Článek
Podle poroty, jež udílí takzvané anticeny Big Brother Awards, stojí stát rozhodně na straně slídilů. A podobný názor mají i Piráti, kteří u Ústavního soudu napadli zákony umožňující plošně sledovat lidi na sociálních sítích. Vláda se ale rozhodla, že současnou legislativu bude před soudci hájit. A to jako vedlejší účastník. Proč chce mít stát přehled o tom, s kým komunikujeme?
V Duelu diskutují Mikuláš Ferjenčík z Pirátů a Kateřina Jamborová z odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra.
Vláda bude před Ústavním soudem hájit současné zákony, které umožňují plošné sledování lidí na komunikačních sítích. Ve středu schválila návrh Ministerstva spravedlnosti, aby do řízení vstoupila jako vedlejší účastník. Zákonná ustanovení napadli u Ústavního soudu Piráti, podle nich sběr dat o tom, komu lidé volají a kdy se připojují na internet, nemá výrazný vliv na objasňování kriminality.
Podnět Ústavnímu soudu iniciovali Piráti, podepsalo jej šest desítek poslanců ze šesti stran. Navrhovatelé tvrdí, že sběr dat o tom, komu lidé volají a kdy se připojují na internet, protiústavně porušuje právo na soukromí. Odvolávají se také na dřívější verdikty Ústavního soudu a Soudního dvora EU, který podle podnětu označil za nepřijatelný samotný princip plošného uchovávání dat.
Současné zákony umožňují uchovávat data o tom, na jaká čísla lidé volají a posílají textové zprávy, jak dlouho jejich hovory trvají, z jakého zařízení se připojují k internetu a na jak dlouho a kdy a komu posílají e-maily, upozorňují Piráti. Předloni policie podle nich požádala o uchovaná data téměř v půl milionu případech. Jejich využití ale nevedlo k poklesu kriminality ani ke zvýšení její objasněnosti.
