Článek
Ústav by měl nadále zůstat státní příspěvkovou organizací, mělo by se ale jasně definovat, jaké služby poskytuje za úplatu a které by měly být veřejnosti volně přístupné. Měla by se například vytvořit národní databáze s historickými údaji, kam bude přístup zdarma. MŽP zatím předložilo věcný záměr zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby, který probere v pondělí vláda.
Stát tak částečně reaguje na soudní spor, kdy se strany přou, jestli měl ČHMÚ zdarma poskytnout historické záznamy o srážkách a teplotách novináři. Zákon podle důvodové zprávy k záměru mimo jiné v budoucnu stanoví, že ústav je jedinou autoritou oprávněnou k interpretaci hydrometeorologických údajů. Zákon také ústav určí za organizaci, která bude provozovat státní hydrometeorologickou službu, bude také zajišťovat činnost smogového varovného regulačního sytému.
Podle návrhu by se měla vytvořit národní databáze hydrometeorologických údajů, kde například budou historická data dostupná ve strojově čitelné formě. Přístup do databáze by měl být dostupný všem zdarma. „Úplnost historických dat bude tedy závislá na dostupnosti ve strojově čitelné formě. Frekvenci ukládání údajů do národní databáze a jejich zveřejnění nelze z objektivních důvodů stanovit jednotně, je závislá na charakteru daného údaje, produktu, případně služby. Například on-line databáze hydrometeorologických údajů by měla být přístupná bezprostředně, ověřené hydrometeorologické údaje většinou v měsíčním cyklu cca do 1,5 měsíce po ukončení měsíce (tzn. po realizaci procesu kontroly a kvality),“ vysvětluje ministerstvo.
Teď platí MŽP ústavu zhruba 70 procent nákladů, 21 až 24 procent se zaplatí z ústavní komerční činnosti, necelých deset procent je pak z účelových dotací na výzkum a vědu.
