Článek
Návrh na jednorázový příspěvek důchodcům ve výši 5 000 korun a snížení daně z příjmů fyzických osob ukazují na negativní dopady rozvolnění rozpočtové politiky. Vláda ho provedla změnou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zvýšením schodku rozpočtu na 500 miliard korun.
Ve své pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí to dnes uvedla Národní rozpočtová rada. Vývoj státního rozpočtu a ekonomiky v posledních měsících podle rady potvrdil, že zvýšení schodku na 500 miliard bylo předčasné, neopodstatněné a nadměrné.
Podle rady takto pojatá rozpočtová politika bohužel nezajistí využití veřejných prostředků, které si vláda půjčí na kapitálových trzích, s maximálním efektem na podporu poptávky. „Spíše naplňuje znaky účelových opatření, která nesouvisí s pandemií covidu-19 a bojem proti jejím ekonomickým dopadům, což byl hlavní argument pro rozvolnění fiskálních pravidel,“ uvedla rada.
Zároveň zopakovala, že navržené zrušení superhrubé mzdy a zavedení daňových sazeb 15 a 23 procent bez významného zvýšení jiných příjmů nebo redukce výdajů ohrožují střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sazba 23 procent má zůstat pro příjmy zhruba nad 140 000 korun měsíčně. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.
Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 230,3 miliardy korun. V červenci a srpnu se přitom deficit prohluboval výrazně pomaleji než v období od března do června, uvedla rada. Ekonomové očekávají, že za celý rok by schodek rozpočtu mohl být mezi 400 až 450 miliardami korun.
Schodek státního rozpočtu vláda upravovala letos kvůli dopadům šíření koronaviru třikrát. Z původních 40 miliard korun byl schodek nejdříve zvýšen na 200 miliard korun, následně na 300 miliard korun a v červenci Sněmovna schválila zvýšení na 500 miliard korun.
