Vláda s námi cvičí doleva–doprava, zlobí se šéfka 150 kantýn

Skupina GTH je trojkou mezi poskytovateli závodního stravování v Česku. Kromě podnikových kantýn a restaurací v administrativních komplexech provozuje také řadu školních jídelen, vaří i v nemocnicích. Celkově zaměstnává kolem 1600 lidí. Patří tedy k firmám, které od čtvrtka musí zajistit pravidelné testování na covid-19 pro všechny své pracovníky.

„První vlnu testování se nám zabezpečit povedlo i díky spolupráci s našimi klienty,“ říká šéfka a spolumajitelka firmy Daria Choděrová. „Z testování v dalších týdnech ale trochu obavy máme,“ dodává. Problém podle ní bude s kapacitami certifikovaných odběrových míst i se spolehlivostí domácího samotestování.

Nebyl pro vás problém se zajištěním testů, když vláda dala na přípravu plošného testování firmám jen necelé dva dny?

Provozujeme asi 150 restaurací ve zhruba 130 lokalitách, takže to vůbec není jednoduché. Nakoupit vlastní testy v tak krátké době je problém. Proto jsme požádali u klientů o možnost testovat naše zaměstnance v rámci jejich testování. Ono u některých klientů testování už probíhá několik týdnů, bylo to zaběhlé. Někde jsme neuspěli, klienti nám z kapacitních důvodů nebyli schopni pomoci. Tam jsme se rozhodli k využití veřejných testovacích míst. Naši zaměstnanci mají povinnost si třeba i v pracovní době na odběrová místa sami dojet a nechat se otestovat.

Nehrozí, že se tito lidé k testům do 12. března – tedy v termínu stanoveném vládou – nedostanou? V některých lokalitách, například na Kolínsku a Kutnohorsku, jsou termíny na antigenní testy v nemocnicích beznadějně obsazené na řadu dní dopředu…

Možná jsme byli rychlí a předběhli jsme jiné zájemce, ale máme pro naše lidi místa zarezervovaná. Zatím aspoň nemám zprávy z žádného regionu, že bychom neuměli testování zabezpečit.

Nebude problém testy každý týden opakovat?

Ano, toho se trošku bojíme. Já nechci dopustit – čistě kvůli bezpečnosti zdraví našich zaměstnanců – aby se testovali doma, pak přišli a řekli, že jsou negativní. Já jsem člověk, který rád důvěřuje, ale také prověřuje. Nechce se mi spoléhat na prohlášení zaměstnance, že se testoval a je v pořádku. Nemám jistotu, jestli si vzorek správně odebral. Skutečně chceme jít spíš cestou profesionálního testování. Ano, tady určitá obava je.

Jak se díváte na příplatek až 370 korun na den, který budou brát zaměstnanci v karanténě k nemocenským dávkám? Někteří manažeři se bojí, že lidé budou karantény zneužívat.

Tu obavu sdílím taktéž.

Máte s tím snad už nějakou zkušenost? Říká se, že lidé se naopak karanténám vyhýbají, protože dosud byli doma jen s 60 procenty svého výdělku.

Už se nám to párkrát stalo. Zaměstnavateli se těžko prokazuje, když někdo přijde a řekne „byl jsem v kontaktu, kontaktovala mě hygiena“. Většinou to všechno probíhá telefonicky, ne vždycky na to máme doklad a musíme tomu člověku věřit. Ano, myslím si, že systém je snadno zneužitelný.

Říkáte, že máte jen v Česku 150 provozoven. Kolik z nich je teď, na vrcholu nákazové vlny, skutečně v provozu? Museli jste kvůli covidu někde zavírat?

Že bychom sami museli zavřít kvůli covidu, to se mi za celý rok nestalo. Dva nebo tři klienti zavřeli vlastní provozy kvůli obavám, že by se u nich něco mohlo šířit, takže naše služby teď nechtějí. Školní jídelny máme v provozu, protože děti i v rámci distančního studia mají právo chodit na oběd. Samozřejmě jedou v omezeném režimu. Pak máme asi dva klienty v rámci průmyslu, kteří se rozhodli závodní jídelny na základě pondělního rozhodnutí vlády zavřít, ale teď se zase přiklonili k tomu, že je zase od pondělí otevřou. Je to takové cvičení chvíli doleva, chvíli doprava.

Narážíte na to, že vláda v pondělí pozdě večer zakázala provoz hromadného závodního stravování, a v úterý ten zákaz zase zrušila.

To pro nás samozřejmě byla zásadní komplikace. Aby někdo v osm hodin večer zveřejnil informaci, že se mají zavřít závodní restaurace a jídelny, a platí to od půlnoci?! V mnoha fabrika běží výdej večeří třeba od jedenácté hodiny večerní do jedné v noci. To jsou prostě věci, které ani nejdou zařídit.

My jsme byli nuceni ještě v pondělí svolat naše oblastní manažery k večerní poradě, narychlo jsme přijímali opatření, abychom byli schopni lidem druhý den poskytnout alespoň nějakou stravu. Není jednoduché změnit všechno během šesti hodin v systému, kde máte tisíce strávníků.

