Článek
Vláda couvá. Zákon, který umožní podporu budoucí jaderné elektrárny v Dukovanech z kapes spotřebitelů, se nebude ve sněmovně schvalovat v mimořádném zrychleném režimu. Projde standardním trojím čtením.
Seznam Zprávám to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček po včerejším jednání Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů. Snahu vlády protlačit narychlo sepsaný zákon, který se začne používat nejdříve ve druhé půli 30. let, ve zrychleném režimu ještě do prázdnin, kritizovala opozice i odborná veřejnost.
„My jsme to zvlášť urychlovat ani nechtěli, půjdeme normální cestou. Chtěli bychom jen, aby zákon vstoupil v platnost začátkem příštího roku,“ řekl včera ministr. A zároveň ujišťuje, že norma bude pro občany nakonec výhodná.
Elektřina za trojnásobek
Podle analýz, jimiž disponuje stálý výbor pro výstavbu jaderných zdrojů, stoupne do doby dostavby nové elektrárny kolem roku 2036 cena elektřiny na 100 až 140 eur za megawatthodinu. Energie má podle prognóz podražit kvůli zavádění nových nízkoemisních technologií, emisní regulaci a zavírání fosilních zdrojů. Německo navíc do roku 2022 končí s jadernou energetikou, ve střední Evropě má být o elektřinu nouze.
Růst, se kterým stát počítá, by byl velmi prudký. Dnes se megawatthodina prodává na burzách zhruba za 43 eur. A dá se čekat, že nadcházející hospodářská krize ceny energie, stejně jako ostatních komodit, bude srážet. Po poslední krizi trval propad energetického trhu několik let.
Odhad budoucí ceny je důležitý. Stát slibuje, že předem zaručí pevnou výkupní cenu elektřiny z nového jaderného zdroje. Výše garance zatím není známá. Podle Havlíčka by se však měla pohybovat kolem 50 až 60 eur za megawatthodinu. „Rádi bychom se dostali na takovou úroveň,“ říká ministr.
Pro srovnání: Britská vláda zaručila výkup elektřiny z nově budované „jaderky“ Hinkley Point v přepočtu za zhruba 103 eur za megawatthodinu. Česká garantovaná cena má tedy být nesrovnatelně nižší.
Nejistá sázka
Bude-li výkupní cena nižší než tržní cena elektřiny po rozjezdu nových Dukovan, budou na tom spotřebitelé vydělávat: poplatek na podporu jaderné energetiky, který se jim bude započítávat do jejich faktur, by šel do záporu a elektřinu by jim fakticky zlevňoval.
Pokud ale bude naopak tržní cena elektřiny nižší než státem garantovaná výkupní cena elektřiny z jádra, spotřebitelé by na mechanismus dopláceli. Podobně jako jim dnes zvyšuje platby za elektřinu poplatek na podporu obnovitelných zdrojů energie.
Podle Havlíčka však znamená jaderný poplatek pro budoucí spotřebitele menší riziko. „Předpokládáme, že cena elektřiny proti současné době výrazně podraží. I kdyby ale její cena proti dnešku hypoteticky klesla třeba na 25 eur za megawatthodinu – a my bychom vykupovali jadernou energii za 55 eur, bude se doplácet na podporu jádra asi pět miliard korun ročně. Na podporu obnovitelných zdrojů dnes dáváme všichni 46 miliard ročně,“ srovnává ministr.
Státní úvěr
Výbor pro nové jaderné zdroje včera jednal také o financování budoucího reaktoru. Podle Havlíčka by měl projekt z 30 procent financovat ČEZ z vlastních zdrojů, zbytek mají pokrýt úvěry. Premiér Andrej Babiš na dnešní tiskové konferenci sdělil, že půjčku na stavbu nového bloku poskytne firmě stát.
Havlíček potvrdil, že právě finanční náklady budou výrazně ovlivňovat cenu celé obří zakázky. Základní cena za stavbu 1200megawattového reaktoru, kterou vláda i ČEZ odhadují na šest miliard eur, tedy zhruba 162 miliard korun, se kvůli nákladům na úvěry může zvednout o další desítky miliard korun.
„Stát si může půjčovat nejlevněji, proto by byla půjčka od státu nejvýhodnější,“ řekl ministr. Dodal ale, že pro tento model bude třeba získat souhlas Evropské unie.
EPC, ale veto pro ČEZ
Jasnější je po včerejšku také dodavatelský model, byť o něm „jaderný výbor“ sám nerozhoduje. „Toto je plně v rukou investora, tedy ČEZ,“ řekl ministr. Členové výboru se ale podle něj přiklánějí k variantě dodávky na klíč, tzv. EPC kontraktu, kdy je za celou stavbu zodpovědný vybraný generální dodavatel.
„Jednali jsme předběžně s pěti zájemci o zakázku, všichni se předběžně vyjadřují v tom smyslu, že je pro ně EPC kontrakt nejvhodnější,“ řekl ministr.
Stát chce ale zároveň zajistit, aby i při variantě EPC kontraktu měl ČEZ jako investor možnost prosazovat na stavbu „své“ dodavatele a subdodavatele, prioritně z řad českých firem.
To může být podle energetického experta a podnikatele, spolumajitele skupiny Amper Holding Jana Palaščáka problém: „Model dodávky ‚na klíč‘ je u investic v energetice nejlepší variantou a u tak náročného projektu reálně jedinou možnou. Otázkou však je, nakolik dostane ČEZ volnou ruku řídit generálnímu dodavateli jeho subdodávky,“ říká Palaščák.
Právo veta vůči bezpečnostně či kvalitativně nežádoucímu subdodavateli je podle něj pro investora správné, ČEZ ale má mít zároveň možnost celý projekt vrátit státu. Tak to alespoň vláda už dříve schválila.
„Pak by ale ČEZ mohl státu vrátit projekt i se subdodavateli, které znovu vybere ČEZ, stejně jako generálního dodavatele. Celý projekt prostě nejvíce komplikují smlouvy státu s ČEZ, které ještě nikdo neviděl,“ říká Palaščák.
Jednodušší by podle něj proto bylo, kdyby stát celý jaderný projekt převzal a řídil přímo. „Pak by pravomoc modifikovaného EPC ve vztahu k subdodavatelům mohl účelně uplatnit v souladu s bezpečnostními materiály vlády,“ dodává majitel Amper Holdingu.
O roli generálního dodavatele se podle dosavadních informací ucházejí ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, China General Nuclear Power, francouzsko-japonská Atmea a severoamerický Westinghouse.
