Článek
Tuzemskou společnost zasáhla pandemie silněji než jiné země a také Babišův kabinet ji zvládl hůře než jiné vlády v Evropě. Přesto Češi vyjádřili mínění, že je krize spojená s koronavirem zase tolik nebolela.
Bilanci dvou let s pandemií přináší nový průzkum Eurobarometru. Zároveň vysvětluje, proč neúspěšný boj s koronavirem nepoškodil vyhlídky vládního hnutí ANO v říjnových volbách.
Výzkumníci Eurobarometru se vyptávali občanů sedmadvaceti evropských zemí na přelomu června a července. Ve srovnání s rokem 2019 poklesla spokojenost s poměry nejvíc právě v Česku. Ještě větší pokles o třicet procent hlásilo Portugalsko, které však počátkem léta čelilo další vlně pandemie způsobenou variantou delta.
Viníkem úpadku byla pro značnou část Čechů vláda, jejíž popularita se proti období před krizí snížila o dvanáct procent. Tento údaj ještě vynikne s připomínkou, že ve většině jiných evropských zemí dokázala exekutiva během krize svou oblibu zvýšit. Jen Nizozemsko zaznamenalo srovnatelný pokles důvěry, který však nesouvisí s koronavirem, ale několikaměsíční vládní krizí.
Přesto červencová data ukazují i to, proč se ANO po ústupu pandemie vrátilo do čela předvolebních průzkumů.
Důvěra ve vládu se přece jen zotavila po ještě hlubším propadu na přelomu února a března 2021. Tehdy oceňovalo vládní výkony v boji s krizí jen 24 procent Čechů, tedy druhý nejnižší podíl v Evropě. Na počátku léta to však už bylo 41 procent. I to je pátý nejhorší evropský výsledek, ovšem zároveň podíl voličů, se kterým už může hlavní vládní strana vyhrát volby.
Blahovůle občanů vůči vládě má podle Eurobarometru ještě hlubší důvody.
Češi patří k deseti převážně západoevropským národům, kde zhruba polovina lidí uznává, že jim opatření proti koronaviru v osobním životě nezpůsobila vážné potíže. Pouze pětina si proti tomu stěžuje, že to bylo těžké.
Jinými slovy, s pandemií byly spojeny určité nepříjemnosti, zároveň většinu populace nebolely. Přes pokles spokojenosti si okamžitě po zrušení pandemických opatření pochvaluje celkové poměry 55 procent občanů, a to je také evropský nadprůměr. Čech může být nespokojen s tím, jak vláda vedla boj koronavirem, tato nespokojenost však nemá hluboké kořeny.
Kromě povrchní vládní kritiky se tradiční tuzemská skepse projevila pouze v obavách z ekonomického vývoje, když jen 18 procent Čechů, tedy nejmenší podíl v Evropě, očekává v nadcházejícím roce zotavení z útlumu koronavirových let.
Především ekonomickou nejistotu dokumentují také odpovědi na otázky, jaké jsou největší problémy, před kterými země stojí. Takřka polovina Čechů se obává příliš vysokých dluhů, obdobné obavy panují ze zdražování. Strach z nedostupnosti zdravotních služeb už poklesl na 17 procent, na úroveň bytové krize, případně nízkých penzí.
Autory volebních kampaní varuje Eurobarometr, aby sázeli na boj s klimatickou změnou, případně s migrací. Oteplování Země se i po ústupu pandemie v červenci vážně obávalo jen osm procent, přílivu uprchlíků čtyři procenta.
