Článek
Vicepremiér Karel Havlíček představil minulý pátek poslancům plán, který má celé společnosti pomoci k zotavení po koronavirové krizi.
„Jedná se o zcela zásadní zdroj, jenž má v následujících sedmi letech posunout Českou republiku,“ řekl o plánech, které se budou financovat z Fondu obnovy, z něhož Evropská unie Česku přidělila 172 miliard korun.
Podle Havlíčkova vyjádření z minulého pátku má plán pomoci „v oblastech ekologizace, boje s klimatem, prevence a ochrany zdraví, v oblasti digitalizace veřejné sféry“.
Peníze ovšem začnou z Bruselu chodit nejdřív v létě. Do té doby musí 27 členských států ratifikovat tři měsíce staré rozhodnutí Evropské rady „o vlastních zdrojích“. Jen díky této směrnici si může Evropská unie peníze pro Fond obnovy vypůjčit na kapitálových trzích.
Z pohledu hamburského profesora Bernda Luckeho, který je vyhlášeným euroskeptikem a podařilo se mu projekt zablokovat, jde o nepřípustné vměšování evropských úřadů do záležitostí členských států.
„Nenamítám nic proti Fondu obnovy, ale způsob jeho financování není v souladu se smlouvami EU,“ vysvětlil Lucke pro Financial Times, proč se obrátil na německý Ústavní soud.
Základní smlouvy totiž podle něho nesvěřují Evropské unii právo, aby vytvářela dluhy, které v konečném důsledku musí zaplatit členské státy. Pokud EU dostane možnost, aby si sama půjčovala, změní se společenství evropských států podle hamburského profesora ve fiskální unii. Fakticky to znamená, že bruselští úředníci začnou rozhodovat o národních rozpočtech.
Epochální rozhodnutí o evropských půjčkách už ratifikovalo šestnáct zemí a také německý parlament přijal potřebný zákon. Tamní Ústavní soud ovšem minulý pátek schvalovací proces zastavil, konkrétně zakázal prezidentovi Franku-Walterovi Steinmeierovi zákon podepsat do té doby, než soudci o Luckeho stížnosti rozhodnou.
Bez souhlasu Německa si Brusel půjčovat nemůže, a tak evropští politici s napětím čekají, k čemu soudci v Karlsruhe dojdou. „Evropská komise je přesvědčena o zákonnosti rozhodnutí o vlastních zdrojích,“ trvají na svém bruselští úředníci v oficiálním stanovisku a nepřímo vyzývají soudce k rychlému rozhodnutí. „Je klíčové, aby toto rozhodnutí bylo rychle schváleno všemi členskými státy, zejména vzhledem k úkolům, jež souvisejí s pandemií covid-19,“ stojí v oficiální odpovědi Evropské komise.
Na stranu Bruselu se postavila celá řada německých médií. Připouštějí, že se opravdu jedná o převrat, míří ovšem správným směrem. Například podle Handelsblattu je nezbytné, aby evropská exekutiva získala stejný přístup k penězům, jaký může využívat americká federální vláda. „Rozhodnutí Rady Evropy umožňuje Unii poprvé v dějinách přijímat úvěry ve velkém stylu,“ oceňuje Handelsblatt.
Přesto má euroskeptik z hamburské univerzity řadu tichých přívrženců, především mezi politiky severských států. Jejich země mají z rozhodnutí Bruselu de facto ručit za dluhy Řecka, Itálie, Francie, Španělska a Portugalska, do kterých půjde většina peněz z Fondu obnovy. Proto verdikt Rady Evropy dosud neratifikovaly právě země jako Švédsko nebo Nizozemsko, spolu s nimi se zdráhají Poláci a Maďaři. Země Visegrádu totiž tentokrát dostanou menší podíl než v obvyklých dotačních programech.
Česká vláda s plánem na společné evropské půjčky souhlasí. Na rozdíl od jiných evropských zemí se nezeptala parlamentu, pouze počátkem března ho dala poslancům a senátorům na vědomí. Stačilo to všem klubům s výjimkou poslanců ODS a SPD. Mezitím už ministři porcují miliardového medvěda, který bude běhat po lese přinejmenším do té doby, než ústavní soudci v Německu rozhodnou.
„Soudní řízení je ve velmi rané fázi, nelze předjímat, jak dopadne,“ vysvětluje vicepremiér Havlíček, proč není možné s přípravou čekat.
