Článek
Pomoc by oni a jejich blízcí měli získat i na krizových telefonních linkách. Zlepšit by se měla dostupnost sociálních služeb. Rozšířit by se mohly preventivní prohlídky malých dětí, které by měly včas případnou poruchu autistického spektra (PAS) odhalit. Opatření by se měla dostat do praxe nejpozději do konce roku 2022. Navrhovaný soubor kroků má ČTK k dispozici.
Podle odhadů v Česku žije 100.000 až 200.000 lidí s autismem. Porucha autistického spektra je vrozená, častěji postihuje chlapce než dívky. Lidé mohou mít problémy s komunikací, mohou se chovat nepřiměřeně, na nátlak mohou reagovat neočekávaně, někdy i agresivně. Většinou se o autisty starají jejich rodiny. Péče bývá vyčerpávající. Podle organizací, které lidem s PAS a jejich blízkým pomáhají, je sociálních služeb nedostatek.
Na situaci lidí s PAS se před lety zaměřil vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením. Ke konci roku 2014 zřídil skupinu expertů, kteří vypracovali soubor opatření. Vláda ho schválila v únoru 2016. Po třech letech po vyhodnocení plnění zmocněnkyni pro lidská práva uložila, aby do konce letošního března předložila další soupis kroků.
Ty se týkají devíti oblastí, a to třeba vzdělávání, zaměstnávání, sociálních služeb, včasného záchytu, dávek či osvěty. Podle materiálu by se tak mohly rozšířit preventivní prohlídky malých dětí, které mají odhalit případný autismus. Nyní se provádějí v době, kdy je dítěti rok a půl a pak ve třech letech. Ve dvou letech se opakují jen tehdy, pokud je na PAS podezření.
„Řadou praktických lékařů pro děti a dorost je dlouhodobě upozorňováno na dlouhou prodlevu mezi preventivní prohlídkou v 18 měsících a pak až ve 36 měsících,“ stojí v materiálu. Podle něj se u dětí mohou příznaky objevit a rozvinout později. Kontroly by se tak nově měly provádět i u dvouletých. Děti, které vyšetření v 18 měsících neabsolvovaly, by se mohly vyšetřit i ve věku 30 měsíců.
Dětští praktici by si projevů autismu měli všímat i při prohlídkách v pěti a sedmi letech. Případně by pak doporučili vyšetření u dětského klinického psychologa či psychiatra. Těchto expertů by mělo také přibýt. Posílit by se mělo jejich vzdělávání. Víc by měli od zdravotních pojišťoven dostávat i za ošetření. Větší ohodnocení by měli mít také terapeuti. Pracovníci, kteří se lidem s poruchou autistického spektra věnují, by mohli získat zvláštní příplatek.
Upravit by se mělo i posuzování stavu kvůli dávkám. U dětí s těžkou PAS, kde se nedá předpokládat zlepšení, by mělo posudků ubýt. Nemusely by tak chodit na přezkum každé dva roky. Změnit by se měl přístup posudkových lékařů, někteří z nich neberou potíže autistů při rozhodování o jejich pracovních schopnostech v potaz, uvedli autoři.
Rozšířit by se měly sociální služby. Vzniknout by měla krizová lůžka a vyškolit by se měli i pracovníci krizových telefonních linek. V problematice by se měli vzdělávat soudci, učitelé a další profese.
