pro podnikatele. Avizovala, že se při dnešním hlasování zdrží.
Minimální mzda naposledy rostla letos v lednu o 1200 korun na 12 200 korun. Pravidelně každý rok ji začala v minulém volebním období zvedat Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. O navýšení ale rozhodovala v srpnu či září, loni před volbami jí to trvalo do začátku října. Teď se koaliční hnutí ANO a ČSSD na přidání shodly až v půli listopadu.
Sociální demokraté původně navrhovali růst o 1500 korun, pak ustoupili na 1200 korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) mluvil o tisícikoruně, minulý týden o 1100 korunách. Odbory požadovaly navýšení o 1500 korun, zaměstnavatelé souhlasili s 800 korunami. Tripartita shodu nenašla.
Minimální mzda se tak od ledna podle návrhu zvedne o 9,4 procenta. Průměrná mzda by měla podle odhadů Ministerstva práce příští rok růst o 6,5 procenta. Resort práce v podkladech pro vládu uvedl, že nejnižší výdělek má motivovat k práci a chránit před chudobou, proto musí být dostatečný. Lidé, kteří za minimální odměnu pracují, by neměli být závislí na sociálních dávkách, dodalo ministerstvo. Minimální mzda je podle statistik dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby.
Průměrná minimální hodinová mzda se od ledna zvýší ze 73,20 na 79,80 koruny. Zaručená mzda, kterou zákoník práce zavedl v roce 2007, se vyplácí v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Za hodinu by tak výdělek měl činit podle kvalifikace a složitosti vykonávané činnosti od 79,80 do 159,60 koruny místo dosavadních 73,20 až 146,40 koruny.
Zaměstnavatelé s navrhovaným zvýšením minimální mzdy nesouhlasí. Vadí jim, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Nařízené přidání by příští rok mělo firmy podle podkladů pro vládu vyjít na 3,2 miliardy korun, na jednoho zaměstnance s minimálním výdělkem by to včetně odvodů mělo být za rok o 18 492 korun víc. Z rozpočtů by si růst měl vyžádat asi 714 milionů navíc. Z toho 366 milionů by poskytl stát, téměř 278,7 milionu samosprávy a 68,8 milionu pojišťovny. Stát by na sociálním pojištění mohl vybrat o 920 milionů víc a na zdravotním o 390 milionů víc. Proti růstu minimální mzdy se staví i Svaz měst a obcí a Ministerstvo školství. Žádají od státu z rozpočtu na platy víc peněz.
Podle Ministerstva práce odpovídala minimální mzda loni hodnotě 37,3 procenta průměrné mzdy. Letos by to mohlo být 38,2 procenta. Sobotkova vláda si v minulém volebním období předsevzala, že minimální mzdu přiblíží ke 40 procentům průměrného výdělku. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v novele zákoníku práce teď navrhuje, aby minimální mzda odpovídala od ledna vždy polovině průměrné mzdy z předloňska. Podle dřívějšího návrhu bývalé šéfky resortu Jaroslavy Němcové (ANO) se měla minimální mzda stanovit jako 0,44násobek průměrné mzdy.
Výše minimální mzdy hraje roli u některých daňových záležitostí a odvodů. Rodiče mohou uplatnit třeba školkovné podle vydaných nákladů, a to nejvýš do výše minimální mzdy. Z nejnižšího výdělku se stanovuje také třeba zdravotní pojištění pro lidi bez zdanitelných příjmů.
