Článek
Vláda dnes schválila model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů.
Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Havlíček i energetická společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly ekologické organizace.
„Výkupní cena může být jak pod tržní cenou silové elektřiny, tak nad ní. Finální dopad v době aplikovatelnosti pravidla tak může být jak negativní, tak pozitivní. Dopad se rozloží mezi zákazníky podle velikosti jističe - při nižší spotřebě či podle spotřeby elektřiny - při vyšší spotřebě elektřiny,“ uvedlo v podkladech k materiálu Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Havlíček v květnu uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů.
Už dříve odhadl, že výkupní cena by se mohla pohybovat mezi 50 až 60 eury (asi 1320 až 1600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Předkládaný materiál žádný návrh částky neobsahuje, má být obsažen až ve smlouvě o výkupu. Cena elektřiny na pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně kolem 45 eur (asi 1190 Kč) za MWh.
„Při rozdílu výkupní ceny a tržní ceny silové elektřiny ve výši deset eur by mohl činit doplatek průměrné domácnosti se spotřebou 3,3 MWh ročně - může odpovídat čtyřčlenné domácnosti standardně vybavené elektrickými spotřebiči včetně elektrické varné desky a trouby, která však nepoužívá elektřinu na vytápění a ohřev teplé vody - necelých 100 Kč/rok,“ napsalo v podkladech pro vládu MPO.
„Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,“ řekl ČTK už dříve výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba vlastněná státem za předem stanovenou cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny, by byla uzavřena minimálně na 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným.
Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Model financování nového dukovanského bloku schválila vláda před týdnem. Zařízení by stát při výstavbě měl financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Smlouvy mezi státem a ČEZem o stavbě nového dukovanského bloku budou podepsány v úterý.