Jak dnes vlastně vypadají závodní kantýny, jak jsou zabezpečované proti nákaze?

My jsme celý rok pracovali s klienty na zvyšování bezpečnosti stravování. Podmínky, které tento týden vyhlásila vláda, už dřív naprostá většina jídelen splňovala. Zhruba 99,9 procent jídelen je upraveno tak, že jsou u stolů odebrány židle, u jednoho stolu sedí jeden až dva lidé. Dodržovaly se dvoumetrové odstupy. Mnoho klientů investovalo do přepážek na stoly. Postavily se plastové bariéry, aby spolu lidé neměli žádný kontakt. Stoly se čistí po každém strávníkovi. Dá se říct, že všechno, co vláda teď vyžaduje, už řadu měsíců v těch jídelnách standardně funguje.

Provozujete restaurace také ve velkých kancelářských komplexech. Dokážete podle zájmu o stravování vyhodnotit, jak se firmy staví k home officu, kolik bílých límečků dnes skutečně pracuje doma?

Loni v březnu při prvním lockdownu tento náš byznys klesl na nulu. Trvalo to několik měsíců. Poté se našly nějaké modely, jak zabezpečit v těchto provozech hygienu. Ale například jídelna, která standardně měla šest set, sedm set jídel, jich v této chvíli prodává tak stovku. A to ještě do krabiček, přes ulici, přes okénko. Ten pokles je razantní. Tady jsme někde na dvaceti, pětadvaceti procentech původního obratu, a dokonce některá byznys centra byla po určitou dobu úplně zavřená.

Nakolik podle vás přetrvá home office do budoucna?

Máme dokonce klienty, kteří nám oznámili, že se rozhodli zůstat v home officech úplně, že jim to víceméně vyhovuje. Každopádně v administrativních objektech nedojde k zásadnímu růstu stravovacích služeb minimálně ještě po dobu dalšího roku, myslím.

Mimochodem, jakou zkušenost s home officy máte vy sami na centrále GTH? Poslechli jste vládní výzvu a poslali lidi domů?

Naše centrála je relativně malá, pracuje zde asi třicet zaměstnanců. My jsme už před rokem přijali opatření, že se naši zaměstnanci v práci střídají. Třeba účtárna je rozdělena na dva týmy, které se nesmí potkat, abychom v případě nákazy a karantény neochromili chod celé firmy. Snažíme se, aby lidé pracovali doma, pokud do práce nemusí. Má to vliv na efektivitu práce jednotlivých zaměstnanců a na výkonnost společnosti, ale respektujeme tato opatření, protože si myslíme, že jsou ku prospěchu věci a můžou pomoci nám všem.

Patříte k manažerům, kteří mají své lidi raději pod dohledem, protože se obáváte, že doma nepracují dost intenzivně?

Tak je to o důvěře. My na centrále zaměstnáváme relativně hodně žen. A snažíme se jim vyhovět ve vyrovnanosti života mezi rodinou a prací. Takže i před covidem zde bylo mnoho žen, které prostě chodily do práce na čtyři hodiny, mohly odejít dříve a dodělávat si práci doma tak, jak jim to vyhovovalo. Aby stihly zabezpečit rodinu. Takže pro nás to není úplně nové. Pro nás je podstatné, aby práce byla včas hotová.

Jak na vaši firmu celá koronavirová krize dopadá hospodářsky? V gastronomickém průmyslu patříte k výjimkám, které nedostaly plný zásah, určitý pokles ale cítíte – prodáváte méně ve školách, v byznys centrech…

Jako jeden z mála oborů ve službách jsme měli štěstí. Nezastavil se celý průmysl, nezastavilo se zdravotnictví. Obrat nám loni klesl o 25 až 30 procent proti roku 2019, kdy jsme měli tržby kolem 900 milionů korun. Zaklepu na dřevo, podařilo se nám to ustát se ctí, jsme schopní dostát svým závazkům a všem lidem včas vyplatit mzdy. Taky jsme částečně čerpali nějaké dotace na zaměstnance, ale byly minoritní. V zásadě šly všechny dopady spíš na úkor našeho hospodářského výsledku. V zisku jsme poklesli okolo padesáti, šedesáti procent. Ale nedostali jsme se do minusu.

Co letos? Jak se zdá, bude nákazová vlna a s ní související restrikce silnější a zřejmě i delší než loni.

Určitě nám budou chybět ty tři dobré měsíce ze začátku loňského roku. Myslím, že v obratu dál poklesneme. Propad ve srovnání s rokem 2019 může být stejný, ne-li větší. Ale myslím si, že se nám stále bude dařit společnost držet na kladných číslech. Netroufnu si odhadovat kolik. Teď je těžké řešit, co se stane na straně klientů. Ono i u nich dochází k poklesu výroby, kapacity jídelen se snížily. Lidé někdy mají obavy chodit do jídelen. Je tu kombinace několika různých vlivů a nakonec každý klient se chová trochu jinak.